Zdroj: zivetradicepodblanicka.cz
Štědrovečerní rituály našich předků: Krmení stromů, střílení sirkami, ovčí hony
Ke štědrovečerní noci se v české lidové tradici odnepaměti pojí řada vyprávění, jež ji obdařují kouzelnou a zázračnou mocí. Proto ji provázely také úkony magické povahy. Chcete-li strávit Štědrý večer jinak než u televize a kapra s bramborovým salátem, můžete si některé vyzkoušet.
"Noc před narozením Páně považuje se za noc tajuplnou a mocnou," píše se v knize Obyčeje a slavnosti v české lidové kultuře autorky Evy Večerkové. Štědrý den platil za přelomový čas, kdy se narodí nejen Ježíšek, ale také nové slunce. Teprve s nastupujícím večerem se den měnil ve svátek a rodina podle tradice zasedala u štědrovečerního stolu, když se na nebi rozzářila první hvězda.
Střelba ze sirek chrání
Chcete-li prožít Štědrý večer trochu jinak, než se stalo v posledních letech zvykem, a rozšířit repertoár vánočních zvyků nad tradiční stromeček a štědrovečerní večeři s kaprem (a televizní pohádkou coby audiovizuálním podkresem jídla), můžete zkusit třeba pár magických úkonů.
Už během Štědrého dne je dobré zaměřit se na ochranu domu a jeho obyvatel před čarodějnými silami. K ochraně patřilo hlučení nebo dokonce střílení. Když nastrouháte hlavičky sirek dohromady a připevníte těžší klíč k dostatečně dlouhému provázku, můžete pak švihem udeřit klíčem do hlaviček a nashromážděný fosfor by měl pod vlivem úderu pěkně bouchnout. Čarodějnici to bezpečně zažene.
Kdo nemá do čeho nastrouhat sirky, ale disponuje za to zbrojním pasem, může si dopřát výstřel z obyčejné ručnice. I ten by měl mít na Štědrý den magickou moc.
Střílení o štědrovečerní noci navíc ohlašovalo, že nastal čas Vánoc, a střílení nad nad ránem pak probouzelo lidi na jitřní mši (budou vám za to určitě vděční). Znamenalo i vzdání pocty Ježíškovi.
Nechcete-li střílet, lze ochránit domácnost za pomoci křesťanských symbolů, například vykropit ji svěcenou vodou nebo uzavřít její dveře zlým silám tím, že na ně nakreslíte tři křížky česnekem.
Nakrmte stromy
O dárcích pro domácí mazlíčky a obřadním nakrmení domácího zvířectva asi nemusíme mluvit. Každý majitel domácího zvířete či zvířat na své čtyřnohé kamparády určitě myslí, a přestože i v tomto směru existuje řada magických úkonů, jimiž lze vánoční nadílku zpestřit, počítáme s tím, že v tomto bodě mají rodiny zkrátka rituál svůj vlastní.
Naopak stromy, které nás obklopují, zůstávají na Štědrý večer často úplně stranou pozornosti, nepočítáme-li tedy stromek vánoční. Je to škoda, protože dopřejeme-li si obřad se stromem, zpestří nám zažívání štědrovečerní večeře příjemná procházka.
K tradičním českým zvykům patřilo například ovazování ovocných stromů slámou či povříslem, vedené jednak snahou ovlivnit kouzlem jejich úrodnost, jednak racionální snaha ochránit je před mrazem.
Podle Bohuslava Balbína lidé také "stromy zahradní slaměnými věcmi zdobili, vkládajíce pod ně drobty z placek nebo z chleba, nadělané o jitřní vigilii před božím hodem narození Páně".
K širší evropské tradici dále patří obyčej, který je u nás známý jako "dávat stromu výslužku" nebo přímo "krmit strom". Jde o zvyk dávat k ovocnému stromu zbytky ze štědrovečerních jídel, vysypat ke stromu ořechy, zakopat pod kořeny chléb nebo kousek vánočky, popřípadě nasypat mák a podobně. Součástí obřadu byla i komunikace se stromem, který se měl dozvědět, že je požehnaný čas Štědrého večera, a prosba o bohatou úrodu v příštím roce.
Sloužily k tomu různé prupovídky a pořekadla. Na Chotěbořsku zval hospodář stromy "k jídlu" slovy: "Pojďte, stromečky, budeme večeřet", na Jičínsku volaly děti oknem do zahrady: "Slívičky, hruštičky, pojďte s námi k večeři, nás tak vzaly k vaší večeři", na Boleslavsku hospodář zrána na Štědrý den na stromy poklepal a pronesl: "Pán Bůh rač nám dáti, abychom měli co trhati".
Zbytky jídel se dávaly i k neplodným stromům, věřilo se, že pak urodí.
Honění oveček do Betléma
Pastýřský obyčej honění ovcí do Betléma se podle Evy Večerkové dodnes uchoval na jihozápadní Moravě, ma Moravskobudějovsku a Telčsku, ale i v dalších oblastech. Ale protože ovce nejsou vždy vzorně spolupracující partner, zastupují je při tomto rituálu děti.
Pastýř (nejlépe člověk, který umí troubit na roh a práskat bičem) žene děti představující ovce v průvodu od kostela po obci. Děti běží v houfu před ním a bekáním, popřípadě zvoněním na zvonce a rolničky napodobují ovečky. K průvodu se mohou přidat i muzikanti nebo, má-li být dobrodružnější, omladina vybavená zábavnou pyrotechnikou.
V místech, jimiž průvod prochází, by měli lidé rozsvítit své vánoční stromky a otevřít okna. Děti tak mají možnost podívat se na vánoční stromky po širokém okolí a obě strany (domácí i koledníci na ulici) se mohou vzájemně obdarovat vánočními pamlsky v podobě cukroví, jablek a oříšků.
V některých místech se tento obyčej přeměnil v takzvané vyhrávání vánočním stromkům či chození po stromkách, při němž muzikanti hrají koledy a obcházejí domy s rozsvícenými vánočními stromky v oknech.
Daly by se zmínit ještě desítky a desítky štědrovečerních zvyků, ale na vyzkoušení všech by jeden Štědrý večer určitě nestačil. Ať už zvolíte ten či onen, důležité je, aby vám při něm bylo dobře. Užijte si ho.
