„O možnost pojištění byl původně zájem z jižní Moravy, kde je sucho veliký problém. Ale ani odtamtud se zemědělci nepojišťují. Nebyla uzavřena jediná pojistka," řekla týdeníku Dotyk Gabriela Vránová z makléřské pojišťovací společnosti OK Group. Ta jako první v republice pojištění proti suchu od loňského podzimu zprostředkovává. Pojistky pak uzavírá Agra pojišťovna, která je pobočkou rakouské pojišťovny specializované na zemědělství.

Aby pěstitelé dostali od pojišťovny odškodnění, musela by být úroda poloviční oproti obvyklým výnosům. „Zemědělci ovšem tvrdí, že takové výpadky na výnosu způsobené suchem buď téměř nikdy neměli, nebo se i v těch suchem nejpostiženějších lokalitách vyskytnou jednou za deset let.

Při pojištění se přitom zvažuje výpadek dané plodiny v rámci celého podniku, nikoli pouze na jednotlivých pozemcích, " vysvětluje Vránová. Jak dodává, pojištění není nijak nákladné: „Je to pár set korun na hektar."

Pojistit lze téměř všechny polní plodiny na škody způsobené suchem při vzcházení, a pak také kukuřici, slunečnici a sóju na škody vzniklé v průběhu vegetace. Sója se v Česku pěstuje jen okrajově, škody budou hlavně na kukuřici. Agrární komora odhaduje, že nedostatek vláhy sníží její výnosy až o 30 procent. Kukuřice je přitom důležitou plodinou pro četné bioplynové stanice, které si zemědělci postavili, aby využili silně dotovaných výkupních cen elektřiny.

„Ti, co mají bioplynky, ovšem mají dost peněz, aby si kukuřičnou siláž nakoupili. Jsou schopni zaplatit víc než podniky, které mají jen živočišnou výrobu," uvádí předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. Domnívá se, že u kukuřice by se pojištění možná letos vyplatilo. „Pojistné podmínky ale nejsou pro zemědělce příliš příznivé," dodává.

Hádky o nový fond

Zemědělci si nejen v případě sucha zvykli spoléhat na pomoc státu. Jak nedávno připomněl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), Česko má připravený rámcový dotační program pro řešení rizik a krizí v zemědělství, na který může do roku 2020 využít 12,25 miliardy korun. Od příštího roku by měl podle plánů Jurečkova resortu fungovat fond nepojistitelných rizik. Peníze do něj bude dávat stát a také přímo zemědělci. Ti se ovšem nemohou shodnout na tom, zda odvody mají být povinné, nebo dobrovolné.

„Ti, co nemají problémy se suchem, nechtějí, aby nový fond byl povinný. Opačný názor mají jihomoravští zemědělci. Nelíbí se jim, že by se vlastně skládali sami na sebe, pokud by se nezapojily podniky z jiných oblastí," vysvětluje Pýcha.

Sucho tradičně pronásleduje zemědělce na jižní Moravě a na Žatecku. Ti také dlouhodobě usilují o to, aby příslušné lokality byly zařazeny mezi aridní oblasti a podnikatelé pak měli nárok na každoroční dotace.