"Co jsem se naučil od svých rodičů a co bylo zásadní i pro mé bratry, je laskavý a lidský přístup. Nikdo z nich už nežije a já jsem rád, že mi Bůh dovolil zde tak dlouho pracovat a pokračovat v tom, co oni začali," uvedl při oslavách 80. výročí Meopty před pěti lety tehdy pětaosmdesátiletý Paul Rausnitz.

"Pokud bych mohl něco vzkázat budoucím generacím, tak právě, aby byli lidští ke všem – ať jsou jakékoliv barvy, profese či zaměření. A aby v sobě nepotlačovali cit. Pokud jsem někdy k někomu sám lidský nebyl, tak mně to, prosím, promiňte," dodal podnikatel, který Meoptu v 90. letech minulého století doslova postavil na nohy.

Společnost, jež se v minulosti proslavila hlavně výrobou optické, fotografické a filmové techniky pro profesionální i amatérské užití, se díky němu drží na špici ve svém oboru a v regionu s vysokou nezaměstnaností dává práci zhruba 2500 lidem. Její laskavý majitel už na ni ale dohlížet nebude. Devadesátiletý Čechoameričan zemřel v neděli 11. listopadu 2018 ve spánku na klinice ve Švýcarsku.

„Odešel majitel Meopty, vizionář, který firmu podpořil v nejtěžších chvílích, který do ní vložil svůj kapitál, oddlužil ji a přinesl své obchodní kontakty. Člověk, který si Meoptu zamiloval, a který považoval její zaměstnance za své děti,“ řekl generální ředitel společnosti Meopta Vítězslav Moťka.

"V letošním roce nám bylo společně s ním dopřáno oslavit jeho kulaté životní jubileum, devadesátiny. Užíval si každičký pobyt ve firmě a do posledních chvil svého života intenzivně pracoval a připravoval plány do budoucna. Pokračujme všichni v naplňování jeho vizí o rozvoji Meopty, přál by si to. Čest jeho památce," dodal synovec Paula Rausnitze Gerald Rausnitz.

Ocenění od města i prezidenta

Majitel společnosti Meopta, která patří k největším zaměstnavatelům v regionu, získal z rukou prezidenta České republiky Miloše Zemana Medaili Za zásluhy.

Byl také držitelem Ceny Arnošta Lustiga, nositelem ceny Gratias Agit a řady dalších ocenění.

Letos v květnu se stal čestným občanem Přerova. Po slavnostním ceremoniálu se vyznal ze své lásky k Přerovu.

"Přerov byl přímý, sympatický a lidé se chovali dobře. Když křičíte do lesa, echo se vám vrátí. Ale když se smějete, jak bych se mohl k lidem chovat jinak, než dobře. Město i jeho lidé mi přirostli k srdci," svěřil se tehdy Paul Rausnitz, který žil střídavě v Česku i Americe.

A co pro něj znamenalo být čestným občanem Přerova? "Mně to dělá radost, protože jsem se narodil s Českem a umřu s Českem. Narodil jsem se s jedním občanstvím, ale zemřít můžu jako český občan i jako přerovský český občan," usmál se Paul Rausnitz.

Útěk před nacisty a komunisty

Paul Rausnitz se vrátil do Česka z emigrace ve Spojených státech v roce 1989.

Když v devadesátých letech vstoupil do zadluženého podniku, stal se téměř ekonomický „zázrak“. Díky jeho investicím se podařilo firmu zachránit a úspěšně rozvíjet.

Jeho cesta zpět do České republiky byla ale trnitá. Rodina Paula Rausnitze musela v roce 1939 utéct kvůli svému židovskému původu z Československa před nacisty.

V roce 1946 opustila vlast podruhé - tentokrát kvůli obavám z komunistů.

Do Ameriky emigroval Paul Rausnitz spolu s rodiči a dvěma bratry v roce 1946, když mu bylo osmnáct let.

"V té době už jsme cítili, jaký bude další osud země a že se nebude dále ubírat v duchu masarykovských ideálů," řekl tehdy v rozhovoru pro Přerovský a hranický deník Paul Rausnitz, který získal také několik vojenských medailí za aktivní odbojovou činnost během druhé světové války.

Podnikatel žil od devadesátých let střídavě v České republice a ve Spojených státech.

Paul Rausnitz* narodil se 9. března 1928 v Jablonci nad Nisou jako nejmladší ze tří synů rodinného lékaře a obchodnice s bižuterií.
1938 - kvůli židovskému vyznání musela rodina opustit město
1939 - rodina se pokusila uprchnout přes Polsko do Ameriky. Byla zajata a vrácena do protektorátu. Chlapce se podařilo zachránit z vězení, otce ne. Později protektorát Rausnitzovy vyhostil přes Polsko a Rumunsko na Ukrajinu, kde se usídlili.
1942 - celá rodina se přihlásila k československému samostatnému polnímu praporu v Buzuluku pod vedením podplukovníka Ludvíka Svobody. Paulovi bylo tehdy 14 let.
1945 - Rausnitzovi se vrátili domů s 1. Českoslo¬venskou samostatnou brigádou.
1946 - Rodina uprchla do Ameriky. Cítí, že země opět nebude svobodná. Usadí se v New Yorku.
Později založil Paul Rausnitz s bratry rodinnou firmu WEPRA. Název je odvozen od jmen Walter, Egon a Paul. Firma dováží nejprve bižuterii z Jablonce, po konfiskaci majetku spolupracuje s firmou Svarowski.
1998 – Firmu prodávají bratři opět Svarowským a nechávají si jen podnik TCI Group.
1977 – Firma rozšiřuje obchodní činnost o průmyslové zpracování skla a zahajuje výrobu klínů.
1996 – Firma sídlí na Long Island v Hauppauge.
1989 – 1990 – Paul Rausnitz navštívil Československo, domlouvá si první návštěvu v Meoptě
V první vlně kuponové privatizace kupuje Paul Rausnitz část akcií firmy a odkoupí dceřinou společnost Meopty – optika, a. s.
V příštích dvou letech investuje do nových technologií, počet zaměstnanců vzroste na 900.
2000 - Paul Rausnitz splácí základní dluhy celé Meopty ve výši 100 milionů korun. Firmu tak zachrání od konkurzu. Nastává nová éra Meopty.