Historie

Samotka, výslechy a hodiny mučení. Estébáci vyrazili knězi zuby

12. říjen 2017 četba na 3 minuty
Anton Srholec

Anton Srholec

Foto: Post Bellum

Ve spolupráci s neziskovou organizací Post Bellum přinášíme vzpomínky pamětníků komunistické zvůle. Dnešní příběh věnujeme Antonu Srholcovi, který toužil studovat teologii v Itálii. Při přechodu hranice ho chytli, za špionáž a velezradu dostal 12 let. 

Byla neděle a pršelo. Ve tři hodiny ráno 10. dubna 1951 stál mladý řeholník, Slovák Anton Srholec na břehu rozvodněné řeky Moravy. Ta odděluje Slovensko a Rakousko. Chtěl studovat v Itálii teologii a jinak, než ilegálně přejít hranice to tenkrát nešlo. Srholcova skupina třiadvaceti promáčených a utrmácených duchovních ušla přes noc 40 kilometrů. Od svobodného světa je dělily desítky metrů.

Divoká voda vzala i jejich naději, že tu noc překročí železnou oponu. Jejich průvodci - tři starší kněží - se neodvážili natáhnout přes řeku lano a uprchlíky nalodit do gumového člunu. Všichni by se utopili. Anton Srholec neměl na hranicích šanci. Početnou skupinu už stíhali pohraničníci. Převaděče totiž několik hodin před tím náhodně zatkli dva pohraničníci. Kněze svázali ke stromu, a jeden z nich utíkal zburcovat zásahový oddíl.

Druhý zatčené hlídal. Převaděči se nenápadně rozvázali a přemohli ozbrojeného věznitele a svázali ho. Se zpoždění vyrazili pro uprchlickou skupinu čekající na břehu Moravy. Když skupina duchovních zjistila, že je hraniční řeka rozvodněná, všichni se rozutekli. Každý se plížil domů na vlastní pěst. Anton Srholec podepřel starého kněze, vzal mu jeho zavazadlo plné knih a jeho psací stroj a doprovázel ho přes les.

Z třiadvaceti duchovních, kteří se tu noc pokusili přejít střežené hranice pohraničníci pochytali celkem osmnáct. Šestici se podařilo zmizet a v následujících dnech už zklidněnou Moravu kdesi přeplavali. Na ostatní kněží a řeholníky čekal Leopoldov, tří měsíční samotka, výslechy a mučení.

Srholcovi „jen“ vyrazili zuby, což při své obhajobě u soudu demonstroval stažením pysku. Soudce dělal, že nevidí a neslyší. Mladíka poslal za špionáž a velezradu na 12 let do vězení. Byl to ten den jeden z nejnižších trestů. Ostatní kněží vyfasovali buď doživotí, nebo pětadvacet let.

O autorovi projektu: Nezisková organizace Post Bellum od roku 2001 vyhledává a nahrává vzpomínky pamětníků klíčových momentů 20. století; jejím stěžejním pojektem je sbírka konkrétních osobností Paměť národa. 

Další příběhy bezpráví na dotyk.cz: Se vpomínkami obětí komunismu budeme přicházet vždy v úterý, čtvrtek a v sobotu. Příště přineseme příběh Jitky Malíkové s podtitulem: Rok nevyšla z cely bez zavázaných očí

Další příběhy bezpráví, tématické články a srovnávací infografiky nalezente v Deníku v příloze Kupředu levá, která vychází čtyři po sobě následující středy. Každý díl se věnuje jedné dekádě. První díl věnovaný 50. létům již vyšel 4. října, následovat budou 60., 70. a 80 léta.