Mobilní rozhlas je česká platforma pro chytrou komunikaci obcí a měst s občany, do níž je zapojeno přes 500 obcí. Za roční licenci platí od 20 tisíc do 40 tisíc korun podle velikosti obce. Nástroj Zmapujto, jehož pomocí lze nahlašovat černé skládky, vandalismus nebo jiné nedostatky ve veřejném prostoru, vytvořil a v roce 2012 uvedl Miroslav Kubásek, organizátor akce Ukliďme Česko. Oba integrované projekty už začala využívat například Praha 10. Od roku 2012 se přitom proměnila struktura podnětů, které lidi nejvíc pálí - v poslední době přibývají podle představitelů obou platforem například stížnosti na autovraky odstavené v ulicích.

"S autovraky pomůže veřejný tlak"

Do projektu Zmapujto je v současnosti zapojeno přes 1500 obcí a měst, což je víc než čtvrtina v Česku. První problematické jevy začal na základě podnětů občanů mapovat v polovině roku 2012. roce 2013 1600 podnětů, o rok později 2100 podnětů. V tomto roce došlo k rozšíření aplikace, protože k černým skládkám přibyly i další podněty. V roce 2016 už šlo o 4400 podnětů. V té době jsem hlášení ještě ručně kontroloval, a poté posílal dál. Byla to trochu one man show, která narážela na mé časové hranice, každé dvě hodiny bylo jedno nové hlášení. Proto jsem hledal spojence," uvedl Kubásek.

Celkový počet hlášení doposud přesáhl 15 tisíc. Kromě černých skládek jde i o hlášení výtluků na silnicích, poškozených dopravních značení a podobně. „V posledním roce přibývá hlášení na odstavená auta ve městech," říká Kubásek.

Otázka autovraků ovšem naráží na to, že dokud má vozidlo SPZ, nelze jej bez souhlasu vlastníka likvidovat. Podle Odřeje Švrčka navíc přibývá případů odstavování vraků na českém území nedaleko hranic.

„S využitím Mobilního rozhlasu není problém, aby místní municipalita se zeptala místních občanů, komu daný vrak patří, a vyvinula veřejný tlak na jeho odstranění," zmínil možné řešení šéf společnosti Neogenia Ondřej Švrček.

Vedle řešení problémů jde i o plánování

Od spuštění projektu Zmapujto bylo cílem jeho autora Kubáska údajně i to, aby se masa aktivních občanů využívajících tuto aplikaci dala oslovit i kvůli možnosti něco zmapovat. „Například v Brně chtěli zmapovat, kde by lidé chtěli stojany na kola. Oslovili proto lidi přes naši aplikaci, lidé pak fotili konkrétní místa a posílali je jako podněty – město tak získalo během dvou měsíců potřebný přehled," popsal Kubásek. „Bavili jsme se také o matematických modelech predikujících povodně, které by využívaly data z aplikace," zmínil další možnosti.

Pro rozšíření aplikace bylo podle jeho slov zásadní, aby byla zdarma. „Souvisí to s tím, aby mohl být všude. K tomu potřebujeme, aby v systému nebyly bariéry," uvedl Kubásek.

Zmapujto funguje zjednodušeně tak, že uvidí-li člověk například černou skládku, pak ji pomocí aplikace nafotí, odešle a systém sám umístí dané problematické místo v mapě. Do aplikace jsou integrovány i katastrální mapy, díky nimž se odpovědný úředník, kdo je vlastníkem pozemku se skládkou či jiným problémem, a dále street view, jehož prostřednictvím může kontrolovat aktuální stav lokality v čase. Důležité ale je stanovit, kdo bude na úřadě podněty přijímat a řešit.

Právě za tím účelem startuje i edukační kampaň, při níž zástupci Mobilního rozhlasu denně kontaktují dvacet až třicet obcí a oslovují zástupce místních municipalit. Další zvažovanou částí kampaně je organizace informačních akcí pro starosty a zástupce obcí, pořádaná například ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí.

"Součástí edukace je i nabídka pomoci s řešením aktuálních témat, například revize plotů, loveckých honů a podobně. Chceme vzdělávat zástupce obcí, jak mají tato témata komunikovat, na co mají být připraveni a podobně," uvedl šéf Neogenie Švrček.

Tvůrci projektu uvažují i o jeho rozšíření do okolních zemí, v první řadě na Slovensko.

Chytrá komunikace obcí sílí

Podle odhadu Asociace moderně komunikujících občanů a starostů v roce 2016 využívala některý ze způsobů přímé hromadné komunikace s občany asi pětina tuzemských obcí. S maily anebo SMS zprávami tak měli zkušenosti občané ze zhruba 1500 obcí z celé republiky. Oproti tomu některý z nástrojů pro chytrou komunikaci loni používala necelá tři procenta obcí.

V letošním roce počet obcí využívajících hromadnou komunikaci stagnuje, ale chytrou komunikaci využívá přes šest procent obcí. Jejich počet tedy stoupl za rok na více než dvojnásobek. Asociace odhaduje, že do roku 2020 by se počet obcí využívajících chytrou komunikaci mohl každoročně zdvojnásobit.