Řada podnikatelů se domnívá, že odpovědí na všechny problémy, s nimiž se jejich obchodní společnost potýká, je „poslat ji do likvidace". To ovšem není tak úplně pravda. Předpokladem úspěšné likvidace společnosti, jejímž výsledkem je výmaz společnosti z obchodního rejstříku (tj. zánik její právní osobnosti), je vypořádání všech jejích závazků a veškerého majetku. Pokud je společnost předlužená, mohou ji společníci sice zrušit, likvidaci však nebude možné dovést do úspěšného konce, a nakonec bude nutné podat insolvenční návrh.

Ještě, než učiníte definitivní rozhodnutí, tak je nejprve třeba posoudit ekonomickou situaci společnosti a teprve podle toho pak zvolit nejvhodnější postup ukončení její činnosti. V případě, že má společnost dluhy menšího rozsahu, většinou se vyplatí pokusit se je vyrovnat drobnou investicí ze strany společníků (např. příplatkem mimo základní kapitál) a otevřít si tak dveře k bezproblémové likvidaci. Při dobrovolném zrušení společnosti si likvidátora společnosti volí sami společníci a v zásadě tak mají nad průběhem likvidace kontrolu.

Pokud však má společnost více věřitelů, jejichž pohledávky za společností jsou více jak 30 dní po splatnosti a společnost není schopna svým dluhům dostát, nachází se tzv. v úpadku a je povinna podat na sebe insolvenční návrh. Insolvenční soud následně po splnění zákonných podmínek prohlásí její úpadek a stanoví způsob jeho řešení, což u obchodních společností bývá nejčastěji konkurz. Podstatou konkurzu je postupné zpeněžení veškerého majetku společnosti, z jehož výtěžku se následně poměrně uspokojují jednotliví věřitelé. Tento postup řídí soudem stanovený insolvenční správce a společník nemůže průběh insolvence nijak výrazně ovlivnit. Výsledkem konkurzu je pak zpravidla zánik společnosti, tj. výmaz z obchodního rejstříku, a to bez likvidace. Jedná se však o proces, který může trvat roky.

Nebezpečím insolvence může být odpovědnost členů statutárního orgánu, pokud by se ukázalo, že se společnost dostala do úpadku v důsledku jejich jednání (zejména z důvodu porušení péče řádného hospodáře). V takovém případě může insolvenční soud rozhodnout o ručení takové osoby, vyloučení z funkce, popř. zákazu vykonávat funkci člena statutárního orgánu v jakékoliv další obchodní korporaci (v krajním případě). Proto je u obchodních společností vždy jistějším východiskem pokusit se o likvidaci, než nechat věcem volný průběh a spoléhat na to, že vaši společnost „spasí" insolvence.