Daňoví poplatníci sice mohou takto nepochopitelné hospodaření odsoudit, ve finále na ně ale nejspíš ještě finančně přispějí. Na každý užívaný hektar dostávají zemědělci kolem 6 tisíc korun. Dotace vyplácí Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) a kontroluje rovněž dodržování dotačních pravidel. O tom, co se odehrálo na polích, o něž se přetahují dvě zemědělské společnosti na Znojemsku – Agro Jevišovice a Agro Boskovštejn –, ovšem nic neví.

Státní správa kličkuje a zdráhá se ke kauze, která se dotýká prvního místopředsedy vlády Andreje Babiše, jednoznačně vyjádřit.

„SZIF nemá informaci, o které konkrétní pozemky jde," přiznala týdeníku Dotyk jeho mluvčí Vladimíra Nováková. Fond tedy nemohl ani prověřit, zda jsou na nich dodržovány zásady správné zemědělské praxe. SZIF odkazuje na jinou státní instituci – Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). „Podnět mu předáme k posouzení a případnému prověření," sdělila Nováková. Na otázku, zda ÚKZÚZ zjišťoval, co se na dotyčných pozemcích dělo, reagovala jeho mluvčí Ivana Kršková stručně: „Obraťte se na SZIF."

Co dělá řádný hospodář

Vloni čerpala dotace na pozemky, které jsou předmětem sváru, společnost Agro Boskovštejn Bohumíra Rady, bývalého majitele Agro Jevišovice. Musel mít tedy pole zapsaná na svou nynější firmu v evidenci pozemků, vedené pro účely dotací. „Od letoška budou dotace brát oni," odkazuje Rada na Agro Jevišovice.

Tato zemědělská akciovka z Babišova koncernu má tedy předmětné pozemky zapsané ve zvláštní evidenci již na sebe. Likvidaci potravinářské pšenice nyní hájí prostřednictvím mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky tím, že musela dodržovat pravidla správné zemědělské praxe. Chápe ji tak, že „pozemky s péčí řádného hospodáře ošetřila běžným schváleným herbicidem" a pak na nich zasela kukuřici. Agrofert navíc tvrdí, že možnosti řešení konzultovalo Agro Jevišovice s dotčenými orgány státní správy. S jakými, ale už mluvčí Agrofertu neupřesnil.

„Šlo o neformální konzultace bez korespondence či zápisu. Proto bychom detaily nechtěli zveřejňovat," uvádí Hanzelka. Se státním ústavem ÚKZÚZ, který kontroluje používání chemických přípravků na poli, to ovšem nebylo. „ÚKZÚZ do této doby neobdržel žádný podnět ani od jedné ze znesvářených stran," sdělila týdeníku Dotyk Vladislava Sedláková, ředitelka rostlinolékařské inspekce z ÚKZÚZ.

Chemie povolená na plevele

Co se vlastně stalo? Pole s obilím v plné vegetaci postříkala Babišova firma herbicidem Roundup. Na svár, který vedl až k likvidaci vzrostlého porostu, upozornily Česká televize a Deník Referendum. Roundup je přípravek od nadnárodní společnosti Monsanto na ochranu rostlin určený k hubení plevelů. Je schválen k použití za daných podmínek. Na poli se obvykle aplikuje po sklizni. U obilnin se proti plevelům může použít těsně před sklizní, což není situace, za jaké Roundupem stříkala firma Agrofertu.

Účinnou látkou Roundupu je glyfosát, který Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (součást Světové zdravotnické organizace WHO) zařadila v jedné studii mezi karcinogeny. Monsanto požaduje, aby WHO svoji kritickou studii stáhla.

„V registru přípravků na ochranu rostlin je kolem 40 produktů s glyfosátem. Registr konkrétně uvádí, kde a za jakých podmínek lze daný přípravek použít. Například Roundup Klasik, Roundup Flex a Roundup Aktiv je registrován pro aplikaci na ornou půdu proti jednoletým a vytrvalým plevelům," vysvětluje Sedláková. Jak ale dodává, vždy je nutné posoudit konkrétní situaci.

„Zemědělci by se měli chovat vůči krajině a vůči půdě svědomitě. Firmy Agrofertu se chovají zodpovědně, řídí se pravidly," ujišťoval Jaroslav Faltýnek, první místopředseda hnutí ANO a stále člen představenstva Agrofertu, v posledních televizních Otázkách Václava Moravce. Prohlásil to den předtím, než média informovala o pšenici spálené chemií.