Jubileum Jiřího Šlitra. Měl pořád ctižádost proniknout na Broadway, řekl Suchý

13. únor 2019 četba na 3 minuty
Recitál, Jiří Šlitr a Jiří Suchý

Recitál, Jiří Šlitr a Jiří Suchý

Foto: Archiv Jiřího Suchého, z knihy Legenda Jiří Suchý, Galén 2016

Zní to neuvěřitelně, ale Jiří Šlitr by v pátek 15. února oslavil 95 let. Zemřel ovšem nešťastnou smrtí o půl století dříve, v pouhých pětačtyřiceti. Jeden z nejlepších českých skladatelů populární hudby a po Jaroslavu Ježkovi jednoznačně největší hitmaker moderní české písničky po sobě zanechal stovky melodií, které si zpíváme dodnes.  

FOTOGALERIE

Spoluzakladatel pražského divadla Semafor, jenž na rozdíl od svého jevištního partnera Jiřího Suchého nikdy nebyl stálým zaměstnancem, napsal šlágry na tělo prakticky všem budoucím českým hvězdám: od Karla Gotta (Oči má sněhem zaváté, Dotýkat se hvězd) přes Waldemara Matušku (Árie měsíce, Tereza, Ach, ta láska nebeská) až po Hanu Hegerovou (V opeře, Študent s rudýma ušima).

Jiří Šlitr pocházel ze Zálesní Lhoty u Jilemnice. Výborný lyžař a akordeonista Rychnovského dixielandu vystudoval práva, pak ale po vzoru dalšího zběhlého advokáta Jana Wericha „doktorát sroloval a do pouzdra jej schoval“. Kromě hraní a komponování výtečně kreslil světová velkoměsta zachycená jeho perem patří k průkopnickým počinům české ilustrace.

Kreslené dopisy pro známé

Nezkrášloval svými obrázky pouze knížky kolegy Suchého, nýbrž i renomovaných literátů, jako byl Josef Škvorecký. Skicoval vždy a všude, až do posledních dnů. Nedlouho před 26. prosincem 1969, kdy zemřel na otravu svítiplynem, rozeslal známým kreslené dopisy. Jeden poslal synovi Jiřího Suchého Jakubovi, jiný zase svému vzoru z Osvobozeného divadla.

„Bylo to den po tom, kdy jsem se dozvěděl, že Šlitr umřel,“ vzpomínal Jan Werich. „Otevíral jsem vánoční poštu a mezi ní jsem našel od Šlitra obrázek takového vousatého pána v buřince, vousy mu jdou až na podlahu, sedí na kanapíčku, a pod tím bylo napsáno a stále je napsáno: ,Všecko nejlepší, pane Wérich (s dlouhým é). Šlitr.‘ A to už byl… to už tady nebyl, když jsem tohle otvíral. Bylo mně moc smutno, protože jsem byl na Šlitra fanda, když hrál, tak jsem se mu vždycky smál, tomu jeho nehybnému obličeji.“

S Jiřím Šlitrem pronikla do českého poprybníčku světovost. „Vzpomínám si, že jsme jednou šli Františkánskou zahradou,“ vyprávěl Jiří Suchý před deseti lety v rozhovoru pro Deník. „A já jsem možná proto, že to byla Františkánská zahrada pronesl, že k jistým věcem je třeba přistupovat citlivě, s pokorou. V tu ránu na mě Šlitr strašně vyjel: ,Co to blábolíš, prosím tě?‘ Jeho oblíbené slovo bylo ,ctižádost‘. On měl pořád ctižádost proniknout na Broadway nebo napsat operu a já teď najednou vyslovil slovo ,pokora‘. Tak jsem se stáhnul a víckrát jsem to před ním neříkal.“

Akční letáky