„Monitoring ohrožení krajiny erozí jasně dokládá, že stav se zhoršuje i v posledních letech, kdy ministerstvo zemědělství mluví o svých úspěších," uvedl pro Dotyk agrární analytik a šéfeditor portálu Naše Voda Petr Havel, jenž je i zakládajícím členem ministerské pracovní komise Voda. Opírá se přitom o údaje Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy.

Ministerská opatření přitom na první pohled často vypadají, jakoby cílem tuzemské velkovýroby skutečně bylo také chránit krajinu. Je zaveden například tzv. systém DZES – Dobrý Zemědělský a Ekologický Stav půdy. Jeho plněním je podmíněna část agrárních dotací.
„Tento systém se však aplikuje jen na deset procent půdy, klasifikované jako nejvíce ohrožená. Ale na zhruba 35 procent další výměry, označené za středně silně ohroženou, se už nevztahuje," upozorňuje Petr Havel.
Problematická je podle odborníků i části samotných agrárních podnikatelů také snaha úředníků řešit ochranu půdy především nařízeným střídáním plodin, a ne zásadnější změnou struktury zemědělské krajiny.
„Když bude například nařízení o vystřídání pěti druhů plodin respektovat stohektarový sedlák, tak díky tomu budeme mít správně rozčleněná pole, krajina bude lépe zadržovat vodu a vzdorovat erozi. Když se totéž nařízení vztahuje na podnik s deseti tisíci hektary, tak pochopitelně žádné příznivé ekologické účinky nemá," řekl Dotyku farmář a předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík.
Nedávno asociace připomínkovala i další návrh ministerstva ohledně zpřísnění požadavků DZES. „Je to pořád šité na míru velkým firmám, neřeší se zásadní problém krajiny. A v návrhu byly i úplné nesmysly, třeba s termínem povinného zaorávání takzvaných meziplodin, které jdou zcela proti zásadám správného hospodaření s vodou. To už ani není ministerské protežování velkých firem, ale hloupost," konstatuje Josef Stehlík.
Ekologové se přitom jasně shodují v tom, že neschopnost zemědělské krajiny lépe zadržovat vodu je jak příčinou sucha, tak i záplav. Jde o dvě strany téže mince, voda z erozí postižených polí bez vsáknutí rychle stéká, způsobí povodě a pak v dalším období zase chybí.