Vymírající okresy v Česku. Odkud uteklo za čtvrt století nejvíce lidí?

Pryč odsud. (Ilustrační foto.)

Pryč odsud. (Ilustrační foto.)

Foto: Deník / Tomáš Januszek

Obyvatel Česka přibývá. A nejen díky cizincům, kteří přišli do země za lepším životem. Loni se narodilo o pět tisíc dětí víc, než kolik lidí zemřelo. Zatímco z oblastí na periferiích země obyvatelé houfně mizeli, v prstenci okolo metropole jich přibylo skoro čtvrt milionu.

„Počet narozených rostl, a to už třetí rok v řadě," říká k aktuálním číslům Iva Ritschelová, šéfka Českého statistického úřadu. „Celkem se narodilo 112,7 tisíce dětí, nejvíce za šest let."

Senioři. Ilustrační foto.

Čeští senioři? Rádi cestují, jsou na internetu, mají často sex. A neživoří

V zemi nyní žije 10,6 milionu lidí. Více jich tu v historii pobývalo jen v jediném období – před druhou světovou válkou.

Když hlasují nohama

Takto pozitivní vývoj nicméně nepanuje v celé republice.

Datové oddělení Deníku podrobně zmapovalo, jak během posledních pětadvaceti let lidé „hlasovali nohama" – tedy z kterých okresů utíkali a kde se naopak usadili.

Jak srovnání dopadlo?

Obyvatelé mizeli především z okresů na severu republiky. A mířili do okolí velkých měst. V extrémním množství především do prstence okolo Prahy.

Zdroj: Deník Data / David Valenta

(Podrobné srovnání všech okresů dle úbytku či přírůstku obyvatel v % i v absolutním vyjádření najdete na konci textu.)

Exodus z Karviné

Nelichotivému žebříčku okresů, ve kterých ubylo během čtvrt století nejvíce obyvatel, dominuje Karviná. Z regionu uteklo přes 12 procent obyvatel, tedy téměř 35 tisíc lidí. O třicet tisíc obyvatel přišla blízká Ostrava.

A ze severních okresův Čechách hlásí největší úbytek lidí Mostecko.

„Tyto regiony ztrácejí obyvatelstvo především z ekonomických důvodů," komentuje čísla Zdeněk Čermák z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

„Kvůli restrukturalizaci po roce 1990 v nich došlo ke ztrátě pracovních míst v tradičních průmyslových odvětvích," dodává Čermák.

Miroslav Kalousek ve sněmovně.

Největší poslanečtí snaživci? Na špici jsou Kalousek i Okamura

Další okresy z čela žebříčku, jako Jeseník či Bruntál, jsou zase odříznuty od zbytku země.

Ostatně všechny zmíněné severní regiony dlouhodobě vévodí i statistikám nezaměstnanosti.

Prstenec okolo Prahy

Přistěhovalecký megaboom naopak zažilo okolí hlavního města. V okrese Praha-západ tak nyní žije o 89 procent lidí víc než před pětadvaceti lety, v Praze-východ o 69 procent.

Sanitka. Ilustrační foto.

„Příteli, chvátej, SOS!“ Sanitky vyjíždějí co půl minuty. Občas jako levné taxi

Když se připočítají další okresy, celý Středočeský kraj má nyní o 228 tisíc obyvatel víc než v roce 1992.

„Lidé se od druhé poloviny devadesátých let stěhují do zázemí velkých měst. Řada obyvatel preferuje bydlení v rodinných domcích s dostupností atraktivních pracovních příležitostí v blízkém městě," vysvětluje Čermák.

Tam by chtěl žít každý

Obdobný prstenec se vytvořil i v okolí moravské metropole. Okres Brno--venkov má nyní o 38 tisíc obyvatel více než v roce 1992.

V jednom ohledu se ale situace dvou největších českých měst liší: zatímco v Praze samotné počet obyvatel vzrostl (do značné míry i díky cizincům), Brno jako takové ztratilo.

Pěstírna konopí.

Chybí v lékárnách konopí? Vypěstujte si ho sami, navrhují odborníci

Z krajských měst se jako největší tahák posledního čtvrtstoletí ukázalo to, o kterém největší fiktivní velikán tuzemské historie Jára Cimrman prohlásil, že by tam chtěl žít každý: Českým Budějovicím a nejbližšímu okolí přibylo skoro deset procent obyvatel, tedy přes 17 tisíc.

Akční letáky