Téměř všechny westernové filmy zahrnující scénu vlakové loupeže ji pojednávají tímtéž způsobem. Maskovaný desperát se žene na koni cvalem podél jedoucího vlaku, zachytí se posledního vagonu, přeskočí ze sedla na vlak, vyleze na střechu a pak po ní běží a přeskakuje z vagonu na vagon, dokud se nedostane k lokomotivě, kde s revolverem v ruce donutí strojvůdce zastavit celou soupravu, příhodně v místě, kde už čekají další komplicové. Někdy toto ztvárnění variuje v tom, že desperát nejede na koni, ale seskočí na vagon ze stěny kaňonu, jímž vlak projíždí, jinak však má pokaždé přepadení vlaku právě tuto podobu.
Vidět to můžeme například ve filmu Jesse James s Tyronem Powerem v roce 1939, v druhé verzi (hrdina seskakuje na vlak ze skály) je táž scéna zachycena ve slavném snímku Butch Cassidy a Sundance Kid z roku 1969, dostala se dokonce i do první série českého seriálu Zdivočelá země z roku 1997, který se inspiroval právě kovbojkami. Má to jednu vadu - s realitou nemá nic společného. Skuteční vlakoví lupiči nebyli gentlemani a rozhodně nehodlali riskovat, že skončí pod koly vlaku. To radši ať umírají cestující.
Číhali, pak vytrhli kolej
Když se do své první vlakové loupeže pustila banda Jesseho Jamese, měla už v té době za sebou například vyloupení banky ve městě Liberty ve státě Missouri, k němuž došlo 13. února 1866 (toto datum bývá považováno za start její loupežné činnosti a současně za první bankovní loupež, spáchanou za denního světla v době míru).
Nepočínala si při tom právě v rukavičkách - na útěku z banky, kde ukradli 60 tisíc dolarů, zastřelili lupiči ranou do zad šestnáctiletého chlapce, který právě přecházel ulici a provinil se jen tím, že je zahlédl.
Se stejnou brutalitou gang přistoupil i k přepadení vlaku. Naplánoval je poté, co se dozvěděl, že se chystá převoz 75 tisíc dolarů ve zlatě z Cheyenne přes město Adair do Chicaga, po nedávno postavené železniční trati, nazvané Rock Island Line.
Banda v té době už pracovala ve svém známém složení, v němž vstoupila do dějin Divokého západu - její základ tvořili Jesse James a jeho starší bratr Frank, k nimž se přidali čtyři bratři Youngové, konkrétně Cole, John, Jim a Bob. Díky těmto dvěma sourozeneckým tlupám se začalo bandě říkat Jamesův a Youngerův gang. Dalším členem raubířské party byl bývalý konfederační voják Clell Miller, který si s sebou přivedl i pár bývalých jižanských spolubojovníků z války Severu proti Jihu.
O přepravě zlata se banda dozvěděla zhruba začátkem července 1873. Frank James a Cole Younger se proto vydali do Omahy, aby vyzvěděli, kdy bude vlak vypraven. Jesse se mezitím utábořil spolu s Tomem a Jimem Youngerovými, Clellem Millerem a Billem Chadwellem v kopcích nedaleko Adairu.
Konečně Frank James a Cole Younger dostali tip, že zlatý náklad vyráží na východ. S touto zprávou okamžitě odjeli k tábořící tlupě, jež naplánovala přepadení vlaku. V den loupeže se několik banditů dostavilo odpoledne do domu traťových dělníků, kde od ženy předáka Roberta Granta vyžebrali koláče a nějaké jídlo. Zatímco zaměstnávali její pozornost, vloupali se ostatní členové tlupy do kůlny na nářadí, odkud ukradli kladivo a páčidlo na vytahování pražcových hřebů.
Potom se všichni bandité vydali na trať, kde si už předem vyhlédli výhodné místo za zatáčkou, nacházející se západně od Adairu nedaleko mostu přes "Krocaní potok" (Turkey Creek). S pomocí páčidla a kladiva zde vytahali hřeby, jež upevňují kolejnice k pražcům. K jednomu konci rozpojené kolejnice uvázali silné lano a protáhli ho pod druhou kolejnicí až do vykopané jámy na náspu, v níž se ukryli.
