Fotografii Marylin, Elisabeth a Jacqueline se Sukarnem zveřejnil jako první indonéský web Wowshack, který se specializuje na vytváření takzvaného virálního obsahu, u něhož je šance, že ho lidé budou v sociálních sítích šířit sami. Na fotce dělá dvěma velkým hvězdám amerického filmu a manželce prezidenta Kennedyho společnost první indonéský prezident, oblečený do nažehlené bundy ve vojenském stylu, s černou kravatou a čapkou upřednostňovanou indonéskými muslimy. Výrazně ji zpopularizoval internetový "archív starých snímků" (Old Pics Archive), který ji letos v dubnu zveřejnil na svém twitterovém účtu, kde má zhruba 588 tisíc následovníků. Napsal přitom, že jde o snímek "zhruba z roku 1960.

Mělo to jednu vadu. Fotka ve skutečnosti nevznikla, vytvořil ji digitálně indonéský tvůrce Agan Harahap. V rozhovoru s francouzskou agenturou AFP přiznal, že kvůli tomuto snímku zklíčoval pomocí softwaru pro editaci digitálních fotografií Photoshop dohromady celkem pět různých obrázků.

Základ tvořila fotka legendárního zakladatele a prvního prezidenta Indonésie, který sehrál důležitou roli při svržení nizozemské koloniální nadvlády a v letech 1945 až 1966 zastával úřad hlavy státu. Jeho vládnutí bylo značně rozporuplné, jeho ideologie představovala směs nacionalismu, marxismu a politického islámu, pro Indonésany však dodnes představuje ikonu, již označují jako Bung Karno (bratr či soudruh Karno). Ve funkci skončil nedobrovolně poté, co ho od moci násilně odstavil generál Suhart, zbytek života pak strávil v domácím vězení. V letech 2001 až 2004 však vládla v Indonésii jeho dcera Megawati Sukarnoputri.

Legendy spojované se Sukarnem stály i za vytvořením fotografie. "Pořád posloucháme historky o tom, jaký byl Sukarno alkoholik a děvkař, ale chyběl nám důkaz, který by to ukázal. Tak jsem jeden takový vyrobil," řekl Harahap AFP. Všechny fotografie dal podle svých slov dohromady během mezinárodní umělecké výstavy Jakarta Biennale 2013.

"Velkým tématem bienále byla taktika a strategie. Tak jsem zmanipuloval dějiny. Nejdřív jsem si našel vhodnou Sukarnovu fotografii, a pak jsem začal uvažovat, jaké ženy bych k němu přiřadil. Samozřejmě tam nemohla chybět Marilyn Monroe. Našel jsem si několik obrázků, kde se s někým baví, a říkal jsem si, kdo by tak mohl stát vedle ní? Pořád jsem na tu fotku díval a nikdo mi do ní nezapadal - dokud jsem nenarazil na snímek s manželkou JFK Jacqueline," prohlásil Harahap. Konfrontace Marilyn se ženou později zavražděného prezidenta dodala fotce napětí, protože se dodnes traduje, že slavná herečka byla Kennedyho milenkou. Do pozadí přibyla ještě Elisabeth Taylorová a "slavný historický snímek" byl na světě.

Harahap poslal AFP podle jejího vyjádření originál zmanipulovaného snímku, kde lze z metadat snímku, shlédnutelných pomocí pluginu Invid, zjistit, že snímek byl upraven v aplikaci Photoshop v dubnu 2014.

Fotka byla jen jednou z mnoha desítek, které Harahap v posledních letech zmanipuloval, aby jimi oklamal uživatele sociálních sítí i novináře. Podle svých slov vytvářel falešné paparazzi snímky proto, aby tak zdůraznil problém nedůvěryhodnosti virálního internetového obsahu a aby poukázal na nedostatečnou digitální gramotnost v Indonésii (a popravdě nejenom tam). Podle jeho slov mají tyto fotografie sloužit jako varování uživatelům sociálních médií, aby nevěřili všemu, co vidí. "Protože to, co ovlivňuje sociální média, ovlivňuje také skutečný život, zejména pokud jde o náboženství a o politiku. A to není v pořádku," uvedl Harahap.

Mezi jeho další slavné virálně šířené a uměle vyrobené snímky patří například fotka americké herečky Angelina Joliová v rukách indonéské policie" (podobný obrázek vytvořil Harahap i s kuchařem Gordonem Ramsayem), nebo snímek zpěváka skupiny Metallica Jamese Hetfielda popíjejícího vodku, popřípadě amerického prezidenta Donalda Trumpa pařícího v indonéském nočním klubu nebo provádějícího roztodivné věci ve společnosti severokorejského vůdce Kima Čong-una.

Vůbec nejsdílenějším se ale stal snímek ryby, kterou v Jakartě "zatýká" indonéská policie, protože šupiny na její hlavě jsou uspořádány do tvaru slavného komunistického symbolu v podobě srpu a kladiva. Harapah tím reagoval na vzedmutou vlnu hysterie, s níž indonéská policie začala pronásledovat vše, co podle jejího názoru propagovalo komunismus - trestní stíhání si vysloužil i majitel obchodu prodávající trička metalové kapely se srpem a kladivem, nebo motorkář nosící na bundě odznáček s tímže symbolem.

"Říkal jsem si, že pokud dokáže vyvolat protikomunistickou náladu a pronásledování tričko nebo bunda, co přijde dál?" uvedl pro AFP Harapah. "Zatčení komunistické ryby" vytvořil podle svých slov proto, aby si lidé uvědomili směšnost indonéské protikomunistické paranoie. Vytvoření této fotky mu přitom nezabralo víc než tři minuty. JIné manipulace byly složitější, nikdy mu však jejich výroba nezabrala ví ce než den.

Podle jeho slov jsou Indonésané častými oběťmi zmanipulovaného tiskového i obrazového zpravodajství od chvíle, kdy se na indonéský trh dostaly levné čínské chytré mobilní telefony. "Najednou měl každý mobil s přístupem na internet, ale chyběla mu zkušenost a schopnost rozlišit, co je pravda a co lež," uvedl.

Věří, že svou činností přispěje k větší mediální gramotnosti Indonésanů? "Zatím ne. Na to jsou potřeba média. Já se zabývám hlavně sociálními médii a snažím se říkat lidem, aby při jejich sledování zůstali v klidu a nedali se zmanipulovat," prohlašuje.

Hodně z Harapahových obrazových manipulací lze shlédnout na jeho instagramovém účtu. Jeho dílo, v němž ukazuje nejrůznější celebrity v choulostivých situacích, tak udělalo internetovou celebritu i z něj samotného: na Instagramu má téměř 67 tisíc sledujících.