Ty největší katastrofy se obvykle rodí ze zcela nevinně vyhlížejících situací. Výbuch, který zabil několik tisíc lidí a další desítky tisíc připravil o střechu nad hlavou, to jen potvrzuje.

Plovoucí bomba

Téměř 100 metrů dlouhá a 14 metrů široká francouzská nákladní loď Mont Blanc se 6. prosince 1917 blížila k přístavu Halifax. Vypadala zcela obyčejně, ale na palubě nesla extrémně nebezpečný náklad v podobě 227 tun TNT, 223 tun benzenu a dalších stovek tun třaskavin a hořlavin.

Za normálních okolností nesměly lodě s podobným nákladem do přístavu na pobřeží Atlantiku vplouvat, ale během války se toho pravidlo běžně porušovalo. Mont Blanc měl také nést výstražnou vlajku upozorňující na nebezpečný náklad, ale kapitán Aimé Le Médec nechtěl ve válečných časech poutat zbytečnou pozornost. Pro nepřátelskou ponorku by jeho plavidlo představovalo vítaný a snadný cíl.

Osudného dne ráno nasměroval loď do úzkého zálivu Bedford Basin, který vedl k přístavním molům. Ve stejnou dobu chtěla klidné vody opustit norská nákladní loď Imo. Na délku měřila 137 metrů a na šířku téměř 14. Velel jí kapitán Hakon From, který se musel vyhýbat menším lodím plujícím po nesprávné straně 300 metrů široké úžiny.

Jenže se stometrovým plavidlem se nemanévruje snadno, takže nakonec narazil do pravoboku protijedoucího Mont Blancu. Srážka nebyla nijak drtivá, přesto stačila k tomu, aby na palubě francouzského plavidla vzplál náklad benzenu. Kapitán Le Médec vědom si nebezpečí okamžitě nařídil svým mužům, aby loď opustili. Naskákali do dvou záchranných člunů a veslovali k bližšímu břehu úžiny, kde se rozkládalo město Dartmouth.

Cestou křičeli na kolegy z lodi Imo, aby je následovali, ale jejich francouzštině nikdo nerozuměl. K Mont Blancu navíc připlouvaly další lodě a jejich posádky se snažily hasit nebo vyvléct Mont Blanc z přístavu. Marně. Hořící loď unášely vlny k protějšímu břehu zálivu, kde se rozkládal Halifax.

Požár, tsunami a blizard

Lodě se srazily ve tři čtvrtě na devět dopoledne a na molo číslo 6 narazil Mont Blanc zhruba po čtvrt hodině. Požár se rozšířil i na pevninu, takže na místo spěchali hasiči ze širokého okolí. Břehy obsypaly stovky zvědavců. Nikdo stále netušil, jak ničivá síla se na palubě lodi skrývá.

Čtyři minuty po deváté hodině Mont Blanc explodoval. Všechny budovy v okruhu zhruba dvou kilometrů přestaly existovat, tlaková vlna ničila okna, vyvracela stromy a ohýbala koleje až do vzdálenosti 16 kilometrů. Sloup dýmu dosahoval šesti kilometrů. Kotva Mont Blancu vážící 517 kilogramů byla vymrštěna do vzdálenosti téměř čtyř kilometrů, hlaveň děla se našla 5,5 kilometru opačným směrem. Síla výbuchu se rovnala 3000 tunám TNT. Jaderná bomba svržená v roce 1945 na Hirošimu měla účinek „jen“ asi pětkrát větší.

Další škody způsobila až 18 metrů vysoká vlna tsunami. V řadě poškozených budov vypukl požár, protože v nich výbuch převrátil rozpálená kamna. V plamenech se ocitly celé ulice. Přesný počet obětí není znám, obvykle se udává číslo kolem dvou tisíc. Dalších zhruba devět tisíc osob bylo zraněno, z toho šest tisíc těžce. Stovky lidí přišly o zrak, když je zasáhly střepy z tříštících se oken. Zničeno bylo 1630 domů, dalších 12 tisíc utrpělo větší či menší škody. Desítky tisíc lidí se ocitly bez střechy nad hlavou. Kritickou situaci ještě zhoršil blizard, který hned druhý den zasypal trosky města 40 centimetry sněhu. Kvůli tomu zahynuly další stovky lidí.

Zatímco kapitán From výbuch nepřežil, Le Médec vyvázl a skončil před soudem, který ho ale nakonec osvobodil. V roce 1966 byl v Halifaxu vztyčen památník události, která je dodnes jednou z největších nejaderných explozí v dějinách.