Prvního amerického prezidenta známe jako ctihodného pána s bílou parukou, který dodnes shlíží z bankovek. Byl to ale také muž s poměrně divokým životem. Sotva syn majitele plantáží z Virginie trochu povyrostl, vydal se za dobrodružstvím. George Washington už od sedmnácti let nebojácně pronikal do neprobádaných končin Divokého západu a později se přidal k armádě, kde udělal velkou kariéru.
To Sally seděla způsobně doma, jak se na dívku z nejvyšší společnosti slušelo. Její otec Wilson Cary byl členem zákonodárného sboru a jedním z nejváženějších mužů ve Virginii. Celkem měl čtyři dcery, ale mezi nápadníky byl největší zájem o prvorozenou Sally. V roce 1748 oslavila 18. narozeniny a měla nejvyšší čas na vdavky. Jejím vyvoleným se stal George William Fairfax, člen dalšího ctihodného rodu, což byla tak významná událost, že o jejich zásnubách napsaly i místní noviny.
Sally Fairfax
Foto: Sally Fairfax
Krátce po svatbě se vdala také sestra George Williama jménem Anna. Vzala si Lawrence Washingtona, nevlastního bratra tehdy šestnáctiletého George Washingtona. Díky tomu se brzy potkal se Sally, která na něj podle všeho ihned hluboce zapůsobila.
Přitom dobře věděl, že je pro něj prakticky nedosažitelná. Pocházela z mnohem váženější rodiny, navíc byla starší a samozřejmě také čerstvě vdaná. Přesto na ni nedokázal přestat myslet a pokoušel se o sblížení. Sally nebyla vůči jeho snažení imunní. Postupem času jí začal posílat dopisy, které byly plné láskyplných vyznání.
Historikové se dodnes přou o intenzitě jejich vztahu. Není jasné, zda měli přímo intimní poměr, každopádně Sally se zapsala do Georgeova srdce na zbytek života. A platilo to také obráceně. Sally nejspíš zvažovala, zda má zůstat spořádanou manželkou po boku bohatého chotě, kterého však nemilovala, nebo poslechnout hlas srdce a pustit se do bezhlavého dobrodružství. Léta ale běžela a Sally nenacházela odvahu k radikálnímu kroku.
V roce 1759 měl George před svatbou s bohatou vdovou Marthou Dandridge. Ještě krátce předtím poslal Sally dopis, v němž ji znovu ujistil o své hluboké náklonnosti. Po sňatku s Marthou si osvojil její dvě děti, a přestože pár už další potomky neměl, jejich manželství je považováno za velmi pevné. Přežilo totiž všechny následující převratné události, a že jich nebylo málo.
Vztah přes oceán
Spory mezi zámořskými koloniemi a Anglií se vyostřovaly a z George se stal jeden z předáků bujícího odporu. Naopak Sally a její manžel zastávali loajální postoj k Británii a nakonec v roce 1773 přesídlili přímo do anglického města Bath.
Od té doby se Sally s Georgem neviděla, ale nadále zůstali v kontaktu. V jednom dopise George psal: Nikdy jsem nebyl schopen vymýtit z mysli ty šťastné okamžiky, nejšťastnější v mém životě, které jsem si užíval ve vaší společnosti“.
Sally sice nemohla dát veřejně najevo sympatie k americkým povstalcům, ale v duchu jim jistě fandila. Když třináct zámořských kolonií v roce 1776 vyhlásilo nezávislost a vypukla válka s Anglií, mohla se jen tiše modlit, aby George v bojích nepadl.
V roce 1787 ovdověla, ale ani pak se do Ameriky nevrátila. Právě tam vrcholily historické změny a George už měl zcela jiné starosti než dávnou lásku. V roce 1789 se stal prvním americkým prezidentem a funkci vykonával následujících osm let. Zemřel v roce 1799.
Sally odešla na věčnost až za dalších dvanáct let, ale na George nikdy nezapomněla. Své švagrové jednou napsala. „Teď už vím, že ctihodný a bohabojný člověk má dostat přednost před bohatými a urozenými.“
