Pražské jaro prožila Eva Mašková s manželem na vlně optimismu. Pracovali v továrně na letecké motory Motorlet, kde založili pobočku Klubu angažovaných nestraníků. Osudný den, kdy začala invaze, považuje za jeden z nejhorších dnů svého života. Následná normalizace připravila manžela o práci a rodinu o možnost cestovat.

Narodila se 8. března 1937 v Brně, kde byla jako dítě svědkem osvobození i lynčování místních Němců. Když jí bylo třináct, rodina se přestěhovala do Prahy. Po maturitě začala pracovat ve Výzkumném leteckém ústavu, který se stal součástí podniku Motorlet. Tam se seznámila s manželem Zdeňkem Maškem.

Tlak na angažmá v KSČ se nevyhnul ani jemu, komunisté ho mnohokrát přesvědčovali ke vstupu do strany. "Jednou přišel a říká, že ho zase předvolali, aby podepsal vstup do partaje. Tak jsem mu řekla, ať to podepíše,“ popsala praktiky komunistů Eva Mašková.

Její manžel tedy do KSČ vstoupil, a o to více byl postižen při prověrkách, které následovaly po srpnové invazi. Tu rodina prožila na dovolené. Pod stanem v rádiu uslyšeli, že Československo obsadila vojska Varšavské smlouvy. „Byl to šok. Nikdo to nečekal. V tu chvíli byla pryč vděčnost za to, že nás osvobodili. Pociťovali jsme jen absolutní nenávist,“ říká Mašková.

V Motorletu byly brzy znát změny. Eva manžela nabádala, aby vrátil legitimaci KSČ, on ale odmítl s tím, že by už ve straně nikdo slušný nezůstal. Byl pozván k prověrkám, kde vyjádřil nesouhlas se vstupem vojsk Varšavské smlouvy a byl z KSČ vyloučen. To bylo ještě horší, než kdyby legitimaci sám vrátil. Znamenalo to konec jeho kariéry.

Zdeněk Mašek to tušil, a proto manželce navrhl, aby emigrovali. Ještě před uzavřením hranic v říjnu 1969 byli i s dětmi v Rakousku. Eva ale měla strach. „Celý život jsem si to pak vyčítali. K jeho cti slouží, že mi to nikdy nevyčetl, i když měl nepříjemnosti. Věděla jsem, že se tím trápí,“ vzpomíná pamětnice.

Vzpomínky pamětníků na invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa přibliží od 15. do 5. srpna venkovní výstava „Paměť národa '68“ v Dejvické ulici. Pořádá ji MČ Praha 6 a organizace Post Bellum, která spravuje sbírku Paměť národa. Post Bellum připravuje také audiovizuální výstavu "Paměť národa" ke 100. výročí republiky pod bývalým pomníkem J. V. Stalina v Praze na Letné. Otevřena bude od října do prosince, přispět na ni můžete na www.nastalina.cz.