Historie

Vilém Tell: Po stopách sestřeleného jablka

7. prosinec 2017 četba na 4 minuty
Vilém Tell

Vilém Tell

Foto: Shutterstock

Jak vznikl příběh o slavném ostrostřelci? Jde o vymyšlenou postavu, nebo má reálný základ? A kde se vzalo datum, podle něhož uplynulo 710 let od chvíle, kdy Vilém Tell trefil jablko posazené na hlavě svého syna?

V Německu mu říkají Wilhelm, v Itálii Guglielmo, ve Francii zase Guillaume. Vílém Tell zdomácněl v řadě zemí, ale jeho jméno je neodmyslitelně spjato se Švýcarskem.

Útěk díky bouři
Podle slavného příběhu se stal symbolem odporu tamějších kantonů proti rozpínající se moci Habsburků. Nenáviděnou autoritu tehdy zastupoval místodržící Albrecht Gessler (někdy se lze setkat také s křestním jménem Hermann). Do křížku se slavným horalem a vyhlášeným střelcem z kuše se dostal poté, co na tržišti v Altdorfu narazil na kůl svůj klobouk, kterému měli kolemjdoucí prokazovat náležitou úctu. Tell to ale odmítl, a protože šlo o široce respektovanou osobnost, nemohl to mocipán nechat jen tak.

Gesslerova touha po pomstě se spojila se zvrácenou chutí otestovat Tellovy střelecké schopnosti, takže zosnoval známou zkoušku. Pokud by Tell odmítl střílet na jablko posazené na synově hlavě, oba by skončili na popravišti. Naopak v případě úspěšného zásahu měli slíbenou volnost.

Když šíp neomylně zasáhl správný cíl, ohromený Gessler chtěl oba muže skutečně propustit. Jen se ještě zeptal, proč si Tell ke střelbě připravil dva šípy, když měl povolený pouze jeden pokus. Tell se nejprve ujistil, že je místodržící skutečně nechá jít, i když odpoví popravdě. Gessler přikývl, ale když se dozvěděl, že druhý šíp byl určen jemu v případě, že by Tell tím prvním svého syna zabil, velmi se rozezlil. Nařídil Tella uvěznit na doživotí na hradě Küssnacht.

Když zajatce převáželi po Lucernském jezeře, zvedla se obrovská bouře. Posádka se bála, že se loď potopí a přemluvila Gesslera, aby Tellovi sundal pouta a svěřil mu kormidlo. O muži se totiž tradovalo, že se vyzná nejen v okolních horách, ale také na jezeře. Tell své znalosti potvrdil, když loď neomylně navedl na skalisko u břehu a sám v nastalém zmatku unikl. V 15. století se na místě této události objevila kaplička, jenže není příběh pouze hezky vymyšlená pohádka?

Vilém Tell

Rodina padouchů
Podle současných historiků se jméno Viléma Tella poprvé objevuje v lidové písni, která vznikla kolem roku 1470.

První písemná zmínka pak pochází z roku 1475 z Bílé knihy ze Sarnenu, což je sbírka rukopisů od Hanse Schribera, která název dostala díky bílému pergamenu, v němž byla vázána.

Od té doby se zázračný střelec objevil v několika dalších kronikách, ale každá líčila okolnosti sestřelení jablka trochu jinak. Oficiální podobu příběhu vtiskl až politik a historik Aegidius Tschudi (1505-1572), který dva roky před smrtí vydal monumentální kroniku švýcarské konfederace Chronicon Helveticum. Právě tam se objevilo i přesné datum, kdy Tell sestřelil jablko ze synovy hlavy. Stalo se tak 18. listopadu 1307. Kde ale Tschudi k údaji přišel, není jasné.

Calamity Jane

Calamity Jane: Zrod slavné pistolnice

19. listopad 2017 četba na 4 minuty

Vědci se domnívají, že Vilém Tell nikdy neexistoval a je pouze archetypem bájného hrdiny, který se vyskytoval také v jiných kulturách. Legendu o sestřeleném jablku lze nalézt v řadě bájí severských, balkánských i perských. Tellova postava také vykazuje shodné rysy s dalšími lidovými hrdiny, jako byli Robin Hood nebo William Wallace. Přesto podle průzkumů zhruba dvě třetiny Švýcarů dodnes věří, že jde o skutečnou postavu.

U Tellova úhlavního nepřítele už není situace tak jednoznačná. Rod Gesslerů je skutečně doložen v řadě pramenů z přelomu 13. a 14. století. Jeho členové šli na ruku římskému císaři Rudolfu I. Habsburskému, díky čemuž zastávali řadu významných úřadů a tyranizovali poddané. Zda ale jeden ze členů této rodiny přinutil v krutém rozmaru nebohého otce namířit kuši na svého syna, se už asi nikdy nedozvíme.