Především je dobré si uvědomit, že Česká republika je nejméně na dvou místech – a to v Západních Karpatech a v Českém středohoří – sesuvy doslova posetá. Nalezneme jich tam několik stovek. Pokud vás tato problematika zajímá, podívejte se na stránky České geologické služby (Svahová nestabilita – Registr sesuvů), kde naleznete i poměrně detailní mapy.

Kdy dochází k sesuvům

Skoro se dá říct, že na mnoha zejména strmějších svazích nalezneme nějakou formu starého, fosilního svahového pohybu. Otázka je jiná – za jakých okolností můžeme sesuv aktivovat? K sesuvům dochází typicky po větších deštích, takže často jdou ruku v ruce s povodněmi, jak tomu bylo např. v letech 1997, 2002 a 2013.

Sesuvům pomáhají i některé lidské zákroky, jako třeba když nestabilní svah „podříznu" zářezem silnice.

Určitý vliv má také kombinace rychlého vyschnutí a rychlého zvlhčení. Sesuv si zjednodušeně představte jako šupinu trochu jiného složení, která leží na skalním masivu. Je-li sucho, „šupina" se lépe odlepí od podloží, a pokud ji zvlhčíme, voda jednak funguje jako mazadlo, jednak zatíží horní část svahu, který snáz ujede.

Sesuvům pomáhají i některé lidské zákroky, jako třeba když nestabilní svah „podříznu" zářezem silnice, anebo naopak vytvořím takovou situaci, aby se voda v horní části sesuvu lépe vsakovala, což je zřejmě případ dálnice přes České středohoří.

Klimatická perspektiva je kolísavá, teoreticky by mohlo docházet k vyššímu počtu sesuvů, ale není to úplně prokazatelné.

Pozor na vodu

Starostům a lidem, kteří mají o věc zájem bych doporučoval podívat do registru sesuvů ČGS a to včetně mapy, která při takto velkém množství objektů nemusí být ani přesná, ani úplná. A pokud zjistíte, že na vašem katastru nějaký dnes nepohyblivý sesuv existuje, pak si dejte pozor zejména na hospodaření s vodou.

Odvodnění území většinou pomáhá a naopak například prasklé vodovodní potrubí může pohyb iniciovat. Na většinu sesuvů stačí běžný selský rozum, který vám pomůže eliminovat část možného nebezpečí.