William Kemmler byl vlastně obyčejný vrah, jehož jméno by zůstalo zcela zapomenuto, kdyby nebyl vraždil zrovna v době technického vývoje popravčích nástrojů. Narodil se 9. května 1860 v Buffalu do rodiny německých přistěhovalců, kteří si od nového domova ve Spojených státech slibovali lepší život. Nešlo to ale tak snadno, jak si představovali, a tak začali holdovat alkoholu. William se u otce vyučil řezníkem a přebral od něho i opilecké návyky. Do školy nechodil, sotva uměl číst a psát. Lidé o něm říkali, že roste pro šibenici. Nikoho v té době nenapadlo, že ve skutečnosti skončí na popravišti mnohem modernějším.

Po smrti rodičů se William živil jako podomní prodavač, později si pořídil koně a vozík a rozvážel zboží. Nebylo však mnoho chvil, kdy by byl střízlivý, a navíc se u něj projevila silná agresivita. V březnu roku 1889 se pohádal se svou družkou Matildou Ziegler a zabil ji sekerou. O dva měsíce později byl odsouzen k trestu smrti ve věznici Auburn.

Vědci byli proti

Shodou okolností byl v té době přijat zákon, který umožnil provádět popravy elektřinou. Elektrické křeslo vyvíjel zubař Alfred P. Southwick už od roku 1881 a právě William Kemmler se stal prvním odsouzeným, který na něj měl usednout. Okolo uvedení křesla do provozu se však strhla velká mediální bouře. Kemmlerovi obhájci tvrdili, že jde o krutý a nehumánní trest. Připojil se k nim i samotný Thomas Edison, který propagoval stejnosměrný proud. Elektrické křeslo bylo poháněno generátorem produkujícím proud střídavý, jehož zastáncem byl Edisonův konkurent George Westinghouse.

Zajímavostí je, že tento vědec o využití střídavého proudu při popravě původně ani nevěděl. Když se k němu zpráva donesla, snažil se vykonání rozsudku zabránit. Sám odsouzenému najal ty nejlepší právníky a případ dohnal k nejvyššímu soudu. Bohužel marně.

Poprava se konala 6. srpna 1890. Odsouzený Kemmler usedl na elektrické křeslo bez odporu, vyrovnaný a smířený se svým osudem. "Přeji vám hodně štěstí. Věřím, že odcházím na dobré místo, a jsem připraven jít," prohlásil.

Příšerná podívaná

Výkonu trestu přihlíželo sedmnáct svědků. Kat Edwin Davis zapnul generátor a nechal do Kemmlerova těla proudit 1000 voltů po dobu 17 sekund. Odsouzený byl ošklivě popálen, ale lékař zjistil, že ještě žije a sténá. "Honem, pusťte to znovu," volal lékař, jenomže to nešlo tak rychle. Generátor se potřeboval znovu nabít. Uběhlo osm minut, než Kemmler dostal zásah o síle 2000 voltů a konečně skonal.

Přihlížející svědkové byli zděšeni; noviny popravu popsaly jako otřesné divadlo, při kterém Kemmlerovo tělo začalo částečně hořet a místností se linul zápach spáleného masa. George Westinghouse, který takový průběh předpokládal, okomentoval popravu slovy: "Udělali by lépe, kdyby použili sekeru..."