Současná migrační vlna už jistý dopad na domácí byznys přece jen má. Česko si skvěle vede v zakázkách pro Němce, kteří horečně nakupují obytné kontejnery. Firmy Touax či Česko-slezská výrobní z Jesenicka, stejně jako podniky Fagus nebo Koma z Vizovicka, tak zažívají zlaté časy. Naši západní sousedé, kteří počítají s přijetím až zhruba jednoho milionu běženců, pro jejich provizorní ubytování shánějí obytné kontejnery, kde se dá. Česko už má podle médií na německém trhu v tomto segmentu zhruba třetinový podíl, přesto by mohlo ještě výrazně produkci a vývoz zvýšit. Jenže – nejsou lidi! Většina tuzemských výrobců kontejnerů marně shání další pracovníky...

A Praha zatím na rozdíl od Berlína nemá žádný plán (natož aby začala už s konkrétními kroky), jak využít exodu často kvalifikovaných či přinejmenším potenciálně schopných běženců pro potřeby byznysu (více viz Uprchlíci jako národní úkol, Dotyk 36/2015). „Kam přijedu, tam slyším od firem nářky, že jim chybějí lidé na ty či ony pozice. Měli bychom konečně začít už aktivně migranty získávat, nebo se nám naše současná krátkozraká politika neblaze vrátí," potvrzuje pro týdeník Dotyk i prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Tisíce volných míst

Požadavky tuzemských firem, toužících zaměstnat azylanty, jsou často už zcela konkrétní. Například konzervárenská firma Hamé by jim nabídla i ubytování, stejně jako třeba strojírenská společnost Isolit Bravo. Pokud se azylanti rychle naučí aspoň základy našeho jazyka a patřičně se rekvalifikují, čekají na ně desítky dalších firem. Ekonomové upozorňují, že imigranti by zdaleka nemuseli vykonávat jen druhořadé práce – i když právě v této oblasti Česko také urgentně potřebuje víc pracovníků (viz Které profese firmy poptávají).

Podle Hospodářské komory však budou v příštích letech chybět například až desítky tisíc řidičů nákladních aut, kamionů a autobusů. Nejsou ani instalatéři, zedníci, strojní zámečníci, pokrývači ‒ české děti tyto obory moc nezajímají. „Očekáváme, že uplatnění by mohly najít i vysokoškolské profese, například lékaři nebo techničtí inženýři," konstatoval také prezident Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček. Rovněž šéf mladoboslavské Škody Winfried Vahland v médiích zdůraznil, že mezi uprchlíky jsou i vysoce vzdělaní lidé, kteří mohou prospět nejen české ekonomice, ale třeba i kultuře.

Svaz průmyslu a dopravy už na základě svého průzkumu vyčíslil, že české firmy jsou ochotny hned zaměstnat na pět tisíc uprchlíků. Potenciálně by potřebovaly podle odhadů svazu sto až dvě stě tisíc lidí. Oficiálně byla dle statistik letos v srpnu v Česku největší nabídka volných pracovních míst od roku 2008, a to přes 103 tisíc. A mimochodem, už dnes v zemi oficiálně pracuje 261 tisíc cizinců, z toho 65 tisíc pochází ze zemí mimo Evropskou unii. Dalších 84 tisíc cizinců patří mezi živnostníky. Podmínkou domácích firem pro možnost zaměstnat běžence ovšem je, aby měli zažádáno o azyl a získali potřebná pracovní povolení.

Jenže i když jsou média plná siláckých řečí politiků, jak zabrání vstupu migrantů nasazením police a armády či kterak Praha hrdinně odolává diktátu Bruselu a vnucování povinných kvót pro přijetí běženců, žádná migrační vlna, natož krize, se v Česku zatím ani náhodu nekoná. Drtivá většina uprchlíků míří do země zaslíbené, do Německa, případně do Skandinávie či dalších západoevropských států. O azyl u nás letos zažádalo asi devět stovek lidí (v Německu několik set tisíc). A rovnou lze říci, že je k nám nejen nelákají štědrý sociální systém a silná ekonomika, jako je tomu v Německu, ale celá dosavadní česká politika je založená přímo na odpuzení všech migrantů.

Kdo je větší xenofob?

Že o migrantech pohrdavě a odmítavě mluví prezident Miloš Zeman, to nikoho nepřekvapí. Hulvát z Hradu je orientován na čínské komunisty a Putinovo Rusko. Jenže v zemi se v současné době snad nenajde ani jeden jediný významný politik, který by si troufl zmínit také pozitiva, jež by případný zájem uprchlíků o Česko mohl mít. Opoziční ODS se zaměřuje v rétorice hlavně na „ochranu našich hranic", TOP 09 sice hovoří o „lidském přístupu" k migrantům, ale žádné jasné návrhy nemá.

Z vládních stran jsou nejsmělejší lidovci, kteří sice podnikají k integraci rodin běženců i konkrétní kroky, ale křesťanští demokraté jsou zároveň nejslabší složkou vládní koalice. A sociální demokraté ani ANO nejsou vůči imigrantům vstřícní ani náhodou. Důvod? „Z migrace se stává také důležité volební téma," vyřkl už před časem základní pravdu, jíž se politika řídí, státní tajemník pro evropské záležitosti na Úřadu vlády Tomáš Prouza.

