Na první pohled to vypadá, že ruský kapitál je v Česku jako doma. Podle statistik České národní banky dosahovaly ruské investice do tuzemských podniků koncem roku 2010 hodnoty pěti miliard korun, loni v prosinci to bylo již více než 20 miliard. To představuje čtyřnásobný růst během pěti let.

Jenže kvantita nebývá vždy doprovázena kvalitou. Řadě společností s ruským vlastníkem se moc nedaří a některé z nich směřují k brzkému prodeji či k bankrotu. Nejznámější investoři – ocelářský koncern Evraz a ropný Lukoil – se již dříve z českého trhu stáhli. A v současnosti lze zaslechnout informace, že na prodej mohou být i podniky Škoda JS a Pilsen Steel.

Plzeňské firmy na prodej?

Společnost Škoda JS se zaměřením na jadernou energetiku je nyní součástí ruského strojírenského koncernu OMZ, většinově ovládaného Gazprombankou. Podle dobře informovaného zdroje magazínu Dotyk se ve strategickém plánu Gazprombanky objevil záměr českou firmu v příštím roce prodat.

Zatím se jedná o nepotvrzenou informaci z trhu. „Ze strany našeho vlastníka, skupiny OMZ, žádné takové informace o obdobných úvahách nemáme," reagoval mluvčí Škody JS Jan Stolár.

Výhodou Škody JS je dlouhodobě ziskové hospodaření a dostatečné množství zakázek. To však nelze říci o další plzeňské společnosti s ruským majitelem. Pilsen Steel jen za loňský rok prodělala 588 milionů korun. Hutě a kovárny, jež dříve byly součástí plzeňské Škodovky, dnes připomínají spíše technické muzeum než perspektivní výrobní podnik.

Pilsen Steel před čtyřmi roky zbankrotovala, ale výrobu se díky schválené reorganizaci podařilo udržet. Ruského podnikatele Igora Šamise v roli vlastníka nahradila financující banka – Vněšekonombank. Ta však nemá ambice podinvestovaný hutní podnik dlouhodobě vlastnit a rozvíjet.

Bankrot firmy s ruskými vlastníky není výjimečným jevem. Loni v červnu rozhodl soud o úpadku společnosti Chladicí věže Praha. Tady nebyla příležitost cokoliv zachraňovat. Podle vyjádření insolvenčního správce neměl podnik žádné zakázky a vlastnil jen minimum majetku.

Budoucnost firmy s otazníkem

Veselá nálada nyní nevládne ani v podniku Vemex, který většinově ovládá ruský plynárenský gigant Gazprom. Vemex před deseti lety jako první prolomil monopol společnosti RWE Transgas na dovoz plynu do České republiky. Dodnes se drží ve skupině pěti největších dodavatelů plynu tuzemským zákazníkům.

Problémy nastaly loni na podzim, kdy Vemex uzavřel obchod s podvodníky, kteří neodváděli státu daň z přidané hodnoty. Dlužnou daň ve výši 430 milionů korun musel poté zaplatit přímo Vemex. Firmu to loni stáhlo do zhruba půlmiliardové ztráty.

Vemex situaci oficiálně nekomentoval. Dva zdroje magazínu Dotyk ovšem tvrdí, že se Gazprom snaží českou dceru zachránit. Zavedl zde tvrdý úsporný režim a vyměnil topmanagement podniku. Ve funkci skončil dokonce i zakladatel a dlouholetý šéf Vemexu Vladimir Ermakov.

V ideální kondici není ani výrobce letadel Aircraft Industries, známý spíše pod původním názvem Let Kunovice. Letos v květnu čelil insolvenčnímu řízení kvůli nesplaceným závazkům za více než 400 milionů korun. Zaměstnanci skončili doma na nucené dovolené.

Výrobce malých dopravních letadel L-410 nakonec zachránila zakázka na dodávku pěti strojů do Ruska. Soud tudíž mohl insolvenční řízení v červenci ukončit. Nesplacené dluhy však nejsou jediným problémem, který se v souvislosti s kunovickým podnikem objevil.

Před necelým rokem ruská média informovala, že holding UGMK, což je vlastník firmy Aircraft Industries, plánuje převést výrobu letadel L-410 z Kunovic do Jekatěrinburgu. Ruský holding UGMK následně reagoval, že výrobu na Moravě udrží a oba závody budou produkovat letadla souběžně.

Hra o bankovní licenci

Ruský kapitál pronikl i do českého bankovnictví, pod kontrolou má tři finanční ústavy – Sberbank CZ, Expobank a ERB bank. První z nich je dceřinou firmou největší ruské banky a její prodej se nechystá – navzdory nedávnému odchodu ze slovenského trhu.

Nejistou budoucnost má naopak před sebou ERB bank vlastněná Romanem Popovem. Česká národní banka jí v březnu zakázala poskytovat úvěry a přijímat vklady od veřejnosti. Uvedené omezení zůstává stále v platnosti.

Centrální banka nechce komentovat, jaká pochybení v ERB bance zjistila. „Do pravomocného ukončení správního řízení s ERB bank není ČNB oprávněna sdělovat jakékoli další informace," uvedl již dříve mluvčí ČNB Tomáš Zimmermann.

V médiích se objevily spekulace o údajném praní špinavých peněz, rizikových úvěrech a nedostatečném kapitálu, vedení ERB bank však tato obvinění popírá.

Trapný konec Lukoilu v Čechách

Ruské investice tedy do Česka přicházejí i odcházejí. Stačí zmínit ocelářský koncern Evraz, který se před dvěma lety zbavil ztrátové vítkovické ocelárny a válcovny. Novým vlastníkem podniku Vítkovice Steel se stala nepřehledná skupina firem registrovaných na Kypru s vazbami na ukrajinské oligarchy.

Z českého trhu zmizel i dříve velmi aktivní ropný koncern Lukoil. Svých 44 čerpacích stanic před dvěma lety prodal maďarské společnosti MOL. Červené benzinky Lukoilu jsou již přebarvené na zeleno a nesou značku nového vlastníka.

Ilustrační foto. Autor: web lukoil.sk

Druhá dceřiná firma Lukoil Aviation Czech skončila loni v červnu v likvidaci. Stalo se tak krátce poté, co soud firmu odsoudil k zaplacení pokuty přesahující 27 milionu korun. Zmíněná dcera Lukoilu totiž poškodila Správu státních hmotných rezerv při obchodování s leteckým palivem.

Podivné jednání firmy Lukoil Aviation Czech bylo řadu let středem zájmu médií. K atraktivitě této kauzy přispěl zejména fakt, že menšinovým vlastníkem a jednatelem této firmy byl Martin Nejedlý, který zastává funkci poradce prezidenta Miloše Zemana pro oblast energetiky.

Zlato, hotely, kanceláře

Na druhou stranu je pravdou, že Česko v posledních dvou letech zaznamenává novou vlnu přílivu ruského kapitálu. V řádu miliard korun se pohybovala akvizice z konce roku 2014, kdy skupina Renova odkoupila zpracovatele drahých kovů – podnik Safina z Vestce u Prahy. Prodávajícím byl Safichem Group byznysmena Tomáše Plachého.

Zřejmě nejaktivnější jsou nyní Rusové v realitním byznysu. V závěru roku 2014 stáli za odkupem pražského nákupního a kancelářského centra Slovanský dům. O rok později pak ruský podnikatel Rafik Gasanov převzal od původního španělského majitele pětihvězdičkový Hotel President v centru Prahy.