Tým profesionálů primářky Andrey Vlčkové v přilehlých pitevních sálech zjišťuje příčinu úmrtí lidí z celého Ústeckého kraje. „Občas máme i pacienta, který nezemřel ani v tomto století a stanovit příčinu smrti je v takovém případě nemožné," říká Andrea Vlčková.

Jak se tak sympatická a křehká dáma dostane k podobnému řemeslu?
Na vysoké škole jsem původně chtěla dělat plastickou chirurgii a tohle je hned obor vedle, samozřejmě v uvozovkách. Navíc zahrnuje poměrně široký okruh práce a směšuje spousty dalších zdravotnických oborů.

Televizními seriály jste se inspirovat nenechala?
To ne, pochybné kriminálky, kde všechno výborně řeší, tenkrát ještě nebyly. A představa, že budu někde na obvodě předepisovat léky, to bylo pro mě nepředstavitelné.

Leckdo si ovšem práci soudního lékaře představuje podobně jako v televizních seriálech.
Je to fikce. Sterilně čistá pitevna s jednou jedinou mrtvolou přikrytou prostěradlem, temná místnost, nikde nevyndaný orgán, a aniž by kdokoli oním prostěradlem pohnul, proběhne pitva. A ještě než lékař skončí práci, má k dispozici kompletní všemožné laboratorní výsledky. Realita se pochopitelně liší. Náš pacient nebývá v té výstavní televizní kondici, anamnestických údajů máme k dispozici minimum, někdy dokonce vůbec žádné. Na tohle se v televizi koukat skutečně nemůžu.

A používají v televizi alespoň podobné pomůcky?
Ať se to týká českého nebo amerického seriálu, všude mají stejné nesmysly. Žádné techniky ani pomůcky neprezentují, není co sledovat. Na pitevně se za ty roky pitevní technika, tedy rozříznout tělo a vyndat orgány, nezměnila. Nástroje jako skalpel, pinzeta, nůžky či ruční pila zůstávají. Spíše se rozšiřuje paleta pomocných vyšetření, rentgen, CT zemřelých a další.

Říkáte rozříznout a vyndat orgány. Jaké další zákroky během pitvy probíhají?
Orgány jsou odpitvány, tedy rozříznuty či rozstřiženy. Vše prohlížíme a zjišťujeme chorobné či úrazové změny. Orgány vracíme zpátky do těla. Na základě nálezu stanovíme příčinu smrti buď rovnou, anebo následuje paleta vyšetření jako toxikologické a mikroskopické vyšetření orgánů. Vždy záleží na povaze případu. Někdy určení příčiny smrti trvá i několik týdnů.

Kdo u pitvy asistuje?
Pitevní sanitář, eventuálně na našem oddělení pitevní laborant. Připraví tělo k pitvě, vyndá pod dohledem lékaře orgány a potom asistuje, pokud je potřeba třeba nějaká preparace mimo základní pitevní rozsah. Pitvu provádí lékař. Pomocný personál, po zhodnocení nálezu lékařem, zašije orgány zpátky do těla a tělo upraví tak, aby si ho mohla převzít pohřební služba.

Je někdy obtížné dobrat se k příčinám úmrtí?
Je vždy nezbytné provést kompletní histologické vyšetření orgánů, toxikologické analýzy, a to vše přece jen nějakou dobu trvá, podle náročnosti případu i několik týdnů. Čím delší interval uplynul mezi úmrtím a pitvou, o to je složitější a zdlouhavější určit příčinu smrti. Občas máme i pacienta, který dokonce nezemřel ani v tomto století a stanovit příčinu smrti je v takovém případě nemožné.

Jak probíhá taková pitva?
Podstatou je alespoň určit pohlaví, věk, tělesnou výšku, stáří kosterních ostatků a vyloučit hrubé násilí. Svým způsobem je to zajímavé zpestření očistit ostatky od rostlinných kořínků a poskládat správně kostru a pak se pustit do zkoumání kostí a snažit se vytěžit maximum informací z minima materiálu.

Jaký je rozdíl mezi soudním lékařstvím a patologií?
Jsou to dva naprosto odlišné obory, byť jak patologie, tak i soudní lékařství se více či méně zabývají zemřelými. Patologie se obecně zabývá chorobnými pochody a změnami v lidském těle, zkoumá poškozené tkáně a jednotlivé orgány, hodnotí jejich vztah k příznakům nemoci. Podstatnou část práce patologa tvoří práce s mikroskopem.

A soudní lékař?
Tolik času u mikroskopu jako patolog netráví. Kromě pitvání a mikroskopické diagnostiky, laboratorní diagnostiky a toxikologie musí soudní lékař ovládat rovněž medicínsko-právní problematiku a problematiku trestně-právní. Hlavní činností oboru soudního lékařství je rozbor příčiny smrti na základě provedené pitvy a pomocných laboratorních vyšetření. U nás na „soudním" provádíme dva druhy pitev, a to pitvy zdravotní a pitvy soudní.

