Dva měsíce nemoci už vás nezničí. Nemocenská by se měla zvýšit
Dlouhodobě nemocným by v příštím roce mohla stoupnout nemocenská. Zatímco nyní dostávají od 15. dne nemoci dávky ve výši 60 procent vyměřovacího základu bez ohledu na délku choroby, vláda včera navrhla, aby dávky od druhého a poté i od třetího měsíce dlouhodobé nemoci vzrostly. Po měsíci stonání by tak zaměstnanci měli nově dostávat 66 procent vyměřovacího základu, od dvou měsíců dokonce 72 procent.
„V současnosti není u nemocenské rozdíl mezi tím, jestli stůněte 15 dní, nebo máte závažnou nemoc, která vyžaduje tříměsíční léčbu. Stát vám přiznává vždy stejnou částku," uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), podle něhož by na tuto pomoc mělo jít ze státního rozpočtu 2,4 miliardy korun ročně.
„Vítám to, i když jsem hlasovala pro variantu štědřejší, kterou by si podle mě dlouhodobě nemocní plně zasloužili," prohlásila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, jež návrh ministrům předložila. Ve hře bylo celkem šest různých variant. Více peněz pro nemocné zaměstnance požadují také odboráři. Zaměstnanci by podle nich od druhého měsíce nemoci měli dostávat 78 procent vyměřovacího základu, navržené zvýšení dávek je proto neuspokojilo.
Trest za nemoc
„Nemocného trestáme za to, že se léčí, a v době nemoci propadá pod hranici příjmové chudoby," prohlásil šéf odborářů Josef Středula. Sociálním vyloučením jsou tak podle něj při dlouhodobé nemoci ohroženy dvě třetiny všech zaměstnanců, kteří nedosahují na průměrnou mzdu. Odboráři proto budou požadovat vyšší vyměřovací základ i u prvních 30 dnů nemoci.
Zaměstnavatelé naopak při hodnocení navrženého zvýšení nemocenské neskrývají pochyby. Návrh podle nich povede k nárůstu výdajů státního rozpočtu a buď posílí schodek veřejných financí, nebo tlak na zvyšování daní a odvodů.
Časté změny
Systém nemocenských dávek podle ministerstva práce zaznamenal zejména v posledních letech řadu změn. Například v letech 1993 až 2007 byla od 4. dne nemoci platná jednotná sazba 69 procent základu, který se ovšem vypočítával z výrazně omezeného příjmu. Postupně se základ zvyšoval. K rychlým změnám systému došlo v letech 2007 a 2010, kdy vzhledem ke škrtům vlády premiéra Petra Nečase klesla sazba na dosavadních 60 procent.
Nyní lidé za první tři dny nemoci žádné peníze nedostávají, od 4. do 14. dne jim náhradu mzdy platí zaměstnavatel. Poté se dávky vyplácejí z nemocenského pojištění. V roce 2015 bylo podle ministerstva práce ukončeno 1,5 milionu případů dočasné pracovní neschopnosti. Pokud bude vládou navržená varianta parlamentem schválena, dočkají se lidé vyšších dávek už od příštího roku.