Nejdřív hrdina, teď padouch? Nebo také agent, který vymkl kontrole? I tak se dá ve stručnosti shrnout životní příběh Lecha Wałęsy, jedné z nejvýraznějších postav novodobých polských dějin. To je profil muže, který jako první ve východním bloku porazil komunismus.

Nejnovější informace polského Institutu národní paměti (IPN) hovoří o tom, že rukopis držitele Nobelovy ceny za mír a prvního nekomunistického prezidenta našich severních sousedů po pádu komunismu se shoduje s písmem agenta tajné policie pod krycím jménem Bolek. V letech 1970 až 1976 měl také přijmout platby od polské tajné policie. Vyšetřovatel IPN Andrzej Pozorský předložil včera novinářům 17 stvrzenek na různé finanční obnosy podepsané Bolkem.

Šéf IPN Jaroslaw Szarek připomněl, že badatelé ústavu už podle něj před lety dokázali, že Walesa byl od prosince 1970 do června 1976 tajným spolupracovníkem tajné policie, donášel na své kolegy a bral za to peníze. Walesovo vědomí o existenci složky mohlo podle něj ovlivnit některá jeho rozhodnutí, která učinil po pádu režimu, včetně rozhodnutí z doby, kdy byl prezidentem, tedy mezi lety 1990 až 1995. "Tato otázka zůstává otevřená," dodal. Zdůraznil, že IPN "nemá v úmyslu vymazat Walesu z polských dějin".

Lech Wałęsa vzorek svého písma soudním znalcům neposkytl, jeho právník oznámil, že možná bude požadovat nový grafologický rozbor. Soudní znalci však ručně psaná hlášení agenta Bolka porovnali například s jeho žádostmi o pas.

Institut v podstatě už jen potvrdil podezření, které existuje od 90. let. O Wałęsově jako „Bolkovi" se poprvé konkrétně zmiňují materiály, které byly odtajněné v roce 2008. Jenže v té době už měl bývalý disident a prezident v ruce potvrzení soudu z roku 2000, které ho z podezření ze spolupráce očišťovalo.

Exprezident nicméně tehdy současně přiznal, že se vázací akt podepsal. Proto, aby s policií hrál hru, a jednak na žádost důstojníka tajné policie, který prý potřeboval vyúčtovat peníze. To je alespoň jeho interpretace.

Polibek smrti, vzkazuje zakladatel Solidarity

Konkrétním potvrzením Wałęsovy spolupráce byla v únoru 2016 tzv. Kiszczakova pozůstalost. Vdova po Czesławu Kiszczakovi, bývalém komunistickém ministru vnitra, odevzdala státu spis agenta komunistické bezpečnosti Bolka, kterou měl Kiszczak doma. Podle těchto záznamů spolupracoval Bolek se Státní bezpečností (SB) intenzivně od prosince 1970 do července následujícího roku. Poté styky slábly a v roce 1973 prý již byly téměř na nule; formálně byla spolupráce ukončena v červnu 1976.

Od té doby se datuje Wałęsova rebelie, kdy se tvrdě postavil polskému komunistickému režimu. Stal se vůdčí osobností stávek a odporu v Gdaňských loděnicích v roce 1980, které vyvrcholily jednak založením nezávislých odborů Solidarita, jednak vyhlášením výjimečného stavu v prosinci 1981, kdy v čele polské vlády stál generál Wojciech Jaruzelski. Proti rebelující Solidaritě (byla zakázána) byla nasazena nejen policie, ale i armáda. Tvrdost polského režimu v těchto letech dokládá i vražda polského faráře Jerzyho Popiełuszka, jehož tělo bylo v říjnu 1984 vyloveno z řeky Visly a jehož vrahy byly příslušníci polské tajné policie.

V letech 1988 až 1989 dosáhla Solidarita obnovení a dohody s polskou komunistickou stranou PSDS. Vlétě 1989 de facto vyhrála volby (i když pro opozici bylo vyčleněno jen 35 procent mandátů). Stala se vládní stranou, měla vlastního premiéra a znamenalo to v podstatě demontáž komunistického režimu v Polsku po 40 letech.

