Zatímco před vznikem samostatného Československa žil na českém venkově zhruba stejný počet lidí jako ve městech, za poslední století se situace dramaticky proměnila.

Deník u příležitosti 100. výročí vzniku státu srovnal, jak se měnil počet obyvatel ve všech více než šesti tisících obcích země. Na základě dat Českého statistického úřadu zanalyzoval údaje zpětně až do roku 1869, tedy hluboko do éry rakousko-uherského mocnářství.

Výsledek? Ve zkratce lze říci, že vesnice vymřely, především ty v Sudetech. A výrazně nabobtnala města, zejména ta největší.

Pohodlnější život

Ve vesnicích žije nyní jen zhruba čtvrtina obyvatel země. Zbývající tři čtvrtiny, tedy přes sedm milionů, obývají města.

„Stěhování lidí do měst je celosvětovým trendem, který se v obecné rovině váže především s touhou po pohodlnějším životě a blízkosti zdrojů obživy a výdělku,“ říká urbánní antropolog Michal Lehečka. Ostatně celosvětově budou do roku 2050 žít ve městech dvě třetiny obyvatel planety, odhadují experti.

Hurá do továren

První velká vlna stěhování do měst v českých zemích souvisí s průmyslovou revolucí a umožnilo ji i zrušení nevolnictví v roce 1781.

Konkrétní příklad? Třeba Plzeň. Ta se díky rozvoji Škodových závodů rozrostla z 31 tisíc lidí v roce 1869 na 134 tisíc v roce 1930.

Obdobně dramatický nárůst obyvatel lze pozorovat v téže době na Ostravsku, kde se rozjížděla těžba uhlí, vznikaly hutě a železárny.

„Během 50. až 80. let minulého století je růst měst spjat s dalším rozvojem průmyslové výroby, ale také s populačním boomem po druhé světové válce a výstavbou modernistických měst – panelových sídlišť,“ dodává Lehečka.

Praha – a další velká města nad sto tisíc obyvatel – lákala lidi i po sametové revoluci s tím, jak v nich přibývala práce pro „bílé límečky“, tedy zaměstnance v kancelářích a službách.

Minus dva miliony

Během druhé světové války a těsně po ní zmizely z české části Československa přes dva miliony lidí, především odsunutých Němců.

Což je dosud vidět na obcích v Sudetech. Zatímco před válkou v řadě z nich žily tisíce lidí, nyní se obyvatelé počítají na desítky.

„Opětovné zabydlení Sudet v plné míře nikdy neproběhlo a nyní je v podstatě nemožné, jelikož kapitálová centra už leží jinde,“ dodává Lehečka.