Není sice vidět ani cítit, ročně ale zabije stovky lidí. Radon je totiž druhou nejčastější příčinou vzniku rakoviny plic – hned po kouření.
Česko je přitom jednou z nejrizikovějších oblastí v Evropě. „Potvrdilo se, že jsme na tom kvůli svému podloží celosvětově nejhůř, co se týče koncentrace radonu. Ve zbytku Evropy jsou nanejvýš na polovině hodnot, jakých dosahujeme my,“ potvrzuje Ariana Lajčíková ze Státního zdravotního ústavu. Důvody jsou jednoduché: radon je plyn, který vzniká pod zemí přeměnou uranu. Toho má Česko v podloží hodně.
Jenomže z podloží se radon dostává i do domů. A pokud nejsou správně izolované, radon se v nich hromadí. Podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly je proto více než 3,5 procenta starších českých staveb naprosto nevyhovujících. Problém je v tom, že lidé o nebezpečí, které se skrývá přímo u nich doma, často nic netuší. Hodnoty radioaktivního prvku si v domě nechá změřit jen málokdo. Na krajských úřadech už přitom kvůli tomu zavedli programy, v jejichž rámci si mohou lidé o měření požádat. Pokud vyjdou hodnoty vysoké, mohou si lidé sáhnout i na dotace, které jim pomohou staré sklepy a zdi izolovat. Limit by potom neměl přesahovat českou normou – 200 becquerelů na metr krychlový.
„Pokud totiž někdo stráví rok v domě, kde je množství radonu vyšší než tato doporučená hodnota, vystavuje se stejnému ozáření, jako kdyby každý den absolvoval rentgenový snímek,“ připomíná Miroslav Šuta, odborný konzultant Centra pro životní prostředí a zdraví.
Nejnebezpečnější jsou podle něj staré domy, u kterých se ještě na ochranu před radonem moc nemyslelo. U novostaveb už se většinou s problematickým zářením počítá – při pokládání základové desky se do domu přidává hliník, který dokáže obyvatele ochránit.
Radon
Podle onkologa Jana Žaloudíka by si měli dát na radon pozor hlavně obyvatelé Vysočiny, kde kde byly dřív uranové doly. Chránit by se měli i lidé z dalších exponovaných hornických oblastí, kde je země otevřená či popraskaná – plyn se proto snadno dostává nahoru.
Radon na vzduchu dosahuje koncentrace asi deseti becquerelů na metr krychlový. V budovách, kam vniká, se ale plyn hromadí – koncentrace je proto mnohonásobně vyšší. Podle Světové zdravotnické organizace by neměla přesáhnout 100 becquerelů na metr krychlový. Evropská komise odhaduje, že asi třetina české populace je vystavena vyšší míře, než je v Evropě průměrných 118.