Na nejvyšší post italského hlavního města se matka sedmiletého syna a vášnivá politická aktivistka ze strany Movimento 5 Stelle (M5S, Hnutí pěti hvězd) dostala ve velkém stylu. Ve druhém kole voleb porazila s 67 % hlasů Roberta Giacchettiho, kandidáta Demokratické strany italského premiéra Mattea Renziho. Tak velkou podporu dosud nezískal žádný zvolený starosta v římské historii.

Mimochodem, podobný výsledek otřásl starými pořádky v Turíně, tradiční baště Demokratické strany. Tady s převahou 55 procent vyhrála teprve dvaatřicetiletá Chiara Appendinová, rovněž ze strany Movimento.

Zakladatel hnutí Movimento 5 Stelle, komik Beppe GrilloAutor: Niccolò Caranti, Wikipedia

Nelehký úkol

Řím coby hlavní město Itálie zosobňuje a koncentruje v sobě charakteristiky celé země. Na jednu stranu celým světem milovaná lehkost La dolce vita, příznivé klima, neuvěřitelné množství historických, přírodních a kulturních památek, příjemní lidé. Na druhou stranu pak veřejná správa prolezlá korupcí a nebezpečnými vztahy s organizovaným zločinem, špatné veřejné služby, vysoká nezaměstnanost, rozšířená nespokojenost a frustrace občanů ze příliš dlouho stagnující ekonomiky.

Lehký úkol proto Virginii Raggiovou, ženu, jež do roku 2013 vykazovala příjem jen 12 000 eur ročně, rozhodně nečeká. Dosud vystupovala velmi zdrženlivě a až úzkostlivě opatrně, vědoma si obrovské pozornosti upírající se k její osobě. Možná působila až nepříjemným dojmem vystrašené mladé političky, která se ocitla v moc vysoké hře.

Autor: Marco Iacobucci EPP/Shutterstock.com

Zatím ale šla správným směrem. Jako jeden z prvních kroků zaslala dopis špičkám společnosti, která spravuje vodu a elektřinu. Dožadovala se vysvětlení několika podezřelých nominací nových vrcholných manažerů, „shodou okolností" 3 dny před druhým volebním kolem. Nová primátorka chtěla vidět i jejich profesní životopisy.

Problém politických trafik pro vysloužilé politiky je dobře známý i v Česku. V Itálii však dozrál – nebo spíše zahnil – až do takových rozměrů, kdy neschopnost vedení městských „prospěšných" organizací a jejich závislost na soukromých zájmech překážejí nebo dokonce zcela paralyzují veřejné služby, jako je třeba odvoz komunálního odpadu nebo městská doprava.

Dalším obrovskou překážkou modernizace města je toxický propletenec zájmů, služeb a protislužeb mezi špičkami bývalé komunální správy a organizovaným zločinem. Mediálně se provalil před dvěma roky pod jménem Mafia Capitale. V podstatě jde o to, že zadávání velké částí veřejných zakázek bylo přímo řízeno členy mafie, kteří rozhodovali, komu mají být zakázky přiděleny a za jakou cenu. Za tuto nevyžádanou službu si pak samozřejmě účtovali svoji marži ve formě úplatků, které se pak promítaly do vyšších cen a horších služeb pro občany města.

Potřebná studená sprcha

Výhra populistického a euroskeptického hnutí komika Peppeho Grilla M5S v tak velkém a důležitém městě je obrovskou výzvou, která může dopadnout jak velmi dobře, stejně jako velmi špatně. Už jen zmatek a obavy, které tento překvapivý výsledek vnesl do řad zavedených partají, zejména pak Demokratické strany, je potřebnou studenou sprchou pro jejich pocit nadřazenosti a neporazitelnosti i agresivní správu moci.

Pokud se M5S podaří, aby zavedené strany přestaly brát voliče jako pouhý prostředek k legitimizaci moci a aby jim ve strachu z oponentů začaly konečně více naslouchat, bude to skvělá zpráva nejen pro Řím. A kdyby se Virginii Raggiové a jejímu týmu dokonce podařilo prokazatelně a viditelně zlepšit zoufalou situaci, ve které se nachází italské hlavní město, byl by to tolik potřebný náboj pro naději, že se věci přece jen dají dělat jinak a že tedy stojí za to to zkusit.

Římané vidí v Raggiové naději v zoufalé situaci, v níž se město nachází.Autor: Marco Iacobucci EPP/Shutterstock.com

Volební výsledky v Římě mimochodem znamenaly ještě jednu dobrou zprávu: že v generační válce, která dokázala vyvést Británii z EU, v Římě nastoupil mladý člověk a pokusí se změnit staré pořádky. A také dokázat, že i mladší generace mají právo a schopnost převzít zodpovědnost za chod veřejných záležitostí.

Katastrofický scénář

Stát se ovšem může i opak. Raggiové se nemusí povést dát město do pořádku – ať už vinou amatérství a nedostatečných zkušeností, nebo neschopnosti či nesoudržnosti hnutí M5S. Případně může udržet situaci a sem tam zlepšit aspoň něco malého, jenže i to by vzhledem k obrovským očekáváním, která jsou s ní spojená, vypadalo jako fiasko.

Podporu 67 procent voličů dosud žádný z římských starostů nezískal.Autor: Marco Iacobucci EPP/Shutterstock.com

A to by byla špatná zpráva pro celou zemi. Mnozí nespokojení občané, kteří se dnes k Movimentu upínají jako k poslední naději na záchranu nemocné Itálie, by pak mohli rezignovat a vrátit se k zavedeným, korupcí prolezlým stranám. Anebo by se mohli přestat o věci veřejné úplně zajímat, a tím nechat zcela volnou ruku lidem, kteří to s veřejnou mocí rozhodně nemyslí dobře. Když to přeženu, následný efekt by byl podobný normalizaci.

Vzkaz by zněl asi takhle: „Tak jste si to zkusili, ale jak sami vidíte, prostě na to nemáte. Je to pro vás moc vysoká hra. Přestaňte se plést do politiky a nechte velké kluky vládnout, ať se na vás zbytečně nezlobí."

Nevím jak vy, ale já z celého srdce fandím Virginii Raggiové.