První zprávy o možném vojenském puči v Turecku se začaly objevovat v pátek 16. července v podvečerních hodinách. V sobotních ranních hodinách již bylo zjevné, že pokus o vojenský převrat skončil neúspěchem a vojáci se postupně vzdávali policii a rozzuřeným davům odpůrců puče.

Kdo stál za pučem v Turecku?

1. Vládní představitelé velmi rychle obvinili z pokusu o puč hnutí Fethullaha Gülena, bývalého spojence, který je jedním z hlavních nepřátel vlády. Gülenisté měli navzdory čistkám probíhajícím od konce roku 2013 stále silné pozice ve státních institucích včetně armády.

2. Další teorie považuje puč za pouhé divadlo zinscenované vládou za účelem posílení Erdoğana a získání záminky k represím a čistkám. Na druhé straně rozsah puče, značné oběti na životech i útoky na státní instituce (například parlament) hovoří spíše proti.

3. Podle dalších hlasů je možné, že vláda o připravovaném převratu věděla a nechala pokus kontrolovaně proběhnout, což by vysvětlovalo, proč členové kabinetu i Erdoğan samotný unikli zadržení (což je podle mého názoru jeden z hlavních důvodů, proč puč velice brzy ztratil na razanci).

4. Za pučem ale mohli rovněž stát i tradiční nacionalistické sekulární frakce v rámci armády.

V současnosti nelze určit, které z těchto teorií (či nějaká další) je skutečností.

Více o situaci v Turecku si přečtete v článku Turecko: nezdařený puč a Erdoğanova pomsta, který vyjde v magazínu Dotyk ve čtvrtek 21. 7. večer.