S lékařským tajemstvím je konec. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) protlačil vládou i parlamentem zákon, který vpouští Velkého bratra do choulostivých oblastí našeho života.
Zdravotní pojišťovny budou muset každý proplacený výkon i s rodným číslem pacienta, jeho adresou a povoláním hlásit úředníkům do zdravotnického „staťáku" neboli do státního Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Ten je přitom personálně napojen na soukromý byznys se zdravotnickými daty.
Dušek a jeho company
Ladislav Dušek je od roku 2014 šéfem státního Ústavu zdravotnických informací a statistiky, kam ho dosadil ministr Svatopluk Němeček. Současně je i ředitelem Institutu biostatiky a analýz (IBA) při brněnské Masarykově univerzitě.
Do loňského března byl spolumajitelem soukromé firmy IBA s. r. o., která prodává zdravotnická data zákazníkům z farmaceutického průmyslu. Před rokem svůj majetkový podíl rozdělil mezi ostatní tři společníky. Část mimo jiné přenechal Michalu Burgerovi, kterého si přivedl do Prahy na ústav jako šéfa ekonomického odboru a svého zástupce pro ekonomiku. Nyní již v této funkci není.
Nadále ve státním ústavu působí více Duškových kolegů z brněnského institutu IBA, jehož soukromou odnoží pro služby komerční sféře je zmíněná firma IBA. Personální propletenec popsal týdeník Dotyk v čísle 9/2016 v článku Kdo má pod palcem citlivá data.
Superregistr obnaží pacienty
Šéf ústavu Ladislav Dušek byl do loňského roku spolumajitelem firmy Institut biostatiky a analýz, která prodává informace ze zdravotních registrů zákazníkům z farmaceutického průmyslu (více viz Dušek a jeho company).
V dozorčí radě této firmy působil do loňska i šéf sněmovního zdravotnického výboru Rostislav Vyzula (ANO). Ve sněmovně horoval za uzákonění takzvaného superregistru, jehož součástí je i Národní registr hrazených zdravotních služeb.
V něm se pod rodným číslem každého pacienta budou evidovat veškerá ošetření v ordinaci a nemocnici, všechny choroby, potraty, závislosti na drogách či alkoholu, duševní chroby a také bydliště, povolání a rodinná anamnéza.
Na rodícího se Velkého bratra ve zdravotnictví týdeník Dotyk upozornil již dříve, než jeho vznik v březnu schválila sněmovna novelou zákona o zdravotních službách. Nyní novela hladce proplula Senátem.
Zákonodárci obrovsky posílili roli Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), aniž by docenili všechny důsledky.
Státní ústav bytní a blahobytní
Zatímco lékařů je alarmující nedostatek, jak stále naléhavěji upozorňuje profesní komora, na druhé straně mohutní ústav, který bude shromažďovat informace o veškeré práci lékařů i zdravotním stavu všech občanů.
Rozmach státního ústavu, který sídlí v budově svého zřizovatele – ministerstva zdravotnictví, začal v předloňském roce. Tedy po nástupu současného ministra Svatopluka Němečka, který do čela ÚZIS přivedl Ladislava Duška. A ten spustil reorganizaci.
Jejím výsledkem je nárůst zaměstnanců i balíku peněz, které na činnost ústavu posílá stát. Ještě před třemi lety v něm pracovalo 83 lidí, nyní je jich 118. Roční rozpočet ÚZIS stoupl ze 45 milionů korun na 71 milionů (viz Kolik nás stojí sběr dat a Více registrů, více úředníků).
PROTI
„Rodné číslo je tmelem pro spojení všech registrů. Přijde mi to dost ostrý tmel. Zákon se mi nelíbí, protože tady jsme svlečeni všichni donaha.“
Alena Dernerová (bezpartijní), senátorka a lékařka
V roce 2012 šlo na platy zdravotnických statistiků necelých 26 milionů korun. Předloni to bylo 35 milionů. Z roku na rok pak objem mzdových prostředků stoupl skoro dvojnásobně – na 66 milionů korun. Nový šéf si už ohlídal mohutnější přítok peněz.
„Nárůst je dán zejména zvýšením počtu vysoce kvalifikovaných pracovníků pro projekt DRG restart,“ vysvětluje mluvčí ÚZIS Jiří Tráva. Cílem projektu, který má stát stovky milionů korun, je optimalizace úhrad lůžkové péče. Neboli nastavit stejné platby pro všechny nemocnice v republice (o projektu psal týdeník Dotyk 9/2016).
V letošním roce chce ústav utratit za mzdy asi o sedm milionů méně než vloni. Zrušil totiž čtyři regionální pracoviště, naopak posílil centrálu v Praze a pobočku v Brně. Tam také sídlí institut IBA a eseročko IBA, s nimiž je státní ústav úzce personálně propletený.
„Restrukturalizace přišla na zhruba devět milionů korun. Tyto prostředky se vrátí již za jeden rok fungování ‚nového ÚZIS‘. Současná struktura je významně efektivnější,“ ujišťuje Tráva.
Velký byznys s daty
Nevídaný sběr osobních dat z ordinací, nemocnic, lékáren a laboratoří, kterému dali zákonodárci zelenou, bude zajišťovat Ústav zdravotnických informací a statistiky.
PRO
„Nejsou to ani tak data příliš osobní, ta jsou v nemocnicích. Jsou to data spíše z výkazů činnosti, jako když si objednáte, nechci to zlehčovat, zedníka a on řekne, co všechno vám udělal."
