Ve městě schovaném uprostřed Portugalska žije zhruba 10 tisíc lidí, ale ročně tam přijede sedm milionů návštěvníků. Všichni směřují k bazilice Panny Marie Růžencové s věží vysokou 65 metrů, která stojí na místě opakovaných zázračných zjevení.

Lidé padali na kolena
Tři malí pasáčci ve věku od 7 do 10 let se s podivným úkazem poprvé setkali 13. května 1917 po poledni. Tehdy se Lucia, její bratranec Francisco a sestřenice Jacinta jako vždy pomodlili. Vzápětí nad malým stromem spatřili krásnou paní, která zářila více než slunce. Chvíli k nim hezky promlouvala, pak jim kladla na srdce, aby nezapomínaly na modlitby a nakonec prozradila, že se zjeví ještě v dalších pěti měsících, a to vždy ve stejný den i hodinu. A skutečně se tak stalo.

Zvěst o zázraku se záhy roznesla po okolí, ale místní úřady se snažily vše ututlat. Okresní hejtman Arturo Santos dokonce děti na čas uvěznil, hrozil jim uvrhnutím do kotle s rozpáleným olejem a chtěl, aby se přiznaly, že si vše vymyslely. Marně. Každý další měsíc se s Pannou Marií opět setkávaly a slýchaly od ní různá proroctví. Zároveň je doprovázelo stále více zvědavců.

K poslednímu zjevení mělo dojít 13. října, kdy se v dolině nedaleko města shromáždil dav asi 70 tisíc lidí. Tehdy se totiž měl stát zázrak, aby všichni uvěřili.

Přestože hustě pršelo, po poledni se mraky náhle rozestoupily a odhalily slunce v podobě matného disku, který rotoval po obloze a zářil různými barvami. Poté se slunce oddělilo od oblohy a sestoupilo na zem. Nakonec se vrátilo na své místo a původně promočení lidé byli najednou zcela suší. Svědci události v posvátné hrůze padali na kolena. Z přítomných se nenašel nikdo, kdo by „sluneční zázrak“ neviděl. Podle svědectví byl úkaz viditelný i ze vzdálenosti čtyřiceti kilometrů.

Vyplněné proroctví
Zatímco Francisco a Jacinta zemřeli už v roce 1919 při epidemii španělské chřipky, Lucia se dožila požehnaného věku 97 let, přesně jak Panna Marie předpověděla. Lucia žila v různých klášterech a svatá vidění měla po celý život. Když počátkem roku 2005 zemřela, nechal kardinál a pozdější papež Joseph Ratzinger její celu zapečetit, což zavdalo příčinu řadě konspiračních teorií. Luciiny ostatky skončily ve fátimské bazilice, která byla vystavěna koncem 20. let minulého století a kde už odpočívaly ostatky Francisca a Jacinty.

Ve zvláštní oblibě měl Fátimu i papež Jan Pavel II. Když ho v roce 1981 postřelil atentátník, nechal vyoperovaný projektil zasadit do korunky sošky Panny Marie Růžencové, která stojí ve fátimském svatostánku. Jedno z tamějších proroctví totiž útok na svatého otce předpovědělo. Letos v květnu se na místo vydal i papež František a Jacintu a Francesca prohlásil za svaté.

Zatímco věřící o zázraku nepochybují, vědci se neustále snaží najít racionálnější vysvětlení. Jisté je, že onoho 13. října 1917 obrovský dav lidí něco skutečně viděl. Naopak astronomové si jsou jisti, že onoho dne slunce žádné „psí kusy“ nedělalo. Co tedy lidé viděli?

Podle jedné verze šlo o hromadné halucinace či silnou autosugesci. „Nikdo netvrdí, že lidé, kteří zázrak dosvědčili, lžou nebo si vymýšlí. Je velmi pravděpodobné, že opravdu zažili to, co popisují, jen se tato zkušenost odehrála v jejich mysli,“ napsal americký lovec záhad Benjamin Radford.

Významnou roli mohlo hrát i to, že lidé byli na místě shromáždění celý den a do slunce se dívali od rána. To jim mohlo krátkodobě poškodit sítnici, a proto se jim zdálo, že slunce „tančí“ po obloze a sestupuje na zem.