Ve francouzském městečku Amboise v údolí Loiry začaly včera oslavy 500. výročí smrti Leonarda da Vinciho, který právě zde prožil poslední tři roky svého života. Oslavy zahájili společně francouzský Emmanuel Macron a italský prezident Sergio Mattarella, kteří navštívili Leonardův hrob na královském zámku a panské sídlo Clos Luce, kde slavný renesanční malíř, sochař a vědec v posledních letech svého života trávil nejvíc času. Dalšími hvězdnými hosty městečka se stali slavný italský architekt Renzo Piano a francouzský kosmonaut Thomas Pesquet.

Ve stínu sporů a demonstrací

Tyto společné italsko-francouzské oslavy jsou výjimečné v tom, že přicházejí v době, kdy francouzsko-italské vzájemné vztahy klesly po měsících narůstajícího diplomatického napětí bezmála na bod mrazu a ocitly se v nejhorší krizi od druhé světové války. Informuje o tom agentura AFP.

Důvodem této krize je francouzská kritika tvrdé politiky italské vlády Mattea Salviniho, kterou Francouzi považují za populistickou, a z druhé strany zase italská podpora francouzských protivládních demonstrantů - takzvaného hnutí žlutých vest.

Paříž při této příležitosti připomněla význam italského prezidenta, který je podobně jako francouzská hlava státu pevně zaměřený na podporu Evropské unie. "Prezident Mattarella sehrál při snižování napětí zásadní roli," uvedl francouzský prezidentský úřad.

Zhruba 200 demonstrantů protestovalo v Amboise ještě minulou sobotu, od středy bylo ale městečko pro návštěvníky uzavřeno v očekávání prezidentské návštěvy. Zavřeny byly obchody, bary i restaurace pod zámkem, podél řeky se nesmělo parkovat. Emmanuel Honnet, který provozuje snack bar Café des Arts u zámku, sdělila AFP, že tato opatření chápe. "Vzhledem k sociálnímu ovzduší a reálnému nebezpečí teroristického útoku se dala očekávat," uvedl. Vzájemné frustrace by ale podle něj měly jít při oslavách stranou. "Lidé by si odsud měli odnést vzpomínku na celý život," řekl Honnet. Pro městečko se navíc stala prezidentská návštěva výjimečnou událostí, protože Macron byl první francouzský prezident, který sem zavítal od roku 1959, kdy v Amboise pobýval Charles de Gaulle.

Da Vinci předmětem sváru i smíření

Významným tématem v italsko-francouzských vztazích je i sám Leonardo da Vinci, jehož coby čtyřiašedesátiletého pozval do Francie mladý panovník František I., známý jako "král Slunce 16. století". Dnes je František I. oceňován jako ten, který do Francie přivedl renesanci, byť v zájmu objektivity je třeba zmínit, že tento proces začal už jeho předchůdce Ludvík XII., jenž pozval do své země architekty a řemeslníky z Florencie, Milána i Říma.

Toskánský všeuměl Leonardo, jehož v té době už začínali zastiňovat jeho mladší soupeři Michelangelo a Rafael, získal od francouzského panovníka důchod coby "první královský malíř, inženýr a architekt". Františkovi I. bylo v té době sotva třiadvacet a za jeho přízní ke slavnému umělci se skrýval plán jeho ctižádostivé matky Anny Savojské. "Věděla, že Leonardo je mužem, který umožní jejímu synovi růst," uvedla výkonná ředitelka panství Clos Luce Catherine Simon Marionová.

Leonardo si s sebou do Francie přivezl tři své oblíbené obrazy: Monu Lisu, Pannu Marii ve skalách a Pannu a dítě se svatou Annou a svatým Janem. Všechny dnes patří mezi hlavní lákadla pařížské galerie umění v Louvru.

Právě skutečnost, že Louvre vlastní celkem pět z méně než dvaceti dochovaných da Vinciho obrazů (plus dalších 22 kreseb) dlouhodobě dráždí Italy, kteří považují slavného Florenťana především za své kulturní dědictví. Opravdovost smíření tak možná ukáže letošní říjen, kdy by měla Itálie zapůjčit pro souhrnnou výstavu v Louvru ještě několik dalších Leonardových děl výměnou za zápůjčku děl Rafaela z Francie v roce 2020 do muzea Quirinal. I o to se totiž obě země přely. Řím požadoval "rovnoměrné rozložení" výměnných děl, než obě hlavní města v březnu nalezla nakonec kompromis.

V Amboise samotném Leonardo da Vinci pracoval podle zakázky Františka I. na návrhu "ideálního města", který se však nikdy nerealizoval (což byl osud celé řady Leonardových plánů). Údajně zde také vymyslel unikátní centrální schodiště ve tvaru dvojité šroubovice, tvořící jednu z hlavních atrakcí nedalekého rozlehlého zámku Chambord. Je však třeba zmínit, že základní kámen byl položen až čtyři měsíce po jeho smrti.