Ačkoli teroristé z takzvaného Islámského státu (IS) brojí proti západní kultuře, nevadí jim využívat moderní komunikační technologie. Přes sociální sítě a mobilní komunikační aplikace šíří svou propagandu, snaží se rekrutovat nové bojovníky a zřejmě touto cestou i koordinují své akce. V reakci na Snowdenovu aféru vzniklo vícero služeb, které svým uživatelům nabízejí možnost komunikovat zašifrovanou cestou nebo si posílat zprávy, které krátce po zobrazení zmizí. Samozřejmě za zavřenými virtuálními dveřmi bez přístupu zpravodajských agentur.

Naposledy ve středu berlínský startup Telegram oznámil, že zablokoval 78 účtů ve 12 různých jazycích propojených s Islámským státem. Právě přes tuto aplikaci se teroristé přihlásili k zodpovědnosti za útoky v Paříži nebo zničení ruského letadla nad Egyptem. Jak nicméně dodává deník Wall Street Journal, firma odstavila veřejné účty, ale přímou konverzaci mezi uživateli označila za „soukromou sféru" a uvedla, že nebude podnikat „žádné požadavky s ní spojené". „Navrhuju, abychom zakázali používat slova. Podle některých indicií je teroristé používají k vzájemné komunikaci," uvedl zakladatel Telegramu Pavel Durov v sarkastickém článku na obranu své služby, když se objevily úvahy, že ji chce Rusko kompletně zakázat.

Kybernetická odveta

Zvýšeného rizika, které představují sociální a komunikační platformy, si je vědom i ředitel FBI James Comey. Jím řízení agenti sice po získání soudního povolení sledují komunikaci islamistů třeba na Twitteru, ale pokud někdo projeví vážnější úmysly zapojit se do aktivit Islámského státu, přesune se konverzace na „temnou stranu" za šifrovací bariéru. Na obranu před masivním zneužíváním internetových nástrojů islamisty se nedávno postavila i skupina hackerů vystupujících pod jménem Anonymous. Kybernetickou odvetu vůči IS zahájili už začátkem letošního roku po útocích na redakci magazínu Charlie Hebdo.

Po pařížských útocích vyhlásili teroristům virtuální válku: „Spustíme proti vám největší akci, jakou jsme kdy udělali." Hackeři identifikovali více než 110 kanálů s tisíci fanoušky na Telegramu a 56 tisíc účtů na Twitteru spřízněných s IS, přitom tisíce z nich už se podařilo v letošním roce zablokovat.
Facebook aktuálně u newyorského soudu čelí žalobě izraelského lidskoprávního centra Šurat ha-din, že na své sociální síti toleruje uživatele z řad teroristů nebo příspěvky schvalující násilí.

Útočníci však mají k dispozici obrovskou paletu cest, kudy sledované hlavní komunikační kanály obejít. Belgický ministr vnitra Jan Jambon například upozornil, že teroristé mohli k přípravě útoků v Paříži používat i komunikační platformy navázané na herní konzole PlayStation, které jsou „mnohem obtížněji monitorované než (komunikační aplikace) WhatsApp". Navíc se objevují i zprávy, že k nákupu zbraní mohli radikálové využívat rovněž těžko kontrolovanou virtuální měnu bitcoin.