Petr „Kim“ Maišaidr jako dítě nepatřil do žádného skautského oddílu a skauty znal jen ze starých časopisů Junák a Anděl strážný. Skauting si představoval jako něco nepředstavitelně krásného a nedosažitelného. Přestože už jako teenager trávil volný čas ve skautském duchu, k organizaci samotné se připojil až v dospělosti.

Spolu s přáteli založil na jaře 1968 ve Vysočanech 43. oddíl. V červnu složil skautský slib a v srpnu vedl první oddílový tábor.

NA BARIKÁDY

To ráno, kdy do Prahy dorazily tanky okupantů, vyrazil Petr Maišaidr z Vysočan do centra Prahy. „Sbalil jsem rybičku, obvazy a kolem těla jsem si omotal vlajku, kterou jsme měli na skautském táboře.“

Dorazil k budově Československého rozhlasu a pomáhal tam stavět barikádu. Tanky nakonec přehradu „rozšmelcovaly“, z náklaďáku vytekla nafta, někdo prosekal krumpáčem sud na tanku a vše se ocitlo v ohni.

„Pak už to začalo nabírat ostřejších forem,“ vzpomíná Petr Maišaidr, který pomáhal s odnášením raněných k sanitkám, vybavuje si dívku s ustřeleným kolenem. Z blízkého agitačního střediska sebral československou vlajku a namočil ji do krve zabitých lidí ležících v průjezdu. Už v tu chvíli chtěl, aby vlajka s krví obětí posloužila při skautských slibech.

S uvolněním roku 1968 se začaly obnovovat stovky oddílů a nové vznikaly. Druhá obnova Junáka však neměla dlouhého trvání, v září 1970 přišel další, už třetí zákaz.

TAJNÝ ODDÍL

Tehdy svolal Kim Maišaidr rodiče třiceti dětí z oddílu a nabídl jim, že pokud chtějí, bude pokračovat ilegálně. Přihlásily se asi dvě třetiny. Podařilo se mu nemyslitelné: vedl tajný skautský oddíl po celou dobu normalizace díky naprosté důvěře a oddanosti dětí i jejich rodičů.

Vlajku potřísněnou krví mohl veřejně vytáhnout až po roce 1989. Ukázal ji lidem 14. ledna 1990 při vzpomínkovém shromáždění k 21. výročí sebeupálení Jana Palacha.

Paměť národa
Příběhy z tohoto seriálu najdete ve sbírce Paměť národa, která je volně přístupná na www.pametnaroda.cz. Vzpomínky pamětníků na invazi Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 přibližuje venkovní výstava „Paměť národa 68“ v Dejvické ulici v Praze 6 od 15. srpna do 5. září. Paměť národa připravuje také moderní audiovizuální výstavu ke 100. výročí republiky v Praze na Letné, pod bývalým Stalinovým pomníkem. Otevřena bude od října do prosince a na její vznik můžete přispět na stránce www.nastalina.cz.