„Počet narozených rostl, a to už třetí rok v řadě," říká k aktuálním číslům Iva Ritschelová, šéfka Českého statistického úřadu. „Celkem se narodilo 112,7 tisíce dětí, nejvíce za šest let."
V zemi nyní žije 10,6 milionu lidí. Více jich tu v historii pobývalo jen v jediném období – před druhou světovou válkou.
Když hlasují nohama
Takto pozitivní vývoj nicméně nepanuje v celé republice.
Datové oddělení Deníku podrobně zmapovalo, jak během posledních pětadvaceti let lidé „hlasovali nohama" – tedy z kterých okresů utíkali a kde se naopak usadili.
Jak srovnání dopadlo?
Obyvatelé mizeli především z okresů na severu republiky. A mířili do okolí velkých měst. V extrémním množství především do prstence okolo Prahy.
(Podrobné srovnání všech okresů dle úbytku či přírůstku obyvatel v % i v absolutním vyjádření najdete na konci textu.)
Exodus z Karviné
Nelichotivému žebříčku okresů, ve kterých ubylo během čtvrt století nejvíce obyvatel, dominuje Karviná. Z regionu uteklo přes 12 procent obyvatel, tedy téměř 35 tisíc lidí. O třicet tisíc obyvatel přišla blízká Ostrava.
A ze severních okresův Čechách hlásí největší úbytek lidí Mostecko.
„Tyto regiony ztrácejí obyvatelstvo především z ekonomických důvodů," komentuje čísla Zdeněk Čermák z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
„Kvůli restrukturalizaci po roce 1990 v nich došlo ke ztrátě pracovních míst v tradičních průmyslových odvětvích," dodává Čermák.
Další okresy z čela žebříčku, jako Jeseník či Bruntál, jsou zase odříznuty od zbytku země.
Ostatně všechny zmíněné severní regiony dlouhodobě vévodí i statistikám nezaměstnanosti.
Prstenec okolo Prahy
Přistěhovalecký megaboom naopak zažilo okolí hlavního města. V okrese Praha-západ tak nyní žije o 89 procent lidí víc než před pětadvaceti lety, v Praze-východ o 69 procent.
Když se připočítají další okresy, celý Středočeský kraj má nyní o 228 tisíc obyvatel víc než v roce 1992.
„Lidé se od druhé poloviny devadesátých let stěhují do zázemí velkých měst. Řada obyvatel preferuje bydlení v rodinných domcích s dostupností atraktivních pracovních příležitostí v blízkém městě," vysvětluje Čermák.
Tam by chtěl žít každý
Obdobný prstenec se vytvořil i v okolí moravské metropole. Okres Brno--venkov má nyní o 38 tisíc obyvatel více než v roce 1992.
V jednom ohledu se ale situace dvou největších českých měst liší: zatímco v Praze samotné počet obyvatel vzrostl (do značné míry i díky cizincům), Brno jako takové ztratilo.
Z krajských měst se jako největší tahák posledního čtvrtstoletí ukázalo to, o kterém největší fiktivní velikán tuzemské historie Jára Cimrman prohlásil, že by tam chtěl žít každý: Českým Budějovicím a nejbližšímu okolí přibylo skoro deset procent obyvatel, tedy přes 17 tisíc.