Snižme ceny mobilních dat. Zvyšme přídavky na děti. Uzákoňme ústavní právo zastřelit teroristu, který nás ohrožuje. Politici už začali voličům servírovat mnohdy populistické sliby. Parlamentní volby totiž budou za 232 dní.

Kolik z takových návrhů – často prvoplánově líbivých – má šanci uspět?

Deník prověřil sliby poslanců a ministrů, které předcházely všem minulým volbám od vzniku samostatné České republiky. Zanalyzoval přes 3,5 tisíce poslaneckých a vládních návrhů zákonů. Co se ukázalo?

Pět ze šesti pod stůl

Zákony předkládané během festivalu populismu – 232 dní před volbami a později – mají skutečně malou šanci uspět.

Jen každá šestá norma navržená poslanci během tohoto období se nakonec objeví ve sbírce zákonů, a začne tak platit. Ostatní (85 procent předvolebních návrhů) propadnou.

Dlouhodobě se přitom poslancům nedaří prosazovat 71 procent návrhů.

Úspěšnost si před volbami výrazně snižují i ministři. Zatímco dlouhodobě pohoří jen se 24 procenty vládních zákonů, u těch předvolebních je to 66 procent.

Proč se to děje?

Co zákon, to 262 dní

Jedna věc je, že politici pro své „odvážné" předvolební návrhy často neseženou dostatek spojenců. Druhá, že zkrátka nemají dost času na jejich protlačení celým legislativním kolečkem.

Do voleb nyní zbývá zmíněných 232 dní. Jenže průměrná doba pro schválení zákona je dlouhodobě 262 dní v případě poslaneckých návrhů a 209 dní u vládních, spočítal Deník na základě dat ze sněmovny.

Nestíháme, víme

Poslanci i ministři se proto snaží schvalování líbivých norem urychlit.

Tak například premiér Bohuslav Sobotka svolal na pátek 3. března schůzku zástupců všech parlamentních stran, na které chce jednat o zrychleném projednání novely zákona o elektronických komunikacích.

Ano, jde o ten zákon, který má posílit práva zákazníků mobilních operátorů.

Ministr financí Andrej Babiš zase chce zdanění výnosů z korunových dluhopisů (které sám v minulosti nedanil) rovnou přilepit k jinému zákonu, jenž zvyšuje daňové úlevy dárcům krve a který už zamířil do takzvaného druhého čtení.

Návrhy, které poslanci předložili minulý týden – například ten o elektronizaci zdravotnictví, rovnou obsahují žádost, aby mohly být projednány sněmovnou zrychleně a schváleny už v prvním čtení.

Jako buldozer

Občas ale ani podobné věci nepomáhají. Například v roce 2013 byla finální bilance předvolebních poslaneckých slibů skutečně tristní.

Prošel jen jeden jediný zákon, ostatních 51 se přijmout nestihlo a s koncem sněmovny padly pod stůl. Nicméně to bylo v době po pádu vlády Petra Nečase, kdy byl u moci úřednický kabinet Jiřího Rusnoka.

Naopak výjimečně úspěšný byl na konci svého vládnutí koaliční kabinet pod vedením socialistického předsedy Jiřího Paroubka.

Premiér přezdívaný „buldozer", který proslul větou, že bude klidně vládnout i s Marťany, dokázal protlačit dvacet z třiadvaceti předvolebních návrhů.