Historie českého osídlení v Clevelandu byla, jak už to tak někdy bývá, dílem náhody. Kolony mířící z východního pobřeží do zavedených českých sídlišť v Nebrasce, Illinois a jiných částech rozlehlého amerického středozápadu projížděly Clevelandem. Zamýšlely zde jen na chvíli spočinout, ale když spatřily neomezené možnosti, co se týče obchodu a hospodaření, v další cestě již nepokračovaly.
Porevoluční vlna
Lákalo je také liberální prostředí a příležitost šířit své názory v tisku. Tytam byly věčné obavy z rakouské cenzury a tuhého policejního režimu po porážce revoluce roku 1848. První dobrodruzi z naší kotliny, konkrétně jistí pánové Čapek a Doubrava, si koupili pozemky a vybudovali farmy na západ od řeky počátkem 50. let 19. století. O skutečné kumulaci českého živlu uprostřed babylonu jiných národů v jedné lokalitě lze však hovořit až v nadcházejícím desetiletí, konkrétně na Broadway, Croton Street a Woodland Avenue, protínající město ze západu na východ.
Bohemian National Hall na Broadwayi, dodnes sídlo Sokola
Bohemian National Hall na Broadwayi, dodnes sídlo SokolaAutor: Martin Nekola
Zde se usadilo sto čtyřicet rodin, vyrostla budova Slovanské lípy a první česká farnost, zasvěcená svatému Václavovi (St. Wenceslaus). O pár let později vznikl kostel svatého Cyrila, první jednota Sokola s názvem Perun, pěvecký sbor Lumír-Hlahol-Tyl, dramatický kroužek Včelka a čile se rozvíjely i české živnosti. Dařilo se zejména hospodám. Roku 1869 městské statistiky hlásily již 669 rodin pocházející z Čech a Moravy, nejvíce z oblasti Milevska.
Jeden z prvních příchozích Leo Levý po dlouhé době vzpomínal na strastiplné putování tehdejších českých pionýrů: „Tážete se, jaká byla naše plavba? Byla jako tisíců jiných v dobách tehdejších. Dlouhá a plná útrap, hladu, nebezpečí a trpkého zklamání. Byli jsme stěsnaní jako slanečkové v sudu a nebylo divu, že záhy vypukly nakažlivé nemoce. Čechů byl na lodi mnoho a asi 25 z nich tu zemřelo. Přivezli jsme na břeh americký velký počet sirotků, jimž na lodi zemřeli otec i matka. Ubozí! Co se z nich stalo, jaký osud stihl je v této zemi? Probojovali vítězně ten boj životní, či zahynuli bídně kdes?"
Česká výhoda – gramotnost
Cleveland se zařadil mezi nejvíce se rozvíjející průmyslová centra Ameriky. Obyvatelstvo se za jedinou dekádu téměř zdvojnásobilo, prosperovaly místní ocelárny, slévárny, lakovny, obuvnický a oděvní průmysl, masny, dřevozpracovatelské závody.
Češi byli vyhledáváni jako zruční řemeslníci a dělníci, například pro loděnice vyrábějící parníky nebo Rockefellerovo ropné impérium Standard Oil Company. Oproti jiným skupinám migrantů měli nezpochybnitelnou výhodu spočívající v až 98% gramotnosti. Mohli tedy zastávat i odpovědnější pozice. Narůstaly řady českých lékařů, právníků, učitelů či architektů.
Nejzámožnější český krajan v Clevelandu Frank J. Vlchek
Nejzámožnější český krajan v Clevelandu Frank J. VlchekAutor: Archiv Autor
Několik Čechů pravidelně zasedalo v městské radě, na důležitých úřednických funkcích a v policejním sboru. Prokurátor John Babka byl zvolen za Demokratickou stranu roku 1918 do Kongresu ve Washingtonu. Úspěchu jako hornický synek z Kladenska Antonín Čermák, který se stal dokonce starostou Chicaga, ovšem nikdo z osobností české komunity v Clevelandu nedosáhl.
Čeští podnikavci také založili množství družstevních záložen, pojišťoven a finančních institucí a někteří se dobrali k velkému jmění. Tím nejzámožnějším zřejmě byl továrník František J. Vlček, rodák z Budyně na Vodňansku, majitel Vlchek Tool Company, která jako první americká firma vůbec začala vyrábět sady nářadí pro automobily.
Stotisícový český Cleveland
Na přelomu 19. století hovoříme o 15 000 krajanů. Nejsilnější proud dorazil v rozmezí let 1900–1914, kdy vyrostla i řada většinově českých čtvrtí (Kozoluby, Kuba, Žižkov, Husinec, Praha, Trocnov, Na zahrádce, Karlov a další). Je zajímavé, že Češi tvořili vůbec nejsilnější etnickou skupinu, počítáme-li vedle centrálního Clevelandu také předměstí Lakewood, Cleveland Hights, Wast Cleveland a Shaker Hights.
S druhou generací, tedy narozenými v zámoří českým rodičům, jejich počet podle některých statistik atakoval dokonce hranici 100 000. Český Cleveland žil mimořádně pestrým spolkovým životem. Adresáře uvádějí 375 českých či společných československých organizací a zájmových skupin.
