Jakými neduhy trpí prezident a kdy se léčil s virózou? Který ministr je na antidepresivech? Kdo z rivalů je impotentní nejen ve svých politických postojích? Náboje pro souboj politiků a pro neseriózní média může nově dodat takzvaný superregistr. Tento nástroj pro vlastní vydírání si právě schvalují poslanci. Obnaží tím nejen sebe, ale kteréhokoliv občana. Zestátněná osobní data s celkovou zdravotní anamnézou pacienta a jeho rodiny budou mít v rukou úředníci ve státním Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). V jednom skladu budou bez našeho svolení shromažďovat naše chorobopisy i s rodnými čísly, adresou a dalšími osobními údaji (viz Obsah svazku). Lékařské tajemství jde stranou, přednost má „řízení" zdravotnictví. Vzdal to i Úřad pro ochranu osobních údajů. S úředníky, kteří tlačí chorobný superregistr, uzavřel dohodu o neútočení. Naše soukromí neohlídá.

Bez svolení pacienta

Do závěrečného čtení ve sněmovně míří novela zákona o zdravotních službách, která vznik obří databanky umožní. Takzvaný Národní zdravotnický informační systém, který bude sbírat všechny údaje o našem zdraví, se zákonem rozšiřuje do nebezpečných rozměrů. „Je to naprosto základní podmínka změny českého zdravotnictví. Abychom mohli na základě fundovaných dat a analýz plánovat kapacity, řídit kvalitu zdravotní péče a toky financí," hájí předlohu a fungování centrálního informačního systému ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD). Dosud ovšem nevysvětlil, jak ke kvalitnější péči a lepšímu řízení pomohou rodná čísla pacientů.

Chtělo by to slyšet nejen sdružení Iuridicum Remedium, které bdí nad ochranou našeho soukromí. A Národní zdravotnický informační systém dlouhodobě kritizuje. „K tomu, aby sloužil k výzkumu a k hodnocení kvality péče, nejsou nutné osobní údaje. Důležité je, že jde o 50letého muže z Prahy. Nepotřebujete vědět, že je to František Vomáčka," říká ředitel sdružení Jan Vobořil. Jak dodává, údaje vedené pod rodnými čísly konkrétních lidí by šlo jednoduše jednosměrně zašifrovat, a tak uchovat anonymitu záznamů. „Pak by se významně snížila rizika zneužití takových dat," zdůrazňuje Vobořil.

Mocná státní databanka

Riziko, že citlivá data mohou uniknout, naopak zvyšuje nestandardní nastavení superregistru. Správce dat a správce agendy bude tentýž – ÚZIS přímo podřízený ministerstvu zdravotnictví. Do jeho čela si šéf resortu Němeček přivedl Ladislava Duška, ředitele Institutu biostatiky a analýz brněnské Masarykovy univerzity. Dušek jako ředitel ÚZIS nepodléhá služebnímu zákonu. Jeho pozice je tudíž spojena s působením současného ministra. Docent Dušek má ale vícero angažmá, ve kterých ho doprovázejí blízcí spolupracovníci napojení na soukromý byznys.

Němečkovo ministerstvo ve velmi úzkém propojení svého ústavu s institutem brněnské univerzity (který má odnož v podobě soukromé firmy) problém nevidí. Naopak. „Právě dokončená restrukturalizace ÚZIS předpokládá vznik společných pracovišť s univerzitami, aby bylo možné připravená a anonymizovaná data využít k výzkumu," uvádí mluvčí ministerstva Štěpánka Čechová. Respektive ředitel Dušek, který odpovědi připravil.

Ostatně spolupráce s Institutem biostatiky a medicíny (IBA), vedeného docentem Duškem, funguje již dlouhodobě. Podle zasvěceného zdroje týdeníku Dotyk posílají onkologická pracoviště hlášení do Národního onkologického registru, který provozoval univerzitní institut IBA. „V jedné pražské nemocnici měli instalovaný přímo svůj server, který si obsluhovali lidé z brněnského institutu. Data se zapisovala rovnou do něj," potvrzuje dobře informovaný zdroj z místa. Spolupráci IBA s ÚZIS na onkologickém registru potvrzuje i ředitel obou pracovišť Dušek. Jak ale tvrdí, nejde o správu registrů. „Jde o analýzu již připravených a agregovaných dat. Nikoli o správu osobních dat," dodává.