Disident, prezident a otec osmi potomků

■ Narodil se 29. 9. 1943. Pracoval v Gdaňských loděnicích jako elektrikář.
■ Ženatý, s manželkou Danutou mají osm dětí.
■ V roce 1976 byl vyhozen z práce v loděnicích.
■ 1980 vedl stávkové hnutí a byl zakladatelem nezávislých odborů Solidarita.
■ V roce 1983 obdržel Nobelovu cenu za mír.
■ V roce 1990 až 1995 byl prezidentem Polska.

Wałęsa v únoru 2016 prohlásil, že ručně psaná hlášení v Kiszczakově odkazu jsou podvrh. „Je to polibek smrti," napsal Wałęsa na adresu Kiszczakovy pozůstalosti toto pondělí na svém facebookovém profilu. Reagoval totiž na první zmínky o grafologické expertize, o které se v pondělí naplno hovořilo na tiskové konferenci IPN ve Varšavě. „Kiszczak nebyl s to mě naverbovat, koupit, nebo dokonce zabít. Takže zvolil metodu, kdy podstrčil falešná udání...," uvádí Wałęsa na Facebooku.

Bývalý polský šéf Sejmu Radosław Sikorski Wałęsovi vzkázal: „Nedejte se, prosím, zastrašit pozdními hrdiny. Jen ti, kteří nebojovali, zůstali bez poskvrny. Po vás zůstanou pomníky."

IPN je novodobá historická policie, trvdí opozice

Opoziční média tvrdí, že IPN se za současného vedení stal svého druhu historickou policií, dohlížející na "správný" výklad dějin. A také připomínají, že Walesa se svého času ve zlém rozešel s Jaroslawem Kaczyńským, který je nyní jako šéf vládní strany považován za nejmocnějšího muže v Polsku, ačkoli formálně nezastává žádnou vládní funkci. Nepřátelství mezi Walesou a Kaczyńským přetrvává.
Podle Pawla Kowala, polského historika a bývalého náměstka ministra zahraničí, ani on, ani odborníci pravost dokumentů dokazujících spolupráci zakladatele Solidarity nezpochybňují. „Myslím, že to nezpochybňuje ani bývalý prezident (Walesa)." I když na veřejnosti tvrdí opak. Může to podle Kowala narušit jeho pozici polské legendy? „Legenda šéfa Solidarity má celosvětové rozměry a my historici neměníme legendy, alespoň ne překotně," říká historik. „Poláci už několikrát byli v dějinách v situaci, kdy viděli, že jejich hrdinové nebyli bez chyby. Budou posuzovat, jestli své chyby dostatečně vykoupil pozdějšími skutky." Kowal míní, do vývoje na toto téma zasáhnou významně i média, také dokumenty, které se stále objevují, podléhají dobovému posouzení v konkrétních souvislostech. Tvrdí, že pořád je ještě hodně dokumentů jak v polských, tak zahraničních archivech, které mohou celou záležitost objasnit, nebo alespoň ilustrovat. O tom, že Wałęsa s tajnou policií spolupracoval, měli už v 70. a 80. letech podezření někteří z jeho nejbližších spolupravocníků. Svým způsobem Wałęsovu verzi spolupráce ztvárnil ve svém filmu Wałęsa: Člověk naděje z roku 2013 režisér Andrzej Wajda. „Hodně záleží na tom, jestli se do veřejné diskuse o celé záležitosti zapojí i sám Wałęsa," uzavírá Pawel Kowal.

K celému případu se vyjádřil také polský prezident Andrzej Duda. „S lítostí musíme přijmout, že náš první prezident byl tajným spolupracovníkem," uvedl v prohlášení na akci k 35. výročí založení Solidarity. „Posouzení je činnosti ponechám historikům, odpuštění a vypořádání se na těch, kterým svou činností způsobil újmu. To však nemění nic na skutečnosti, že byl prvním představitelem Solidarity." Uvedl, že je dobře, že tato, i když smutná pravda, byla zveřejněna. „Pravda je prvořadá," řekl polský prezident.