Dennice novověku
Dennice novověkuAutor: Archiv Autor
Začala fungovat česká konzervatoř, divadla, rozhlasová stanice, dlouhodobě vycházela populární a široce distribuovaná periodika jako týdeníky Pokrok (vůbec nejstarší, první číslo vyšlo roku 1871), Pestré listy, Dennice novověku, Americké dělnické listy a deníky Američan (po mnoho let jediný česky psaný list vycházející každé ráno; stál jeden cent) a především Nový svět, který byl mezi lety 1950–1977 hlavním krajanským listem pro celý sever USA.
Podpora nezávislého Československa
Podobně jako v Chicagu i clevelandské Čechy tradičně rozděloval náboženský spor. „Odpadlíci" od katolické víry se přihlásili k protestantské baptistické či metodistické církvi, případně zůstali volnomyšlenkáři (freethinkers) bez konfese. Kvůli vzájemné animozitě a neschopnosti pořádat společná setkání a kulturní akce dokonce vznikly tři národní síně (Czech Karlin Hall, Sin Sokol Hall, Bohemian National Hall), fungující separátně dlouhá desetiletí.
K jistému otupení ostří napomohla první světová válka a zápas o samostatnost. Po několikaměsíčním vyjednávání byla 22. října 1915 podepsána Clevelandská dohoda mezi Čechy a Slováky, poprvé zmiňující společný stát.
Další aktivita Masarykova zahraničního odboje se odvíjela od tohoto aktu. Krajané pořádali dobročinné bazary a trhy, jejichž výtěžky sloužily pro československou věc. Obcházeli rovněž české domácnosti a v posledních dvou válečných letech se vybralo ve městě nezanedbatelných 59 000 dolarů.
Uznávaný katolický kněz Oldřich Zlámal (1879–1955) z farnosti Panny Marie Lurdské (dnes pod stejným názvem pořádá mše hlavně pro věřící z Mexika) neúnavně horoval pro nezávislé Československo a v dubnu 1918 například zprostředkoval návštěvu T. G. Masaryka v Clevelandu.
Zlámal mimochodem také za druhé světové války pořádal finanční sbírky na protinacistický odboj, a poté organizoval zásilky potravin, léků a šatstva do osvobozené republiky. A stejně tak o dalších pár let později nabídl pomocnou ruku lidem, prchajícím před komunisty. Mezi českými kněžími ve Spojených státech se patrně nenašel odhodlanější stoupenec československé myšlenky.
Největší uznání si jistě zaslouží všichni, kdo položili za nový stát život. Přesně 323 clevelandských Čechů a Slováků vstoupilio do legií, bojovalo ve Francii, Itálii a Rusku. Živých se vrátilo pouze 150.
Proti totalitám
V meziválečném období pokračovaly čilé kontakty Masarykovy republiky s clevelandskými krajany včetně studentských výměn a kulturní spolupráce, ale obecně právě rozpad Rakouska-Uherska a dosažení hlavního cíle osvobozeneckého boje, nezávislého státu, měly za následek útlum řady organizací a vůbec odhodlání a chuti krajansky pracovat.
Hnědá a záhy poté rudá totalita, jež pohltily Československo, ale znovu ukázaly důležitost podpory demokratických myšlenek ze zámoří. Je známo, že Edvard Beneš zahájil protinacistický odboj a tažení za oduznání Mnichovské dohody na jaře 1939 v Chicagu, kde toho času přednášel na univerzitě. Do Clevelandu rovněž několikrát zavítal a dočkal se jasné podpory.
Hnědá a záhy poté rudá totalita, jež pohltily Československo, znovu ukázaly důležitost podpory demokratických myšlenek ze zámoří.
Po únoru 1948 se zvedla vlna solidarity s exulanty, kteří uprchli před komunisty. Vznikl Americký výbor pro osvobození Československa (The American Committee for the Liberation of Czechoslovakia), který zasílal finanční prostředky a bedny s potravinami rodinám uprchlíků do táborů v Německu, Rakousku a Itálii. Později převzali iniciativu ve Výboru sami poúnoroví exulanti, třeba Martin Hrabík, za první republiky mládežnický funkcionář agrární strany a po celou dobu války vězeň v koncentráku, který se přistěhoval do Clevelandu v roce 1951 a pracoval jako tovární dělník.
Po srpnu 1968 se Výboru podařilo uspořádat jednu z největších manifestací proti okupaci Československa v západním světě vůbec. Související protestní nótu zvanou Černá kniha sovětské hanby podepsalo na 30 000 lidí a dokument byl předán prezidentu Lyndonu Johnsonovi.
Tradice pominula
Zchátralá ulice Broadway, kdysi centrum českého Clevelandu
Zchátralá ulice Broadway, kdysi centrum českého ClevelanduAutor: Martin Nekola
Čtyři desetiletí studené války a nezájem mladších generací o tradice znamenaly rozmělnění českého Clevelandu. Dnes z něj tak bohužel zbývá už jen pár posledních fragmentů.
V Czech Cultural Garden v Rockefellerově parku jsou k nalezení památníky a sochy věnované významným postavám naší historie v čele s Palackým a Havlíčkem. Rozhlasová stanice WHKW vysílá každou neděli hodinovou relaci v češtině. V sokolovně na Broadwayi se stále scházejí folklorní soubory a nacvičují tradiční tance.
Není však pochyb o tom, že někdejší sláva čtvrtého největšího českého města na světě (po Praze, Vídni a Chicagu) je pryč. O to důležitější je najít v dnešním shonu chvíli klidu, obracet zaprášené stránky knih a objevovat poklady krajanské historie.