V kuloárních hovorech především se zástupci ČSSD přitom týdeník Dotyk zjistil, že mnozí z nich si riziko pasivity naprosto jasně uvědomují. „Jistě, Němci nám například mohou takříkajíc vyzobat ty kvalifikovanější a využitelnější migranty. Samozřejmě, že řada běženců by u nás našla uplatnění a je eticky i ekonomicky správné je přijmout. Ale musíme být opatrní," zaznívá mimo mikrofon. Důvod „opatrnosti" je zřejmý: česká společnost, aspoň ta její halasnější část na sociálních sítích či na náměstích, migranty nechce. Politik pak přece nebude sebevrah a nebude lidi dráždit.

Zčásti může mít tenhle opatrnický přístup i své rozumné opodstatnění, o němž někteří sociální demokraté také mimo mikrofon hovoří: když prý bude i oficiální politika spíše „obezřetná" vůči migrantům, voliči se tak snadnou nepřimknou k extremistům typu Konvičkových „antiislamistů", kteří uprchlíkům na demonstracích ukázali rovnou šibenice. Jenže už mnohokrát se ukázalo, že opatrnictví je cesta do pekel. A socialistům se může vymstít právě i politicky. Zajímavé totiž je, jak téma pojímá jejich koaliční souputník (a dle zákonů politiky tedy i největší rival), hnutí ANO oligarchy Andreje Babiše. Samozřejmě, že sám vůdce partaje přesně v duchu populismu vyzývá k akcím proti přílivu migrantů tu NATO, tu aspoň českou armádu. Nicméně ministr spravedlnosti za ANO Robert Pelikán naopak jako jediný z kabinetu hlasoval proti mandátu ministra vnitra, který má Česko hájit proti „zbytku Evropy"

Lze si jen sotva představit, že by ministr spravedlnosti takhle „revoltoval" bez domluvy se svým guru Babišem. ANO tak zjevně vypustilo zkusmý balonek, co by veřejnost řekla méně odmítavému přístupu k migrantům... Jinak má ovšem dosavadní česká politická hra „na největšího xenofoba" zatím neblahé důsledky právě pro ekonomiku. Ať už domnělou jako dosud, nebo skutečnou ve chvíli, kdy k nám opravdu začnou běženci proudit proto, že Německo už jich víc nepojme. A že migrace není tématem jen na několik týdnů, to je naprosto zřejmé.

Druhé sudety

Německo je v přístupu k běžencům naprostým opakem Česka. „Zajímavé přitom je, že Němci teď jen vlastně oprášili schéma pro přijímání vysídlenců z bývalého Československa po druhé světové válce," upozorňuje v této souvislosti na tradiční německou „systémovost" jeden z českých politiků. Samozřejmě, že západní soused si tentokrát vzal skutečně velké sousto a systém se taky občas zadrhne – viz dočasné obnovení kontrol na německých hranicích. Nápor běženců do Německa je opravdu enormní, jen minulou sobotu přijelo do Mnichova na 12 tisíc uprchlíků. „Němci ovšem mají také zhruba spočítáno, že potřebují pro rozvoj své ekonomiky nějakých 300 tisíc cizinců ročně," upozorňuje tajemník pro Evropské záležitosti Tomáš Prouza.

Jinak řečeno, etika v přijímání běženců je jedna věc, ale jasná ekonomická a sociologická rozvaha hraje v krocích kancléřky Angely Merkelové také velmi závažnou roli. Mimochodem, i tímhle dalo Německo zřetelně najevo, že už je jasným hegemonem. Bez Berlína si nelze představit řešení řecké krize, Berlín je klíčový pro zvládání problémů migrace, Berlín je rozhodující pro řešení budoucnosti celé Evropské unie.
A jak bude v otázce migrace dál postupovat Česko?

Zatím jsme se dozvěděli od politiků to, že se budeme migrantům „bránit". Před několika měsíci se sice například objevila zpráva o tom, že vláda na podzim spustí osvětovou kampaň, která by našincům měla vysvětlovat, že migranti jsou „taky lidi", nepřicházejí řezat tuzemcům hlavy... Tomáš Prouza ovšem nyní pro týdeník Dotyk vysvětlil, že vláda nikdy takovou kampaň organizovat nechtěla, byla to prý spíš novinářská kachna. „Jde prostě jen o podporu osvěty v konkrétních lokalitách, třeba v obci, kde běženci budou, aby starosta uměl místním vysvětlit, že se nemusejí bát. Určitě se nejedná o státní nebo vládní kampaň," uvedl Prouza.

Hospodářská komora se podle Vladimíra Dlouhého nyní aspoň pokusí shromáždit z podnikatelských zdrojů prostředky na to, aby mladým azylantům přispěla třeba na výuku češtiny nebo na vyučení. „Nezávidím vládě, není v lehké situaci. Ale zmírněme emoce a spíš začněme sami něco dělat. Třeba ukazovat migrantům, že se mohou uplatnit i u nás, že i tady mohou získat dobrou práci a slušně žít," vyzývá prezident komory. Jinak se může stát, že syrští inženýři, lékaři či další lidé s potenciálem začlenit se do společnosti skončí v Německu. A Česko bude jen řešit cizí „nepřizpůsobivé", když si přitom neumí poradit ani s těmi vlastními...