Internet

Označování falešných zpráv na Facebooku nefunguje, říká nová studie

12. září 2017 četba na 10 minut
Facebook, ilustrační foto

Facebook, ilustrační foto

Foto: Foto ČTK

Přestože Facebook spolupracuje s řadou externích ověřovatelů na odhalování falešných zpráv neboli fake news, podle nové studie Yaleovy univerzity ověřování reality a následné označování falešných zpráv speciálními tagy nefunguje. 

I když označíte falešnou zprávu popiskem, že její pravdivost zpochybňuje nezávislé ověření třetích stran, bude to mít to jen malý vliv na to, zda budou čtenáři považovat její titulek za skutečně nepravdivý.

FOTOGALERIE

Přípravy na inauguraci vrcholí Přípravy na inauguraci vrcholí Nechybí ani demonstrace

Uvádí to studie Yaleovy univerzity, kterou jako první zveřejnil americký politicko-zpravodajský server Politico. Studie proběhla na vzorku 7,5 tisíce uživatelů sociálních sítí.

Označování nepravdivých zpráv nemá ten správný efekt

Podle výzkumu zvýšila existence "zpochybňovacích" tagů pravděpodobnost toho, že čtenáři správně posoudí titulek zprávy jako  falešný, jen o 3,7 procentního bodu. Výzkumníci dokonce zjistili, že u některých skupin (ve Spojených státech se to podle výzkumu zvlášť týká Trumpových příznivců a dospělých do 26 let) mohou mít tyto tagy efekt úplně opačný - lidé díky nim tím spíš začnou falešným zprávám věřit.

Důvodem je to, že obrovské množství dezinformací, které zaplavuje sociální sítě, znemožňuje ověřovatelským skupinám, s nimiž Facebook spolupracuje (například Politifact, FactCheck.org a Snopes.com), označit každou nepravdivou zprávu. Když  jsou pak označeny jen některé a ne všechny falešné zprávy, je pro Trumpovy podporovatele a pro lidi mladší 26 jednodušší uvěřit každé zprávě, která není výslovně označena - byť je rovněž nepravdivá. S odvoláním na svou studii to uvedli psychologové David Rand a Gordon Pennycook.

"Myslím, že na základě těchto výsledků se lze ptát, zda je správné ověřovací tagy vůbec používat," řekl Rand. Dále uvedl, že studie ukázala, že použití tagů o ověření faktů nemá na Facebooku žádný výrazný vliv. "Veškeré tyto zásahy mají jen malý efekt. Nezdá se, že by se podařilo v blízké době tento problém vyřešit, "řekl Rand.

Mluvčí Facebooku zpochybnil podle serveru Politico metodologii studie s tím, že proběhla formou internetového dotazování, a ne na platformě Facebooku. Dodal také, že ověřování faktů je jen jedním z více způsobů, jimiž Facebook bojuje proti fake news. Mezi další podle něj patří třeba "přerušení finančních příspěvků spammerům, vytváření nových produktů a pomoc lidem při informovaném výběru zpráv, které čtou a sdílejí".

Falešným zprávám věří víc příznivci Trumpa než Clintonové

Rozšiřování falešných zpráv v sociálních médiích - včetně úmyslně nepravdivých příběhů zaměřených na diskreditování politických kandidátů - budilo velké obavy zejména loni na podzim během americké prezidentské kampaně. Vypadá to, že sociální média dokážou etablovat příběhy jako nový a silný nástroj pro dezinformace, které mohou podkopat politický diskurs a dokonce vyvolat skutečné násilí. K tomu došlo, když jeden člověk ze Severní Karolíny začal střílet ve washingtonské pizzerii Comet Ping-Pong, protože uvěřil rozšířené spiklenecké teorii, že pizzerie je centrem spiknutí zneužívajícího děti, jemuž šéfuje Hillary Clintonová.

Podle Politico to nejdřív vypadalo, že externí ověřovatelé skutečnosti jsou dobrý nápad, protože vlastníci sociálních médií pak nemuseli rozhodovat sami, zda ten či onen příběh je či není falešný - což je odpovědnost, s níž je třeba nakládat mimořádně obezřetně a která budí obavy z cenzury.

PŘEDCHOZÍ ČÁST
Část 1/2
DALŠÍ ČÁST