Víra hory přenáší. Slavné poutě světových náboženství se konají ve stínu teroru

24. srpen 2018 četba na 13 minut
Poutníci na cestě do Santiaga de Compostela

Poutníci na cestě do Santiaga de Compostela

Foto: Shutterstock

Fakt, že dva miliony muslimů absolvovaly letos v srpnu svou každoroční pouť do Mekky, zaznamenala i některá česká média. Méně se ví o tom, že prakticky v téže době vrcholila také svatá pouť hinduistů. A začala i jedna z nejvýznamnějších náboženských poutí křesťanů. Poutě na svatá místa jsou v posledních letech stále populárnější, poutníci však bohužel také stále častěji čelí násilí.

První poutní den muslim sedmkrát obejde proti směru hodinových ručiček svatyni Kabu v areálu Velké mešity v Mekce. Poté se vydá na rituální pochod k pahorkům Safá a Marva, mezi nimiž sedmkrát proběhne. Připomíná se zde příběh Abrahámovy otrokyně Hagar, která prý právě zde hledala vodu po putování pouští a našla studnu Zamzam. Z ní poutníci dodnes pijí, případně si vodu z ní odnášejí s sebou v lahvích. Následuje pochod do údolí Miná, kde se nocuje v připravených klimatizovaných stanech.

Druhý den čeká poutníky vrcholný obřad, jímž je pobývání na pahorku Arafát, kde podle tradice Mohamed pronesl své poslední kázání. Muslimové se zde modlí a zůstávají do západu slunce. Pak zamíří ke svatyni Muzdalifa a po večerních modlitbách zde přespí.

Další den zamíří zpět do Miná, kde se koná rituál kamenování Satana - tedy házení kamínků na místě zvaném Džamarát. V současnosti jde o několikaposchoďovou strukturu s betonovými pilíři, na něž se hází. Právě toto místo představuje každoročně největší bezpečnostní riziko, protože se na něm shromažďuje obrovské množství lidí najednou. V roce 2006 zde také došlo k tragédii, kdy bylo v tlačenici ušlapáno přes 360 lidí. Vůbec nejhorší katastrofa se ale v Mekce stala v roce 2015, kdy se proti sobě vydaly dva velké proudy a v tlačenici zemřelo na 1600 lidí. 

Po obřadu kamenování začíná svátek oběti, který je třídenní a kromě Mekky se slaví v celém muslimském světě. Porážejí se při něm obětní zvířata, jejichž maso má být rozdáno potřebným. Po tomto svátku se poutníci přesouvají zpět do Miná, znovu obejdou Kabu a odloží poutní šat, čímž celá pouť skončí.

Zatímco hinduisté mají s rozšířením prostoru kolem své posvátné jeskyně problém (plynoucí z přítomnosti dalších náboženství), Saúdská Arábie nic podobného řešit nemusí. Takže prostory pro přebývání poutníků a vykonávání obřadů neustále rozšiřuje a modernizuje. Vydala například několik mobilních aplikací, které umožní poutníkům lépe se orientovat při provádění obřadů, případně jim pomohou přivolat rychlou zdravotnickou pomoc nebo jim zajistí informace o dopravě. Saúdskoarabská vláda také vyzvala k tomu, aby se pouť nepolitizovala, a vydala povolení k účasti všem muslimům, a to i ze zemí, s nimiž má Rijád problematické vztahy, včetně Íránu, Kataru a Kanady.

Do Santiaga de Compostela míří tisíce křesťanů

K nejvýznamnějším poutním místům křesťanského světa se vedle Říma a Jeruzaléma řadí španělské Santiago de Compostela. Křesťanská tradice pouti ke hrobu sv. Jakuba - španělsky San Diego - začala v 9. století a v 90. letech 20. století prožila velkou obrodu. Celá poutní trasa se také stala součástí světového kulturního dědictví UNESCO.

Tisíce poutníků přicházejí na náměstí v Roncesvalles až do podzimu. Zde jsou jim k dispozici jednak spartánsky zařízené ubytovny s místnostmi bez oken, čítající kolem 90 "bidýlek", tedy dvoupatrových lůžek s ocelovými rámy, jednak obrovský vojenský stan, jenž slouží zejména poutníkům - cyklistům. 

Trasa pouti do Santiaga de Compostela měří zhruba 800 kilometrů a vede Pyrenejemi a dále kolem Pamplony přes vinařskou oblast Rioja a kastilské pšeničné lány. Poutníci na trati se mohou prokázat průkazem, který jim na jednotlivých klášterních stanovištích orazítkují mniši a jeptišky. Mnozí lidé putují bosi, další jedou na kolech nebo na koni. Jejich cílem je okolí Kapu Finistere, což česky znamená Konec světa, na břehu Atlantského oceánu. Hned vedle se tyčí Santiago, v jehož katedrále má spočívat v pozlacené truhle kostra svatého Jakuba, po němž pouť získala jméno: Camino de Santiago, česky Cesta svatého Jakuba.

I na tuto pouť, která je v posledních deseti letech rok od roku populárnější, padl stín v podobě teroristických útoků, jež v loňském roce zasáhly právě Španělsko. Poté, co v loňském roce došlo těsně před zahájením pouti k masovému vražednému útoku, který spáchali teroristé Islámského státu dodávkou na turistické promenádě v Barceloně a krátce poté ještě v přímořském letovisku Cambrils, posílily španělské úřady v Santiagu významnou měrou bezpečnostní opatření. 

"Tisíce křesťanských poutníků, jež dokončili pouť, poklekají před slavným chrámem, a nacházejí se přitom v naprosto uzavřeném prostoru. V jejich blízkosti stojí auta s protiteroristickými jednotkami vyzbrojenými samopaly a hi-tech vybavením. Celé město se proměnilo v obrovskou pevnost," popsala loňskou atmosféru redaktorka britského listu Mirror Rachael Bletchlyová.

PŘEDCHOZÍ ČÁST
Část 2/2
DALŠÍ ČÁST

Akční letáky