Popularem z Prahy do Kalkaty

V květnu 1934 odstartovala od pražského Autoklubu na cestu do Indie ekipa čtyř vozů Škoda Popular, poháněných litrovými čtyřválci o výkonu 20 koní (15 kW). Sedm cestovatelů vedených advokátem Zbislavem Petersem se rozhodlo pro náročnou trasu napříč Balkánem a Tureckem, přičemž v nejtěžším úseku za celý den ujeli pouze 13 km.

Popular ale prokázal odolnost také v pouštích. Vozy o vlastní hmotnosti asi 700 kg, zatížené až 800 kilogramy posádky a nákladu, se z cíle v indické Kalkatě přesunuly do Bombaje, odkud lodí pokračovaly do Terstu a svoji cestu triumfálně završily po necelých čtyřech měsících a 15 000 kilometrech opět v Praze.

Popularem do Ameriky

V roce 1936 vzbudila pozornost akce „100 dní v malém voze“. Manželé Eva a František „Frank“ Alexander Elstnerovi se Popularem vydali na americký kontinent. V první části cesty se museli vypořádat s náledím, na jihu USA se probojovávali krajem zpustošeným tornádem a záplavami, u mexického Popocatepetlu vyjeli do více než 2500 m n. m.

Poté Elstnerovi zamířili do San Franciska a přes Chicago se vrátili do New Yorku. Cestou domů projeli i Španělsko, zmítané občanskou válkou. Nakonec jim místo 100 dní stačilo jen 97 dnů, z toho 47 za volantem.

Popular se čtyřválcem litrového objemu tak dosáhl denního průměru 525 km. V létě 1938 se Eva a Frank Elstnerovi s novou Škodou Popular 1100 OHV, dosahující rychlosti až 105 km/h, vydali napříč Argentinou: více než 6000 kilometrů úspěšně zvládli v pouhých 12 dnech („akce byla známa jako „Tango argentino“).

52 000 km dvakrát napříč Afrikou

V letech 1936 až 1938 absolvovali fascinující africké dobrodružství manželé Marie a Stanislav Škulinovi. Zkušení cestovatelé zvolili uzavřený automobil Škoda Rapid, který se kromě dvou rezervních kol a střešního nosiče zavazadel nelišil od sériového provedení.

Po vylodění v západoafrickém Dakaru zamířili do Guinejského zálivu, na Pobřeží slonoviny a v období dešťů projeli napříč rovníkovou Afrikou. V hlubokém bahně museli kola podkládat kmeny stromů a větvemi, místo mostů využívat brodů nebo improvizovaných vorů s plováky z kánoí. Rok po odjezdu z domova dorazila škodovka u přístavu Beira až na pobřeží Indického oceánu. Výprava pokračovala lodí na Madagaskar. Roční bilance 30 000 km i spokojenost s Rapidem Škulinovy inspirovala k prodloužení cesty.

Vydali se na jižní výspu Afriky, mys Dobré naděje, odkud zamířili na sever – až do Egypta! Po skoro dvou letech a 52 000 km se skromná trojice vrátila do Prahy. Za pozornost stojí, že v roce 1946 se do Afriky vydali znovu nejen oni, ale i jejich Rapid.

Cesta kolem světa za 97 dní

Symbolickým vyvrcholením fascinující série prvorepublikových dálkových jízd vozů Škoda se stala „Cesta kolem světa za 97 dní". Podnikl ji pražský podnikatel Břetislav Jan Procházka s navigátorem a zároveň mechanikem Jindřichem Kubiasem. Jejich jen mírně upravený otevřený vůz (polokabriolet) Škoda Rapid o výkonu 31 koní (23 kW), čtyřmi nezávisle zavěšenými koly a hydraulickými brzdami obstál v bahnitých, stejně jako písčitých a kamenitých úsecích trasy vedoucí z Československa přes Německo, Polsko, Litvu, Lotyšsko, Sovětský svaz, Írán, ale i dnešní Pákistán, Indii, Malajsii, Singapur, Čínu, Japonsko či Spojené státy zpět do Prahy.

Z 97 dní cesty připadalo 53 dnů na lodní přesuny a vyřizování tehdy náročných úředních formalit, za volantem strávili oba přátelé 44 dnů: při 27 700 kilometrech tak vychází denní průměr na neuvěřitelných 630 km cestou necestou.

Úspěšně zvládnuté dálkové jízdy přinesly mladoboleslavské automobilce samozřejmě žádaný ohlas v dobovém tisku a přispěly k posílení prestiže značky a úspěchu jejich moderně řešených modelů. I díky tomu se Škoda ve druhé polovině 30. let stala největším výrobcem i exportérem automobilů v tehdejším Československu.