Slídil ze zákona

Nový centrální systém bude shromažďovat údaje z existujících a nově založených registrů (viz Registr registrů). Mezi nejkontroverznější novinku patří registr hrazených zdravotních služeb. Podá přehled o všech lékařských vyšetřeních každého pacienta, aniž by ten dal k takové svodce o sobě souhlas. Na zdravotnický superregistr bude napojena také policie a další státní instituce. Informace o konkrétních lidech se budou uchovávat ještě desítky let, co už nebudou na tomto světě (viz Evidovaní až 40 let po smrti).

Na scénu se znovu vrací registr zdravotnických pracovníků. Před čtyřmi lety ho zrušil Ústavní soud. Shledal, že k účelům registru není nezbytné časově neomezeně shromažďovat údaje o datu a místu narození, státním občanství a dalších osobních údajích. „Navíc zákon nestanovil, kdo bude mít přístup k těmto údajům. Není tedy dostatečně zajištěno, že nedojde k jejich zneužití," pravil tenkrát Ústavní soud. Situace se opakuje. Ani chystaný zákon ochranu dat precizně nestanoví. Určitý popis nabízí po připomínkách Úřadu pro ochranu osobních údajů jen důvodová zpráva. To ale není zákon!

Jak tedy bude databáze s tolika důvěrnými údaji ochráněna? „Národní zdravotnický informační systém jsme nahlásili jako kritický a bude dle kybernetického zákona auditován," chlácholí ministr Němeček zákonodárce ve sněmovně. Předsedu podvýboru pro ochranu soukromí Radima Holečka (ODS) ale nepřesvědčil. Opoziční politik se dožaduje hlubší odborné oponentury. A to hlavně ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů. Se zákonem má ovšem velký problém také poslanec z vládní koalice, lidovec Ludvík Hovorka. „Pokud zákon nabude účinnosti, dojde k propojení databází s rodnými čísly, aniž by bylo zřejmé, jak je zajištěna ochrana dat se všemi riziky pro 10 milionů občanů," varuje Hovorka a požaduje zamítnutí novely.

Obavy části zákonodárců ze zásahu do soukromí pacientů jsou podloženy i posudkem právničky Parlamentního institutu Jindřišky Syllové. „Zákon dostatečně nechrání informační sebeurčení osob, a to dokonce ani v případě citlivých údajů," konstatuje po prozkoumání dvou konkrétních příkladů. Posudek upozorňuje na nedostatky neslučitelné s ústavním pořádkem.

Tolerované provizorium

Že zajištění citlivých soukromých dat není neprůstřelné, přiznává i Úřad pro ochranu osobních údajů. Spokojil se však se slibem, že do dvou let se slabá místa napraví. Ministerstvo připraví zvláštní zákon o Národním zdravotnickém informačním systému, aby ho postavilo na zcela nových základech. Jenže mezitím budou volby a Němečkův slib může skončit v propadlišti dějin. Úřad, který má chránit osobní údaje, na rovinu přiznává, že nemá kapacity na to, aby zkoumal vše, co prochází legislativou. K předpisům poskytuje pouze konzultace. Ke zdravotnímu superregistru tedy uvádí, že ho zákonem nechá projít a poté celý systém podrobí kontrole.

„Národní zdravotní informační systém nemá fungovat jako běžný registr veřejné správy. Není totiž oddělena správa agend a správa dat. To je v jiných registrech veřejné správy nepřípustné. Není možné, aby stejný úředník měl přístup ke všem datům a ke všem agendám. Není ani popsán systém ochrany jednotlivých dat," důrazně kritizuje lidovec Hovorka. Při hlasování o dalším osudu zákona ve sněmovně byli lidovci mírně rozpolcení (viz Superregistr a politika). Silou koaliční většiny s pomocí komunistů ministr Němeček superregistr parlamentem nejspíš protlačí. Jako by bez něj české zdravotnictví zahynulo. Ministr přitom prohlašuje, že chce mít pro registry ty samé údaje, jaké už léta mají o svých pojištěncích v rukou zdravotní pojišťovny.

„My provádíme a chceme i do budoucna provádět vlastní účelové sběry a vyhodnocování dat," uvádí prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Fridrich. O chystaném celostátním registru zdravotních výkonů má svaz ale pochybnosti. „Registr má obsahovat opravdu všechny zdravotní výkony, včetně osobních dat. Celý systém včetně sběru a aktualizace bude velmi náročný a dosud není dořešen," oponuje Fridrich.