Soudní pitva je nařízená policií, je to tak?
Ano, v případě náhlého, neočekávaného nebo násilného úmrtí včetně sebevraždy, dopravní nehody, pracovního či náhodného úrazu či podezřelých okolností na místě úmrtí. Pokud pozůstalí nesouhlasí s průběhem péče nebo mají pocit, že léčení mělo probíhat jiným způsobem, tak podávají trestní oznámení na lékaře, nemocnici nebo neznámého pachatele. To se bohužel právě na základě sledování televize děje dnes velmi často.

Kolik mrtvých vám vlastně měsíčně projde pod rukama?
Šíleně narostla administrativa, metodický pokyn jednoho ministerstva například neladí s druhým, takže dost se to tluče. Už se proto na pitevnu zas tolik nedostanu jako dříve, nicméně jsou dny, klidně i o víkendu, pokud je to třeba, kdy strávím na pitevně řadu hodin. Práce soudního lékaře zahrnuje ale práci venku, pokud například dojde k násilnému úmrtí nebo policie potřebuje přímo na místě činu konzultaci, tak někdo z nás musí být v dosahu 24 hodin denně.

Kdy se tedy mrtvé tělo dostane k vám na oddělení?
Pokud není jistá příčina smrti, tak podle zákona o zdravotních službách by měla být lékařem, který provede prohlídku těla a konstatuje smrt, doporučena pitva. To znamená, že pohřební služba pak přiveze tělo zemřelého k nám na oddělení, zde je tělo uloženo do lednice, a následně podle množství práce je pitva v nejbližším možném termínu provedena.

Jedním z posledních případů, na kterém jste pracovala, je smrt mladíka z Varnsdorfu. Co na místě činu jako soudní lékařka v obdobných kauzách zjišťujete?
Pokud je to vražda, policie nejprve provede své neodkladné úkony. Pak nastoupí soudní znalec, prvotní informace o povaze zranění, případném možném nástroji a době smrti jsou pro policii nesmírně důležité a potřebuje je co nejdříve. Konkrétně v případě mladíka z Varnsdorfu policie vyžadovala kompletní ohledání zemřelého na místě, jaká utrpěl zranění, co mohlo být příčinou smrti a vyjádřit se k nástroji, který byl k usmrcení oběti použitý.

Jaké jsou vůbec nejčastější příčiny úmrtí v Ústeckém kraji?
Chorobné změny jsou v souladu se zdravotním stavem populace, vedou choroby srdce a cév. Nejčastější příčinou smrti je tedy srdeční selhání, infarkt. Celorepublikově jsou statistiky podobné.

Zvykla jste si už na ten zápach během pitvy?
Na zápach si člověk zvykne, čichové buňky se po chvíli otupí. Ani mi nepřijde, že by tu byl nějaký smrad. Charakter zápachu se mění s dobou od smrti, jaké posmrtné procesy probíhají. Zcela jistě jsou povolání, kde je zápach mnohem horší a člověk v takovém prostředí musí strávit celou pracovní dobu. My odpitváme a další část dne obvykle trávíme v pracovně nad dalšími úkony či u mikroskopu. Přiznám se, že víc než zápach mi vadí hmyz.

Hmyz?
To znamená, že s odstupem od smrti, například když se tělo podaří najít po dlouhé době, se na posmrtných změnách podílejí různé druhy hmyzu, takže je v ostatcích přítomný hmyz nebo červi. Hůře se poté hledá příčina smrti, protože i orgány jsou značně modifikované, podléhají posmrtným pochodům a někdy už ani orgány zachované být nemusí. Ale to už se zase dostáváme ke kosterním nálezům.

Andrea VlčkováPrimářka Andrea Vlčková po skončení studia na 3. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy nastoupila na Ústav soudního lékařství a toxikologie v Praze, v Masarykově nemocnici v Ústí působí od roku 2004, od roku 2012 vykonává funkci primáře oddělení. V roce 2003 byla jmenována znalcem v oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství. Má ráda přírodu, čtení, Ráda čte, rekreačně sportuje. Oddělení soudního lékařství a toxikologie ústecké nemocnice je jediným pracovištěm pro celý Ústecký kraj a kromě kompletní soudně-lékařské služby (pitvy) poskytuje taktéž nepřetržitý provoz toxikologické laboratoře na úseku klinickém a forenzním. Toxikologická laboratoř provádí průkaz a stanovení alkoholu, metanolu, etylenglykolu, toluenu, opiátů, amfetaminů, kannabinoidů, benzodiazepinů, karboxyhemoglobinu a léků.