"Ještě před pár lety jsem netušila, že na tom, jak málo cítím bolest, je něco neobvyklého. Myslela jsem si, že je to normální," uvedla Jo Cameronová v souvislosti s aktuálním vydáním případové vědecké studie, která se jí věnuje. Informuje o tom CNN.

Lékaři, kteří svěží skotskou důchodkyni vyšetřovali, totiž zjistili, že její snížené vnímání bolesti způsobuje mutace v jejím dříve neidentifikovaném genu. A moderní vědě může tento objev pomoci ve vývoji nových léků proti celé řadě potíží od pooperační bolesti až po úzkost.

"Hledáme další"

"Možnosti využití tohoto objevu jsou velmi široké," uvedl pro CNN spoluautor studie Devjit Srivastava, působící ve veřejné nemocnici na severu Skotska jako konzultant v oblasti anestézie a tišení bolesti, který Cameronovou vyšetřoval. "Zhruba polovina pacientů pociťuje po chirurgickém zákroku nadále mírnou až silnou bolest, a to navzdory veškerému pokroku ve vývoji léků. Naše zjištění by mohla vést k vývoji nových léků proti bolesti, poskytujících například úlevu při pooperačních stavech nebo urychlujících hojení ran. Doufáme, že by to mohlo pomoci 330 milionům pacientů, kteří se po celém světě každoročně podrobí nějakému chirurgickému zákroku."

Jo Cameronová při výzkumu vědcům sdělila, že bolesti necítí prakticky celý život, a to ani při zranění. Například nikdy nezaznamenala, že se popálila, dokud si nevšimla naskakujících puchýřů nebo neucítila zápach spálené kůže. Výzkumníci také zjistili, že je životní optimistkou, vykazující při běžném měření úzkosti ty nejnižší hodnoty. Sama k tomu řekla, že nepanikaří ani v nebezpečných situacích, což ilustrovala například nedávnou dopravní nehodou.

Autoři studie nyní hledají další lidi, kteří by mohli mít stejnou unikátní genetickou mutaci jako jedenasedmdesátiletá Skotka. "Lidé se vzácnou necitlivostí k bolesti jsou pro lékařský výzkum cenní, protože se tak můžeme poučit o tom, jak genetické mutace ovlivňují její vnímání. Rádi bychom proto vyzvali všechny lidi, kteří nikdy nezažili bolest, aby o sobě dali vědět," uvedl James Cox, přednášející na University College London.

Vzácná mutace vzácného genu

Podle vědců zafungovaly v případě Jo Cameronové dvě pozoruhodné mutace jejího genetického kódu, jedna v genu FAAH a druhá v dosud neidentifikované a málo prostudované genetické konfiguraci, kterou vědci nazvali FAAH-OUT.

"Doufáme, že prostudováním fungování tohoto nově identifikovaného genu dospějeme k dalšímu pokroku ve vývoji nových léků," řekl CNN Cox.

Podle Frances Williamsové, profesorky epidemiologie a genetiky na britské veřejné vysoké škole King's College London, která se na výzkumu sama nepodílela, je studie opravdu důležitá. "Na gen FAAH se zaměřilo už několik klinických studií, ale tento nový výzkum nám sděluje víc informací o FAAH-OUT, což by mohlo účinněji pomoci při vývoji nových léků proti bolesti," konstatovala Williamsová.

Edmund Keogh, profesor psychologie na britské University of Bath a zástupce ředitele centra pro výzkum bolesti, však také dodává, že bolest je "užitečná a funkční" a její vnímání se mezi lidmi liší. "Musíme se učit jak od lidí, kteří bolestí trpí, tak od těch, kteří jsou na ni citliví méně," prohlásil Keogh.

Podle studie vnímají Cameronové matka i dcera bolest normálně. Na druhé straně její otec léky proti bolesti údajně prakticky nepotřeboval a rovněž její syn má podle svých slov zvýšený stupeň necitlivosti vůči bolesti, byť ne v takové míře jako jeho matka.

Jo Cameronová v současnosti nebere žádné léky, zbavila se artrózy a cítí se fit a aktivní. "Budu nesmírně ráda, pokud výzkum mé genetiky jakkoli pomůže lidem, kteří trpí," řekla CNN.