Vědci objevili v Mongolsku nového dinosaura. Gobiraptor vypadá jako obří kuře

8. únor 2019 četba na 3 minuty
Gobiraptor minutus

Gobiraptor minutus

Foto: Twitter/pantheo27705718

V mongolském údolí Nemegt, které se nachází na jihu země, objevili vědci dosud neznámého dinosaura. Ten žil v oblasti přibližně před 100 miliony let, tedy v období svrchní křídy. O nálezu nekompletní kostry nového druhu informoval odborný časopis Plos One. 

FOTOGALERIE

Gobiraptor minutus Gobiraptor minutus Gobiraptor minutus

Nově objevený dinosaurus, který patří mezi oviraptosaury, dostal jméno Gobiraptor minutus. A to podle místa svého pravděpodobného výskytu – pouště Gobi, jež se rozkládá na severu Číny a jihu Mongolska. Do češtiny lze toto jméno přeložit jako "lupič z Gobi". 

Dinosaurus, který ze všeho nejvíc připomíná „obří kuře“, žil v oblasti před více než 100 miliony let. Podle vědců se od ostatních příslušníků svého rodu nápadně odlišuje extrémně silnou bezzubou čelistí, která naznačuje, že svou potravu - zejména vejce, měkkýše a semena pravěkých rostlin – drtil.

„Gobiraptora minutus jsme popsali na základě jediného kosterního nálezu, který navíc není úplný. Unikátní stavba dolní čelisti a z ní odvozená zvláštní strava Gobiraptora ale naznačuje, že právě různé způsoby stravování mohou být klíčovým faktorem způsobujícím velkou rozmanitost oviraptosaurů v pánvi Nemegt, která se nachází na jihu Mongolska,“ řekl paleontolog Yuong-Nam Lee, který působí na univerzitě v jihokorejském Soulu.

Zatím není jasné, do jaké velikosti mohl Gobiraptor minutus vyrůst. Z analýzy stehenní kosti totiž vyplývá, že nalezené pozůstatky patří „velmi mladému jedinci“, informoval britský deník Daily Mail. Vědci však předpokládají, že dospělí dinosauři dosahovali výšky až tří metrů a vážili přibližně 225 kilogramů.

Primitivní nelétaví ptáci

Oviraptosauři byli velmi početnou skupinou dravých dinosaurů, která žila v období křídy (od 145 do 66 milionů let před současností). Obývali zejména oblasti dnešní Asie a severní Ameriky. Až do počátku třetího tisíciletí byla tato skupina zastoupena především menšími druhy, které v průměru nepřesahovaly délku dvou metrů a hmotnost čtyřiceti kilogramů.

V roce 2007 však byly v Číně objeveny pozůstatky obrovského Giganraptora erlianensis, který dosahoval délky osmi metrů a hmotnosti jedné tuny a čtyři sta kilogramů.

Společným znakem všech oviraptosaurů je přítomnost zkrácené předočnicové části lebky, zpravidla bezzubý zobák a obecně „papouščí“ tvar hlavy. Část vědců proto zastává názor, že se ve skutečnosti jednalo o primitivní nelétavé ptáky. Výzkumy hnízd s fosilními vejci navíc dokládají, že oviraptosauři seděli na svých snůškách a zahřívali je.

Za jejich blízké příbuzné jsou považováni therezinosauři, bezpochyby jedni z nejpodivnějších dinosaurů, kteří byli dosud objeveni.