Zatím se s tím potýkají maximálně lidé, kteří bydlí v okolí restaurace s letní zahrádkou. Hosté sedí venku, popíjejí, baví se a případně kouří. Málokdo ale postává venku jen kvůli kouření i po desáté večer.

Přesně za měsíc touto dobou už to může být jinak. Poslední květnový den vstoupí v platnost protikuřácký zákon a kuřáci, kteří se až dosud „schovávali" v útrobách hospod, barů či diskoték, vyjdou na ulice.

Radnice měst a obcí tuší, že to nebude bez problémů. Počítají, že minimálně v prvních měsících bude stížností na (hlavně noční) hluk přibývat. Možnosti, jak to řešit, jsou poměrně chabé.

„Už v připomínkovém řízení náš svaz upozorňoval, že možnosti obcí, jak regulovat shromažďování kouřících lidí na veřejném prostranství, jsou malé," říká Jiří Červenka, starosta Blížejova na Domažlicku a zároveň místopředseda Svazu měst a obcí. Obce sice mohou veřejnou vyhláškou regulovat noční zavírací hodiny barů, restaurací a jiných pohostinských zařízení, ale jen na přesně vymezeném území, například u škol. „A navíc: pokud by obce k regulaci přistoupily a noční klid upravily, například v den konání nějaké akce, nebylo by možné lidi, kteří do noci budou před zavřenou restauraci s cigaretou diskutovat, postihnout," upozorňuje Červenka. Svaz proto obcím doporučil, aby zvážily, zda obecní vyhlášku, která omezí provozní hodiny, vůbec vydávat.

POKUTA? LEDA ZA NEPOŘÁDEK

Porušení nočního klidu totiž není věcí hospodského. „Za hluk způsobený hosty pohybujícími se v okolí neodpovídá provozovatel restauračního zařízení, ale hosté," potvrzuje právník dTestu Lukáš Zelený. Protikuřácký zákon podle něj neupravuje povinnosti majitelů hospod ve vztahu k zahrádkám ani prostorám před restaurací. „Provozovatelé by však mohli být postiženi za neudržování čistoty před restaurací, přičemž tato povinnost by jim mohla být uložena tržním řádem vydaným obcí," popisuje Zelený.

Podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací ČR Václava Stárka se už hostinští kvůli rušení nočního klidu ptají i asociace. „Ptají se hlavně majitelé různých pivnic, hlavně z menších měst. Tam to skutečně bude problém a upozorňovali jsme na to. Podle nás stačilo stávající znění zákona, které umožňovalo stavebně oddělené prostory pro kuřáky a nekuřáky. Kdyby se to ale skutečně dodržovalo a kontrolovalo," říká Stárek s odkazem na různé paravany, které v hospodách jen vytvářely zdání oddělených prostor.

VAJGLY NA ZEMI

Hospodští přitom řeší i jiná úskalí. „Rostou ceny za zábor prostranství pro letní zahrádky. Třeba v centru Prahy se dnes platí 100 korun za metr čtvereční denně. Radnice nám přitom řekla, že když tam dáme popelníky i po desáté hodině, bude to brát za zábor. Instalovat popelníky na fasádu se zase nelíbilo památkářům. V reálu to hospody raději nebudou řešit, popelníky tam nedají a nechají to jako volné prostranství. Pak ale hrozí, že se nedopalky budou válet po zemi," upozorňuje Stárek.

Stejně jako v zahraničí, konec cigaret v hospodách s sebou přinese i různé zlepšováky, kterými si restauratéři budou chtít kuřáky naklonit. „V Anglii nebo Irsku pro kuřáky postávající venku před restaurací postavili jejich majitelé nejrůznější přístřešky a nakoupili teplomety. Předpokládám, že u nás bude s přicházejícím podzimem a špatným počasím situace totožná. Každá přidaná hodnota, jak si udržet zákazníky a ‚zpříjemnit' jim venkovní cigaretku, se totiž bude počítat," souhlasí Zbyněk Švec ze společnosti Septim.cz, která dodává pokladní systémy pro gastronomické provozovny, obchody a služby.

Po zkušenostech ze zahraničí je podle něj jasné, že konflikty nastanou. „Pokud lidé žijící nad restaurací nebudou moci kvůli zakouřenému vzduchu vůbec větrat, lze očekávat vznik nejrůznějších petic či stížností, které bude taktéž nutné řešit," podotýká Švec.

ZA 1300 MĚSÍČNĚ

Zákaz kouření začne v Česku platit 31. května. Kromě restauračních zařízení se přestane kouřit i na nekrytých zastávkách a nástupištích veřejné dopravy. Stejně tak v zoo (s výjimkou kuřáckých míst), v nemocnicích a všech typech škol. Kouřit se nesmí ani na koncertech, plesech či diskotékách, i když se konají v nehospodském zařízení (sokolovně, hasičárně).

V Česku kouří přibližně 2,3 milionu lidí. V důsledku kouření (i pasivního) u nás ročně umře 22 tisíc lidí. Podle únorového průzkumu agentury Ipsos pro společnost Profi Credit si tuzemský kuřák denně dopřeje v průměru 12 cigaret a měsíčně tak za cigarety utratí 1300 korun, dalších 590 korun dá měsíčně za alkohol.

Co hrozí za rušení klidu
Za rušení nočního klidu lze uložit tyto sankce:
a) napomenutí
b) pokutu do 10 000 Kč, v případě opakovaného spáchání přestupku do 15 000 Kč
c) zákaz činnosti
d) propadnutí věci

Zdroj: SMO ČR