Život v roce 2030: Jak změní technologie svět kolem nás?

Foto: Huawei

Když před téměř dvěma sty lety Jules Verne popisoval dobrodružnou cestu kosmonautů ze Země na Měsíc, většina čtenářů snila s ním. Tedy až do chvíle, kdy Apollo 11 skutečně dosedlo na nedotčený povrch našeho největšího satelitu. Stejně tak se v realitu přetavily i představy o počítačích, internetu či osobních asistentech v tabletu. Ačkoliv se předvídání budoucích trendů někdy může zdát jako věštění z křišťálové koule, technologičtí giganti už mají celkem jasnou představu přinejmenším o následujících deseti letech. Na co všechno se lidstvo může začít těšit?

Všudypřítomné propojení

Technologický pokrok musí stát na pevných základech. Ty již nyní začíná utvářet komunikační síť, která bude schopná naplnit požadavky na ultra rychlé připojení s minimální latencí a hlavně s maximální stabilitou – zátěž totiž bude obrovská. Komunikační sítě budoucnosti budou propojovat mnohem víc než jen miliardy lidí. V rámci jednoho inteligentního ekosystému budou fungovat také stovky miliard věcí. Právě teď svět v rychlém sledu přechází na sítě nové generace 5G. Ke konci tohoto desetiletí pak společnost Huawei předpovídá příchod ještě rychlejších 6G sítí. Síťové technologie budou zelené, integrované, bezpečné a důvěryhodné. Zkrátka takové, aby byly schopné plně podporovat nový inteligentní svět budoucnosti.

Zdraví v našich rukou

Technologický pokrok je už několik let výrazný zejména v oboru zdravotnictví a v průběhu následující dekády čeká toto odvětví ještě razantnější proměna. S nárůstem stárnoucí populace stoupá poptávka po zdravotnických službách, dle odhadů však v roce 2030 bude ve zdravotnictví chybět 5,7 milionu sester a 18 milionů dalších zdravotnických pracovníků. Naštěstí technologie zvládnou mnohé zastoupit a monitorovací systémy budou za deset let tak dokonalé, že lidstvu umožní spoustě obtíží předcházet. Můžeme očekávat běžné používání biosenzorů, pokročilou analýzu monitorovaných dat umělou inteligencí i modelové scénáře toho, jak se bude naše zdraví vyvíjet v čase. Velká část zdravotnických služeb navíc bude lidem dostupná na dálku, z pohodlí domova.

Jídlo na všechny stoly

Téměř 690 milionů lidí dnes trpí hladem. Toto už tak ohromující číslo do budoucna dramaticky poroste, pokud nedojde k razantním změnám především v zemědělství. OSN si stanovila „nulový hlad“ jako jeden ze svých cílů pro udržitelný rozvoj do roku 2030, pro jeho dosažení však bude zapotřebí i ve světle zhoršující se klimatické krize nasazení nejmodernějších technologií. Díky senzorům a propracovanému ekosystému IoT získají zemědělci v reálném čase přesné údaje o vlhkosti půdy, okolní teplotě či stavu plodin, což umožní flexibilně upravovat úkony jako setí, zavlažování či hnojení, předcházet plýtvání a zvyšovat množství sklizně. V roce 2030 ale možná budeme z ekologických důvodů i ve velkém „tisknout“ maso na 3D tiskárnách. Chov dobytka totiž již nyní stojí za 7,1 miliardami tun CO2 ročně.

Místo k životu

Ačkoliv pandemie a s ní spojená blesková adaptace na práci z domova vedla mnoho lidí k úniku na venkov, města i do budoucna čeká velmi dynamický rozvoj – a to od způsobu, jakým ve městech žijeme, až po samosprávu. Inteligentní systémy, které budou neustále interagovat s naším okolím, pomohou zajistit, že kancelářské budovy a naše domovy budou fungovat v režimu uhlíkové neutrality. Operační systémy IoT nové generace umožní lidem žít a pracovat v adaptivním prostředí, které porozumí jejich potřebám. V roce 2030 bude 50 % prodávaných vozů na elektřinu a proměnou projde i celý dopravní průmysl, který se již nyní posouvá čím dál rychleji k plné automatizaci. Rozšíření nové digitální infrastruktury umožní lepší správu města i jeho prostředí, stejně tak jako šetrnější nakládání se zdroji. Technologie nám tak pomohou budovat inkluzivnější a udržitelnější prostor, ve kterém se lidem bude lépe žít.