Podle nizozemského vyšetřovacího týmu byly nejdříve informovány rodiny pozůstalých, načež byla s vývojem vyšetřování seznámena i veřejnost. K průlomu v pátrání došlo necelý rok poté, co vyšetřovatelé oznámili, že raketu BUK, která zničila letadlo, odpálila ruská vojenská brigáda se základnou ve městě Kursk na jihozápadě Ukrajiny.

Dopravní letadlo směřující z Amsterdamu do Kuala Lumpur se roztříštilo ve vzduchu 17. července 2014 po vnějším zásahu tehdy neidentifikovanou zbraní a zřítilo se poblíž vesničky Hrabove severně od města Torez v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Tuto oblast ovládali v dané době proruští separatisté. Ti však odpovědnost za útok od začátku odmítali a obviňovali z něj ukrajinskou vládu. Na jejich stranu se postavil i Kreml, který vinil ze sestřelení ukrajinské jednotky.

Na palubě letadla zahynulo celkem 298 lidí, mezi nimi 196 nizozemských a 38 australských cestujících.

Nizozemský bezpečnostní úřad, odpovědný za leteckou bezpečnost, 13. října 2015 oznámil, že let Malaysia Airlines 17 sestřelila raketa odpálená z protiletadlového systému BUK, dopraveného z Ruska. Zároveň prohlásil, že ukrajinské úřady selhaly, když nedokázaly kompletně uzavřít vzdušný prostor nad válečnou zónou na východě země.

V prosinci roku 2017 pak zveřejnili novináři z nezávislého investigativního webového portálu Bellingcat zprávu, že sestřelení tohoto letadla s největší pravděpodobností osobně řídil ruský generálplukovník Nikolaj Fjodorovič Tkačov, hlavní inspektor Ústředního vojenského okruhu ruské armády.

Jde o čtyři osoby

Náměstkyně ukrajinského ministra zahraničních věcí Olena Zerkalová včera sdělila agentuře Interfax-Ukraine, že ze sestřelení letadla budou jmenovitě obviněny čtyři osoby, včetně bývalých důstojníků ruské armády. Podle serveru News Sky jde o Igora Girkina, někdejšího důstojníka ruské výzvědné služby FSB, Sergeje Dubinského, šéfa separatistické rozvědky, Olega Pulatova, dalšího z velitele rozvědky separatistů, a Leonida Charčenka. Případu se bude věnovat nizozemský soud. Zerkalová dodala, že přeprava takové zbraně, jako je protiletadlový raketový systém BUK, by nebyla možná bez souhlasu ruských vojenských pohlavárů.

Nizozemští a australští vyšetřovatelé už loni v květnu oznámili, že formální zodpovědnost za incident nese Rusko, k čemuž je vedlo zjištění o původu rakety, jež letadlo sestřelila. Moskva veškerou účast nadále vehementně popírá.

Nizozemská rozhlasová stanice RTL uvedla s odkazem na nejmenované zdroje, že podezřelé osoby budou souzeny v nepřítomnosti, protože Rusko nevydává své státní příslušníky k trestnímu stíhání.

"Jde o první krok, aby se věc dostala k soudu," sdělil AFP Piet Ploeg, prezident sdružení nizozemských obětí, který v letadle přišel o tři členy rodiny.

Také již zmíněný investigativní webový portál Bellingcat, založený britským občanským žurnalistou Eliotem Higginsem, tento týden oznámil, že během dneška zveřejní jména "jednotlivců spojených se sestřelením letu MH17". Uvedl také, že jeho informace budou "zcela nezávislé a nesouvisející s vyšetřováním mezinárodního týmu".

Rusko vinu odmítá

Mezinárodní vyšetřovatelé už loni uvedli, že podle jejich závěrů sestřelila let MH17 raketa BUK, patřící 53. protiletadlové brigádě se základnou v Kursku, ale že stále hledají konkrétní podezřelé z odpálení. Ukázali také videa a animace odpalovacího zařízení, přepravovaného jako součást ruského vojenského konvoje z Kurska východní Ukrajinu. Dále uvedli, že identifikovali "otisk prstu rakety", jinými slovy sedm identifikačních znaků, jedinečných pro BUK, včetně vojenského čísla na odpalovacím zařízení.

Rusko trvalo na tom, že raketu odpálily vojenské síly spjaté s ukrajinskou vládou, které ji získaly ještě během sovětské éry a už ji nevrátily do Ruska.

Nizozemští vyšetřovatelé však oponovali této verzi, že Rusové se už dříve snažili svou verzi doložit "důkazy", které se ukázaly jako nepravdivé - týkalo se to třeba radarových snímků, jež měly dokládat údajnou přítomnost ukrajinského proudového letounu v blízkosti letadlových lodí.

Vztahy mezi Moskvou a Haagem zůstávaly v loňském roce nadále napjaté kvůli vypovězení čtyř údajných ruských špionů z Nizozemska, kteří se měli pokusit o průnik do nizozemské organizace pro zákaz chemických zbraní.

Válka na východní Ukrajině a katastrofa MH17 i nadále narušují vztahy mezi Ruskem a Západem. Od roku 2014 v ní zahynulo asi 13 tisíc lidí. Konflikt vypukl poté, co lidové protesty svrhly na Ukrajině prokremelského prezidenta Viktora Janukovyče, načež Rusko vojensky anektovalo Krym.

Ukrajinská vláda i její západní podporovatelé obviňují Rusko z toho, že na Ukrajinu dopravuje vojáky i zbraně na podporu proruských separatistů. Moskva to i navzdory existenci důkazů popírá.