Sexuální zneužívání souvisí s homosexualitou ve Vatikánu, tvrdí novinář

21. únor 2019 četba na 5 minut
Bazilika svatého Petra ve Vatikánu

Bazilika svatého Petra ve Vatikánu

Foto: CC BY-SA 4.0:Andreas Tille/Wikimedia

Za to, že katolická církev historicky selhala v tom, jak se vypořádat se skandálem pedofilních kněží, může i potlačovaná homosexualita uvnitř vatikánských zdí. Tvrdí to francouzský investigativní novinář Frédéric Martel.

Novinář a spisovatel Frédéric Martel se dlouhodobě věnuje tématu homosexuality a globální kultury, proslul hlavně knihou "Růžová a černá, homosexuálové ve Francii od roku 1968", která mapuje francouzské ženské i mužské homosexuální komunity a sleduje homosexuální liberalizační hnutí, jež ve Francii vzniklo po roce 1968. Kniha vyšla v roce 1996.

Poslední čtyři roky strávil Martel sběrem materiálu pro novou knihu "Na záchodě ve Vatikánu", kterou představil ve středu 20. února na tiskové konferenci v Římě. Informovala o tom agentura DPA. Kniha vychází v osmi jazycích ve dvaceti zemích najednou, její původní francouzský název zní "Sodoma". Martel během její přípravy pravidelně navštěvoval Vatikán, kde absolvoval kolem 1500 rozhovorů s jeho obyvateli, včetně 41 kardinálů. Tento sběr ho dovedl k závěru, že homosexuálové sice netvoří uvnitř katolické církve organizovanou většinu, ale jsou "velkou mlčící většinou", a to dokonce i ve sboru kardinálů.

Na své tiskovce pak spisovatel obhajoval tezi, že za tím, proč církev nedokázala včas reagovat na zprávy o sexuálním zneužívání ze stran kněžích, stojí právě fakt, že v samotných vatikánských zdech řeší řada církevních hodnostářů vlastní potlačovanou homosexualitu.

Padesát odstínů vatikánského gaye

"Během svého výzkumu jsem objevil ´Padesát odstínů gaye´," uvedl Martel s odkazem na populární erotické dílko "Padesát odstínů šedi" (Fifty Shades of Grey). Celý výzkum hodlá zveřejnit tento čtvrtek, kdy se očekává zahájení zásadního a vysoce sledovaného vatikánského mezinárodního čtyřdenního summitu zaměřeného proti zneužívání dětí.

Mezi "odstíny", o nichž se zmiňuje, pak Martel jmenoval například nepraktikující homosexuály, dodržující celibát, dále homosexuály, kteří svou přirozenost potlačují (a trpí tím), monogamní praktikující homosexuály a konečně takzvané "startující zpustlíky", kteří si kvůli uspokojení svých sexuálních potřeb sjednávají například mužské prostituty.

"Není možné uspořádat mezinárodní konferenci o sexuálním zneužívání, aniž bychom se zabývali otázkou, jakým způsobem se zakrývá homosexualita vysokého duchovenstva," řekl Martel v Římě při rozhovoru s Asociací zahraničních novinářů.

Martelovo vystoupení vzbudilo rozruch i kontroverze, protože přímou souvislost mezi homosexualitou a sexuálním zneužíváním sexuologové odmítají. Pro zastánce tvrdé linie v katolické církvi, kteří se staví proti poměrně liberálním pastoračním reformám papeže Františka, je to navíc ožehavé téma, jež nechtějí otevírat.

"Kultura utajení" brání transparentnímu přístupu

Novinář, který je sám homosexuál, na tiskovce zdůraznil, že si je faktu o chybějící vzájemné souvislosti mezi homosexualitou a sexuálním zneužíváním dobře vědom a ví, že podle řady studií se k ní sexuální násilí nijak nevztahuje. Dodal ale, že uvnitř katolické cíkve se bohužel obě tyto věci svou podstatou vnitřně míchají.

"Je mi moc líto, že to říkám, ale obě jsou komplikovaným způsobem propojené. Protože ´kultura utajení´, která se v církvi uplatňuje vůči homosexualitě, ztěžuje zaujetí transparentního přístupu k sexuálnímu zneužívání," prohlásil Martel.

Dodal také, že ví o zvlášť konzervativní vatikánské frakci vystupující proti papežovým reformám, která je složena "z velmi homofobních kardinálů, z nichž většina sama vede dvojitý život skrytých homosexuálů". 

Podle spisovatele přitom nebylo jeho cílem z církve někoho konkrétního vyloučit - byť, jak podotýká agentura DPA, obsahuje jeho práce poměrně dost zřejmých narážek odkazujících ke známým církevním osobnostem - ale odsoudit církevní pokrytectví v otázkách sexuální morálky a kněžského celibátu.

Martel dále uvedl, že v rámci rozhovorů, jež při přípravě knihy absolvoval, mluvil i se 27 kněžími a zhruba tuctem příslušníků vatikánské Švýcarské gardy, kteří se mu svěřili, že s kardinály a biskupy buď přímo spali, nebo museli přinejmenším odrážet jejich sexuální nátlak. Žádná konkrétní jména ale nezveřejnil z důvodu ochrany soukromí. Řekl také, že mu při sběru materiálu hodně pomohlo to, že sám otevřeně vystupuje jako gay.

"Pár kardinálů, s nimiž jsem mluvil, se mnou flirtovalo, i když diskrétně. Kdybych byl heterosexuální, nikdy bych nemohl takovou knihu napsat. Jako heterosexuál to nerozšifrujete a nepochopíte ten systém," dodal.