Když se přiblížil vlak, zatáhli lupiči za lano a vytrhli kolejnici z jejího místa. Strojvůdce John Rafferty už neměl žádnou šanci na léčku zareagovat. Lokomotiva vykolejila, zřítila se do příkopu a převrátila se na bok. Rafferty zahynul na místě, další muž na lokomotivě, topič Dennis Foley, podlehl následkům zranění o něco později. Zraněno bylo i několik cestujících.
Dva členové gangu, pravděpodobně Jesse a Frank Jamesovi, pak vtrhli do speciálního přepravního vozu a donutili strážce Johna Burgesse, aby otevřel trezor. Těžce se ale zklamali: našli jen dva tisíce dolarů v bankovkách, přeprava nákladu zlata byla totiž zpožděná. Aby se bandité aspoň nějak zahojili, vrazili se zbraněmi v rukou do ostatních vagónů vlaku a oloupili ještě cestující. To jim vyneslo zhruba dalších tisíc dolarů. Celkem tedy při tomto přepadení, jež stálo dva lidské životy, získali pouhých tři tisíce dolarů.
Adairský zaměstnanec železnice Levi Clay se okamžitě po loupeži vydal pěšky do Casey, kde byl telegraf. Za pomoci telegrafisty pak zalarmoval policii i železniční správu v největším městě státu Nebraska Omaze i v hlavním městě Iowy Des Moines. Zpráva se tak brzy rozletěla po celých Státech.
Z města Bluff Council vyrazil do Adairu vlak plně naložený ozbrojenými muži, který je postupně vysazoval po malých skupinách podél trati, kde na ně čekali nasedlaní koně. Jezdci pak sledovali stopu psanců až do Missouri, kde se banda rozdělila a poukrývala u přátel.
Jesse James věřil, že jeho akce byla prvním loupežným přepadením jedoucího vlaku, a tato informace se také dodnes objevuje v některých textech o jeho životě. Ale nebylo tomu tak. Ke skutečně prvnímu vyloupení jedoucí soupravy došlo ve Spojených státech už 6. října 1866, kdy se pobertové dostali do vlaku mířícího na Ohio. Krátce poté, co vlak vyjel z města Seymour v Indianě, se jim podařilo vlámat se do jednoho z vlakových trezorů a druhý vyhodit ven. Potom za jízdy vyskočili. Pinkertonova Národní detektivní agentura později zjistila, že tuto loupež spáchal Renův gang.
Gang končí
Ať tak nebo tak, Jamesova a Youngerova banda si na své konto připsala první a nikoli poslední vlakové přepadení. Během svého nejaktivnějšího řádění v letech 1866 až 1876 vyplenila celkem sedm vlaků. Kromě toho vyloupila dvanáct bank a přepadla pět dostavníků, což stálo dohromady asi 80 lidských životů.
Osud na ni výhružně zakýval prstem v roce 1876, kdy naplánovala přepadení První národní banky v Northfieldu v Minnesotě, jehož provedení úplně selhalo. K pokusu o přepad došlo 6. září 1876, jen o něco málo přes dva měsíce po slavné porážce generála George Armstronga Custera v bitvě u Little Bighornu. A celá loupež probíhala tak, jako kdyby se obyvatelé Nortfieldu učili od Indiánů, co Custera vyřídili. Místo, aby dali spořádaně ruce vzhůru, vytáhli zbraně a rozpoutali divokou přestřelku, v níž bandité rozhodně neměli navrch. Jesse a Frank Jamesovi taktak unikli, zbylí členové gangu včetně bratří Youngerových byli buď postříleni, nebo zajati. Na straně obránců banky padl jeden bankovní zaměstnanec a jeden z náhodně přítomných. Colea Youngera chytili a na spoustu let skončil v minnesotském vězení.
Oba Jamesové ještě pokračovali pár let ve starých kolejích, najali nové lidi, ale současně se dostávali pod stále silnější tlak. Železniční společnosti vypsaly na dopadení Jesseho Jamese velkou odměnu, která zaujala už zmíněnou detektivní kancelář Allana Pinkertona. Gang se ale dokázal Pinkertonovcům dlouho úspěšně vyhýbat.
