Domáhat se ochrany státu před urážkami na cti bylo před 1. červencem složitější. Postižený musel nejprve sepsat návrh na zahájení správního řízení o přestupku a opatřit jej všemi právními náležitostmi. Teprve pak začaly státní orgány jednat.

Teď stačí, když občan oznámí úřadům, co se stalo, a podepíše souhlas se zahájením řízení. Nemusí se už také bát, že přijde o peníze. Podle původní verze zákona totiž musel oznamovatel náklady na řízení zaplatit, když se vinu útočníkovi prokázat nepodařilo. Teď naopak zaplatí správní řízení ten, kdo se přestupku dopustil.

„Nedá se vyloučit, že počet řízení stoupne. Lidé možná začnou přestupky oznamovat i v méně vyhrocených sporech, protože nemají co ztratit,“ říká zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček.

Změny pravidel se dočkají i ti, kterým byla v důsledku spáchání konkrétního přestupku způsobena škoda. Nový institut narovnání dává pachateli možnost, aby oběti škodu nahradil. Tím se vyhne často velmi zdlouhavému přestupkovému řízení, se kterým pro něj mohou být spojeny i další náklady.

Po novele se také zvýšila horní hranice pokut za přestupky, a to jak pro občany, tak pro živnostníky a firmy. Pokud vám soused často hrubě spílá, může ho stát takzvané ublížení na cti až 10 tisíc korun. Stejnou částku zaplatí ten, kdo ruší noční klid anebo se například prochází po městě bez oděvu a budí veřejné pohoršení. Ještě dražší je způsobení škody na cizím majetku nebo neoprávněné užívání cizí věci. Tyto přestupky mohou úřady potrestat až 50tisícovou pokutou.