Prapraprapradědeček jedenadvacetiletého amerického studenta Allena Armentrouta kdysi v uniformě jižanského pěšáka v občanské válce "Severu proti Jihu" opravdu bojoval. Jeho vzdálený potomek, student americké Křesťanské akademie Pensacola, ji nyní navlékl, aby s vlajkou Konfederace v ruce hájil sochu jižanského generála Roberta E. Leeho.

Zdroj: Youtube

Záměr zbourat v Charletttosville sochu jižanského generála coby symbol „otrokářského Jihu“ stál u začátku nepokojů, jež 12. srpna letošního roku vyústily ve výbuch násilí mezi levicovými a pravicovými demonstranty. První z nich chtěli sochu zbourat, druzí na ně kvůli tomu zaútočili. Násilí stálo život jednu ženu - dvaatřicetiletá Heather Heyerová zahynula poté, co pravicový extrémista najel autem úmyslně do lidí. Socha zatím stále stojí, ale její osud je nejistý.

Tři dny po tragických událostech se pod sochu dostavil Armentrout v jižanské uniformě, aby tak protestoval proti záměru ji zbourat. Záběry, na nichž nehybně stojí a salutuje, zatímco mu jeho odpůrci ukazují vztyčené prostředníky, se rychle rozšířily v sociálních sítích. Pro studenta to ale mělo nepříjemný dopad. Křesťanská akademie Pensacola, kterou studoval, ho podle jeho slov za tento protest vyloučila. Na jeho obranu se nyní chtějí ozvat i čeští příznivci oživené historie (reenactoři), kteří se věnují právě americké občanské válce.

Armentrout novinářům řekl, že ho vyloučení ranilo, neboť se snažil jednat podle svého svědomí.

"Generál Lee byl jedním z největších Američanů, kteří kdy žili. Věřím, že křesťanská instituce by měla podporovat vlastenecké jedince, kteří se chtějí zastávat amerických tradic a víry. Opravdu hodně mě zraňuje, když zkoušíte udělat to, co je správné, a jste kvůli tomu napadáni," prohlásil Armentrout pro deník The Washington Post.

Ve vyhroceném sporu, jenž mezi sebou vedou levicoví i pravicové demonstranté a do nějž výrazně vstoupili i extrémisté, se Armentrout vyjadřuje kriticky k oběma stranám. Podle něj neonacisté a členové Ku klux Klanu, kteří při demonstracích v uplynulých dnech pochodovali právě pod konfederační vlajkou, jen zneužili historii amerického Jihu. Na druhé straně student prohlašuje, že vnímat konfederační jih jen jako otrokářský je přílišné zjednodušení. Do Charlottesville přišel podle svých slov proto, aby uctil i bránil odkaz svých předků i generála Leeho a mužů, co padli pod jeho velením.

"To, že jsem tady, může, doufám, světu ukázat, že existují příznivci Konfederace, kteří nejsou rasisté, ale milují svobodu a nezávislost," citoval studenta The Daily Progress.

Armentrout podle svých slov zásadně nesouhlasí s názory vyjadřovanými během pochodu Unite the Right rally a odsuzuje skutky, které vedly ke smrti Heather Heyerové. (Unite the Right rally byl pochod příznivců extrémní pravice, takzvaných "supremacistů", ze soboty 12. srpna, který vyústil v násilné srážky, pozn. aut.)

Na studentovu obranu chtějí vystoupit i čeští reenactoři. „Kdysi dávno, asi před patnácti až dvaceti lety, jsme se zastali studentky, kterou ve Státech vyloučili ze školy za to, že si vzala tričko s kuřátkem čerstvě vylíhnutým z vajíčka, jemuž čouhala ze zobáčku konfederační vlajka,“ vysvětluje Zdeněk Palárec, který na českých akcích vojenské historie inspirovaných americkou občanskou válkou představuje jižanského plukovníka.

„Školní radu tehdy náš dopis hodně překvapil a jak jsme se později dozvěděli od organizace amerických konfederačních veteránů, byl jedním z důvodů, proč škola svůj verdikt nakonec zrušila.“

Podobný dopis teď v Česku vzniká i ve prospěch Armentrouta. „Jako člověk, který prožil půl života pod komunistickými vládami, zastávám názor, že je-li něco součástí naší historie, tak to bouráním soch ani ničením symbolů stejně nevymažeme,“ říká Palárec. „Chceme proto poslat dopis vedení křesťanské akademie, že nám rozhodnutí o vyloučení studenta připomíná ty doby u nás, kdy bylo málem trestné přijít do školy v džínách. Prostě nám to nepřijde fér.“

Škola zatím podle webu Inside Higher Ed studentovo vyloučení nekomentovala s odkazem na ochranu osobních údajů.

Občanská válka

Americká občanská válka (1861–1865) byl ozbrojený konflikt, jenž probíhal na severoamerickém kontinentumezi státy Unie, neboli zakladatelskými státy USA, a Státy konfederace, což byla koalice jedenácti amerických států, které se chtěly odtrhnout od Unie. Jelikož státy Konfederace byly soustředěny v jihovýchodní části Unie, nazývá se tato válka také válkou Severu proti Jihu. Jako příčina války se často uvádí spor o to, zda má být povoleno otroctví. Ale tento výklad je značně zjednodušený, důvodů byla celá řada. Podstatou většiny z nich bylo to, že Jih usiloval o mnohem větší autonomii jednotlivých států v Unii, se kterou Sever, který prosazoval silnější centrální vládu, nesouhlasil. Bezprostřední otázka zrušení otroctví se často přeceňuje, i když se Jih obával, že jeho zrušení potvrdí růst moci vlády ve Washingtonu.