V osobní Pinkertonovu vendettu se případ změnil poté, co byl zavražděn jeden z jeho nejlepších lidí, detektiv John W. Witcher. Ten se dostal do poměrně těsné blízkosti obou bratří, když se nechal inkognito zaměstnat na farmě sousedící s farmou jejich matky. Nic už ale nestihl podniknout. Jednoho dne byl nalezen mrtvý, s kulkou v břiše a s hlavou, ramenem a obličejem ožraným k nepoznání od divokých prasat. Pinkerton byl přesvědčen, že tuhle brutální vraždu má na svědomí Jesse James, a jeho dopadení se pro něj stalo posedlostí.
Dne 25. ledna 1875 podnikli Pinkertoni neméně krutý odvetný útok na farmu Jamesových, když dovnitř vhodili výbušnou nálož. Následná exploze zabila Jamesova mladšího nevlastního bratra a utrhla paži Jamesově matce. Jesse James ale unikl - v dané době totiž na farmě nebyl.
Posledním zločinem, na němž se Jesse James podílel, se stalo loupežné přepadení vlaku v Blue Cut Missouri. Nic dobrého mu ale nepřineslo, pouze se zvýšila odměna na jeho dopadení (ať už živého, nebo mrtvého). Uvědomil si nebezpečí, změnil si jméno na Thomase Howarda a uchýlil se do ústraní ve městě St. Joseph, kde začal žít pokojně se svou ženou a dvěma dětmi.
To už ho ale nezachránilo. Peníze vypsané na jeho dopadení se staly až příliš lákavým soustem pro nového člena gangu Jamese Boba Forda, účastníka přepadení v Blue Cut. Dne 3. dubna 1882 se vydal za Jesse Jamesem do jeho domu a ve chvíli, kdy se k němu slavný psanec obrátil zády, ho střelil zezadu do hlavy. Traduje se, že k tomu došlo v okamžiku, kdy chtěl Jesse James narovnat nakřivo visící obraz, pravděpodobnější je však verze, že tento obraz pouze oprašoval.
Proč se slavný loupežník, který nikdy nikomu příliš nevěřil a až dosud unikal ze všech smrtelných léček, najednou obrátil zády k člověku, jehož neznal nijak dlouho, zůstane už navždy tajemstvím. Možná v tom bylo i nějaké gesto rezignace a vědomí, že svému osudu stejně nedokáže uniknout. Zemřel ve věku 34 let.
První mediální teroristická hvězda
Zbývá otázka, proč právě Jesse James se stal z celého gangu tím nejznámějším a nejpopulárnějším, přestože nebyl nejstarší, a zřejmě ani nijak absolutní vládce - rozhodnutí o tom, co banda podnikne, bylo vždy záležitostí širšího kruhu lidí, kam patřil i Jesseho starší bratr Frank a Cole Younger. Odpověď na danou otázku je ale jednoduchá: Jesseho Jamese "udělala" média.
Jesseho spolupráce s tiskem se datuje od loupeže ve městě Gallatin z roku 1869, kdy ho noviny označily za jednoho z nejznámějších přeživších konfederačních vojáků, bojujících za věc Jihu. To byl začátek vzájemné spolupráce Jesseho Jamese a Johna Newmana Edwardse, redaktora a zakladatele novin Kansas City Times.
Edwards, bývalý jezdec jižanské kavalerie, bojoval za to, aby se ve státě Missouri dostali ke slovu separatisté, a začal na stránkách svých novin prezentovat zločiny Jesseho Jamese jako spravedlivý odboj vůči uzurpátorskému Severu a jeho samotného jako statečného bojovníka proti bezpráví. Půl roku po zmíněné loupeži v Gallatinu tak vyšel na stránkách Kansas City Times první z mnoha údajných dopisů Jesseho Jamese, který v něm vysvětloval, že je nevinný.
Postupem doby dopisů přibývalo a jejich obsah byl stále političtější - Jesse James v nich odsuzoval republikány a psal, jak je hrdý na svou věrnost konfederaci. Těžko říci, zda ty dopisy psal opravdu sám, nebo je za něj koncipoval Edwards (což je ostatně pravděpodobnější). V každém případě mu pomohly stát se symbolem konfederačního vzdoru vůči federální politice. Výrazně tak zvýšily jeho proslulost a staly se manifestem obhajujícím obyčejné zločiny neobyčejnými pohnutkami. Bez větší nadsázky tak můžeme prohlásit, že udělaly z Jesseho Jamese první mediální teroristickou hvězdu.