Babišovy reprodukční zájmy

Četná data má samozřejmě i ministerstvo zdravotnictví. Sbíralo je od podřízených nemocnic, ale nevyužívalo. A tak se zdravotnických dat chopilo ministerstvo financí v čele s Andrejem Babišem. Od pojišťoven si vyžádalo kompletní dokumentaci o zdravotní péči za léta 2009 až 2013. Původně k tomu nemělo ani oprávnění ze zákona, což si později úpravou příslušného zákona zlegalizovalo. „Bez podepsané smlouvy (ta byla podepsána poté, co se o věc začala zajímat média) udělilo ministerstvo plnou moc k převzetí databáze soukromé společnosti, která pro ministerstvo vytvořila analýzu ekonomické efektivity zdravotnictví," konstatovala nevládní organizace Iuridicum Remedium. Za takový vpád do soukromí lidí si Babišovo ministerstvo vysloužilo vítězství v kategorii úřední slídil za rok 2015 mezi anticenami Big Brother Awards, které sdružení nedávno vyhlásilo.

Ministerstvo financí se ale hájí: „Zájem na kontrole hospodaření s prostředky veřejného zdravotního pojištění v objemu 250 miliard korun je zcela legitimní." Zdůrazňuje, že šlo výlučně o ekonomická data o poskytnuté péči nemocnic. Neobsahovala žádné osobní údaje pacientů. Jak také Babišovo ministerstvo upřesnilo, databáze obsahovala detailní údaje o zhruba 9,4 milionu hospitalizací, přes 100 milionů dokladů a kolem 500 milionů kódů výkonů, léků a materiálů za pětileté období. Zdravotní pojišťovny si státní dohled nad finančními toky nepochybně zaslouží. To by ale na židli ministra financí neměl sedět Andrej Babiš, který expanduje ve zdravotnictví. V tuzemsku dominuje lukrativnímu byznysu s umělým oplodněním a cílí na další kliniky.

Dotační restart

O zdravotnictví vždy Babiš mluvil jako o černé díře na peníze. Teď má možnost díky své analýze díry ucpat. Kupodivu mu nevadí, že Němečkův resort chce utratit stovky milionů za projekt DRG Restart na sbírání dat. Nyní se rozjíždí a v roce 2018 by měl vyústit v nastavení úhrad stejných pro všechny nemocnice v celé republice.

„Aby bylo možné stanovit férové úhrady za akutní lůžkovou péči, je potřeba systém DRG zásadně změnit. O dílčích otázkách projektu lze jistě diskutovat," konstatuje mluvčí ministerstva financí Kateřina Vaidišová. Němečkovo ministerstvo de facto zahodilo původní systém DRG, na který má až do roku 2022 zdarma propůjčenou licenci od americké firmy 3M prostřednictvím její české pobočky. Restart systému vyvíjený od píky má daňové poplatníky vyjít na 250 milionů korun na dobu 5 let. Projektu vláda vloni odsouhlasila peníze z evropských fondů, konkrétně z operačního programu Zaměstnanost. Ten mu ale žádné peníze dosud nepřiklepl. Projekt se stále posuzuje.

Státní projekt s komerčním školením

Další osud DRG svěřil ministr zdravotnictví do rukou ÚZIS, a tedy opět Ladislava Duška a jeho lidí, které si do Prahy přivedl z Brna. „Je nutné vyvinout dosud neexistující ekonomiku oceňování hospitalizačních případů a klasifikaci hospitalizačních procedur. Právě nedostupnost reprezentativních dat z nemocnic vedla ke kolapsu dosavadního systému," obhajuje Dušek jeho restart. ÚZIS, ač stále nemá na projekt peníze, si již zajišťuje asistenty, kteří budou sbírat informace ze spolupracujících nemocnic. Začít mají od dubna.

Na velký státní projekt se také přisávají komerční firmy. Kupříkladu společnost Sefima, která dodává a provozuje informační systém pro nemocnice, nabízí školení na DRG. Hodina stojí 1500 korun. Sefima na tuto službu vysílá svou expertku Janu Homrovou, která přitom současně pracuje pro stát jako členka týmu DRG Restart. Do projektu se přihlásilo 47 nemocnic. Jejich počet není definitivní, pravděpodobně se sníží. Ne všechny nemocnice budou ochotny podepsat do konce března dodatek ke smlouvě. Teprve nyní totiž poznávají, že účast v projektu je spojena s četnými administrativními povinnostmi.

Pro řízení resortu je ale třeba něco obětovat. Takže žádný volný trh, úředníci nadiktují striktní ceny, za jaké se bude léčit. Komerční pojišťovny zrušme, aby nepřekážely v „řízení" zdravotnictví, jak už naznačuje komunistický poslanec. Za každou cenu chraňme „bezplatnou" zdravotní péči pro všechny. A hlavně, žádný nadstandard, za který by si snad chtěl někdo připlatit. Velký bratr to už ohlídá.