Když senátorka mluvila o vztahu zákona a internetu, prohlásila, že zákony nejvíc dodržují lidé náboženského založení, protože víra vyžaduje sebekázeň. "Když se na to podíváte ze všech hledisek, zjistíte, že zákaz coby právní norma, na jejímž základě je vytvořen zákon, představuje tu největší lidskou svobodu. Pořád někdo tvrdí, že poslanci něco zakázali. To je falešné pojetí. Zákaz je svoboda. Říká: tohle je nemožné, ale všechno ostatní je možné," tvrdí Jelena Mizulinová. Informoval o tom list Novaja gazeta.

Izolujte ruský internet

Hlavním tématem pořádaného fóra, na němž Mizulinová vystoupila, byla bezpečnost ruského internetu a možná rizika, jaká představuje tato globální síť pro děti. Mezi účastníky fóra byli zakladatelé Ligy bezpečného internetu Konstantin Valerijevič Malofejev, senátorka Jelena Mizulinová, místopředsedseda Rady federace Andrej Turčak a ředitelka Centra pro pomoc nezletilým a postiženým dětem Jelena Milskajová. Součástí programu byl i zákon o "suverénním internetu", který v ruské Státní dumě prošel úspěšně třetím čtením. Jde o vytvoření autonomního ruského prostoru na internetu a o možnost izolovat jej od globální sítě. Podle účastníků fóra se tak stane ruský internet "bezpečnější a bude přijatelnějším prostředím pro děti".

Především jde ale o to, že podle tohoto zákona má veškerý internetový provoz nově procházet skrze kontrolní brány ruského komunikačního úřadu Roskomnadzor. Podle Kremlu je to obrana proti škodlivému zahraničnímu vlivu, zejména tomu ze Spojených států. Kritici připravované právní normy ale poukazují na rizika rozsáhlé kontroly internetu a cenzury a současně i na omezenou a obtížnou proveditelnost zákona, protože "síť se neustále rozšiřuje a aktualizuje," jak uvedl například ruský zpravodajský web RBC.

Rusko už dnes blokuje řadu internetových stránek i služeb, například web opozičního politika Alexeje Navalného nebo sociální síť pro profesionály Linked In. Online cenzuru umožňuje Roskomnadzoru zákon z roku 2012, dovolující odstranit z internetu téměř jakoukoliv stránku. Lidé však zakázané weby dál navštěvují prostřednictvím anonymizačních proxy služeb a VPN (virtuální privátní sítě), jimiž se dá blokace obejít.

Dříve komunistka, dnes koště na gaye

Senátorka Jelena Borisovna Mizulinová vystudovala v letech 1972 až 1977 právo na Jaroslavské státní univerzitě. Do roku 1991 vbyla členkou Komunistické strany Sovětského svazu, pak se coby profesionální funkcionářka ve více politických stranách, například ve straně Jabloko nebo ve Svazu pravicových sil. Od roku 2007 je poslankyní ruské Státní dumy za stranu Spravedlivé Rusko, roku 2011 svůj mandát obhájila. Ve Státní dumě zastává pozici předsedkyně Výboru pro rodinu, ženy a děti.

Proslavila se především jako autorka mezinárodně kritizovaného zákona proti LGBT propagandě z roku 2013, jenž zakazuje „propagaci netradičních sexuálních vztahů“ jako zdraví škodlivý faktor (od té doby se datuje senátorčina přezdívka "koště na gaye"). Dále je Mizulinová zastánkyní omezení svobody slova na internetu, či zákazu adopcí ruských dětí americkými občany. Navrhla také zákon, který by zakazoval odebírat děti z rodin kvůli tomu, že jejich rodiče odmítly dát je očkovat. Zákaz by měl být podle ní zakotven v rodinném zákoníku.