Mladí a neklidní
Student v jižanské uniformě bránil sochu a musel ze školy. Zastávají se ho Češi
Allen Armentrout
Foto: repro Youtube
/VIDEO/ Americkému vysokoškolákovi Allenu Armentroutovi se nelíbí, že má z města Charlottesville zmizet socha generála Roberta E. Leeho. Oblékl si uniformu jižanského pěšáka z doby občanské války a postavil se před sochu s jižanskou vlajkou. Musel ze školy. Čeští příznivci oživené historie chystají dopis na jeho podporu.
Armentrout podle svých slov zásadně nesouhlasí s názory vyjadřovanými během pochodu Unite the Right rally a odsuzuje skutky, které vedly ke smrti Heather Heyerové. (Unite the Right rally byl pochod příznivců extrémní pravice, takzvaných "supremacistů", ze soboty 12. srpna, který vyústil v násilné srážky, pozn. aut.)
Barbara Palmer obvykle měla několik milenců souběžně. Bál se jí i král
Na studentovu obranu chtějí vystoupit i čeští reenactoři. „Kdysi dávno, asi před patnácti až dvaceti lety, jsme se zastali studentky, kterou ve Státech vyloučili ze školy za to, že si vzala tričko s kuřátkem čerstvě vylíhnutým z vajíčka, jemuž čouhala ze zobáčku konfederační vlajka,“ vysvětluje Zdeněk Palárec, který na českých akcích vojenské historie inspirovaných americkou občanskou válkou představuje jižanského plukovníka.
„Školní radu tehdy náš dopis hodně překvapil a jak jsme se později dozvěděli od organizace amerických konfederačních veteránů, byl jedním z důvodů, proč škola svůj verdikt nakonec zrušila.“
Podobný dopis teď v Česku vzniká i ve prospěch Armentrouta. „Jako člověk, který prožil půl života pod komunistickými vládami, zastávám názor, že je-li něco součástí naší historie, tak to bouráním soch ani ničením symbolů stejně nevymažeme,“ říká Palárec. „Chceme proto poslat dopis vedení křesťanské akademie, že nám rozhodnutí o vyloučení studenta připomíná ty doby u nás, kdy bylo málem trestné přijít do školy v džínách. Prostě nám to nepřijde fér.“
Škola zatím podle webu Inside Higher Ed studentovo vyloučení nekomentovala s odkazem na ochranu osobních údajů.
Občanská válka
Americká občanská válka (1861–1865) byl ozbrojený konflikt, jenž probíhal na severoamerickém kontinentumezi státy Unie, neboli zakladatelskými státy USA, a Státy konfederace, což byla koalice jedenácti amerických států, které se chtěly odtrhnout od Unie. Jelikož státy Konfederace byly soustředěny v jihovýchodní části Unie, nazývá se tato válka také válkou Severu proti Jihu. Jako příčina války se často uvádí spor o to, zda má být povoleno otroctví. Ale tento výklad je značně zjednodušený, důvodů byla celá řada. Podstatou většiny z nich bylo to, že Jih usiloval o mnohem větší autonomii jednotlivých států v Unii, se kterou Sever, který prosazoval silnější centrální vládu, nesouhlasil. Bezprostřední otázka zrušení otroctví se často přeceňuje, i když se Jih obával, že jeho zrušení potvrdí růst moci vlády ve Washingtonu.