Jan Žaloudík (ČSSD), senátor a lékař
Zákon mu uděluje pravomoc provozovat a (zne)užívat Národní zdravotnický informační systém. Nově tedy bude mít kontrolu nad všemi zdravotnickými daty. Bude je zadarmo dostávat a za peníze poskytovat. Se zdravotnickými daty se dá dělat velký byznys. Z Ameriky nedávno přišla zpráva, že společnost IBM koupí za 2,6 miliardy dolarů poskytovatele těchto dat a analýz, firmu Truven Health Analytics. Díky této akvizici se IBM stane předním světovým poskytovatelem zdravotnických dat, analýz a přehledů.
V Česku bude ze zákona sběratelem zdravotnických údajů státní ÚZIS. Vše v jeho obří databázi bude snadno dohledatelné pod rodným číslem pacienta čili žádná anonymizovaná data.
„Není otázka, zda se tato data dostanou, ale kdy se dostanou ven a budou zneužita,“ marně varoval ve sněmovně před schválením superregistru opoziční poslanec František Laudát (TOP 09).
Superregistr jako politika
Prevenci v tomto případě totálně podcenil Úřad pro ochranu osobních údajů. Zodpovědnost za ochranu soukromí občanů přehrává na politiky.
„Pošleme kontrolu a uvidíme,“ vysvětlovala postoj úřadu jeho šéfka Ivana Janů v nedávném rozhlasovém rozhovoru. „Po nabytí účinnosti novely podrobíme zdravotnický systém kontrole. Ta by měla prověřit zabezpečení a minimalizaci rizik, která toto politické řešení přináší,“ dodává nyní úřad pro týdeník Dotyk.
Kdo přivádí Velkého bratra
**
Mluvčí úřadu David Pavlát poznamenává, že schválení a odpovědnost za politické řešení je věcí parlamentu. „Náš úřad koncepce ochrany osobních údajů netvoří, pouze se k nim vyjadřuje. Některé připomínky byly zapracovány, jiné nikoliv, protože předkladatel zákona trval na své koncepci,“ uvedl Pavlát.
Bohužel ani bývalá ústavní soudkyně a nyní šéfka Úřadu pro ochranu osobních údajů Janů nevnímá rozdíl mezi informacemi, které nyní shromažďují zdravotní pojišťovny, a těmi, co budou sypat do obří databanky. Rozdíl je přitom nebetyčný. Data zdravotních pojišťoven nejsou propojena v jediném centrálním registru na jednom místě, jakým bude mocný a nepředvídatelný ÚZIS.
Ministr Němeček se ohání etickou radou. „Bude kontrolovat všechny kroky při vývoji informačních systémů, jejich zabezpečení a také analýzy dat,“ slíbil poslancům. V radě mají být zástupci zdravotních výborů sněmovny a Senátu, zástupci Úřadu na ochranu osobních údajů a e-Governmentu.
Jenže co se dá čekat od zákonodárců, kteří zrod obří zdravotnické databanky schválili?
Varovali i „ajťáci“
Zákonodárci nedbali ani varování ICT unie, profesního spolku firem z oboru informačních technologií a elektronických komunikací. „Propojení těchto vysoce citlivých údajů s rodným číslem pojištěnce je naprosto nepřípustné,“ kritizují superregistr IT experti. „Selhání lidského faktoru u takto budovaného systému může být nezjistitelné. Proto i nepostižitelné,“ zavčasu upozornili.
PROTI
„Rozhodli jsme se všechna data soustředit na jedno místo, a tím je nabídnout na stříbrném podnose všem, kteří by je někdy mohli potřebovat, nebo chtěli nějakým způsobem zneužít.“
Miloš Vystrčil (ODS), senátor
Senátoři posvětili sledování
**
PRO
Jaroslav Malý (ČSSD), senátor a lékař
„To, že jsme obnaženi, tak lékař vyšetřuje pacienta obnaženého, já na tom nevidím nic zvláštního. To, že pacient nám říká věci, které neříká ani doma, je naprosto běžná věc. To, že je uchováváme ve svých záznamech, je také běžná věc."
Podle ICT unie je chystaný systém v rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů. Navíc k jejich předávání nedává pacient souhlas. To ale podle úřadu na ochranu našeho soukromí není třeba.
„Národní zdravotnický systém je na rodném čísle založen již dnes. Žádné zpracování osobních údajů, které má oporu v zákoně, nepotřebuje souhlas,“ oponuje mluvčí úřadu Pavlát. Jak poznamenává, zvláštní zákon (týkající se superregistru) má přednost před obecným zákonem o ochraně osobních údajů.
Naše soukromí mají tedy plně v rukou zákonodárci. Úřad na jeho ochranu, který funguje na základě zákona přijatého ještě před vznikem internetu, se v době hackerských útoků a úniků dat jen těžko orientuje.
A tak na právo na soukromí pomáhá dohlížet nevládní organizace Iuridicum Remedium. Její ředitel, advokát Jan Vobořil, upozorňoval poslance na důvody, proč superregistr zamítnout: „Ve hře není jen riziko zneužití údajů, ale i riziko oslabení důvěry v lékařské tajemství. U psychicky nemocných nebo drogově závislých lidí může sdílení jejich citlivých dat vést k odmítání léčby.“
Přednost ale dostala posedlost těch, co se živí informacemi, jejich sběrem a prodejem. To vše pod záminkou, že české zdravotnictví potřebuje lépe řídit.