Ve Hře o trůny je málo černochů, zaznívá z Británie

16. duben 2019 četba na 9 minut
Osvobození otroci děkují Daenerys. Tato scéna naznačuje podle kritiků podvědomou snahu tvůrců ukázat nadřazenost západní společnosti nad jinými kulturami

Osvobození otroci děkují Daenerys. Tato scéna naznačuje podle kritiků podvědomou snahu tvůrců ukázat nadřazenost západní společnosti nad jinými kulturami

Foto: Repro Youtube

Na obrazovkách po celém světě startuje osmá a poslední řada nejdražšího televizního projektu na světě, fantasy seriálu Hra o trůny. A britský  deník The Guardian začal řešit aspekt, jemuž podle něj nebyla až dosud věnována náležitá pozornost: Není tahle podívaná trochu rasistická?

FOTOGALERIE

Podle Guardianu je z první série, vysílané v roce 2011, zřejmé, že spolutvůrci seriálu David Benioff a Daniel Brett Weiss si svůj fantasy svět představovali jako bílý. Většina děje se odehrávala ve světadíle zvaném Západozemí, při jehož popisování se George R. R. Martin, autor ságy Píseň ledu a ohně coby původní předlohy seriálu, inspiroval pravděpodobně středověkou Británií a západním světem. Světlovlasí Lannisterové se světlou pletí v něm vedou po generace válku s tmavovlasými, ale rovněž bílými Starky. Lidé jiné barvy pleti se sice v příběhu objevují také, ale žijí na okraji tohoto světa - na východním kontinentu Essos, odděleném od Západozemí Úzkým mořem, žijí Dothrakové, kteří jsou líčeni jako kočovný kmen násilných divochů. Takoví jsou, dokud k nim není přivdána bílá západozemská princezna Daenerys a nezcivilizuje je všechny.

V páté řadě se Daenerys nechá přesvědčit svou černou přítelkyní, bývalou otrokyní Missandei (představovanou herečkou Nathalie Emmanuel), aby osvobodila otroky ve Slaver´s Bay, tedy v Zátoce otroků. Seznámíme se zde také s jižním územím Dorne, kde žije další tmavá etnická skupina, charakteristická hypersexualitou a agresivním chováním.

"Nemusíte být oddaný student Edwarda Saida, abyste v těchto zápletkách rozpoznali plíživý orientalismus," uvádí The Guardian. (Edward Said byl palestinsko-americký autor knihy Orientalismus, vydané v roce 1978, podle nějž pojem "orientalismus" definuje způsob, jakým západní země vládnou východu. Said tvrdil, že britské a francouzské kulturní aktivity v sobě vždy nesly nádech západní převahy a orientálci byli vnímáni především jako nebezpeční násilníci, pozn. aut.)

"Jeden díl třetí řady (epizoda Mhysa) končí scénou, kdy moře anonymních barevných lidí nese vděčně na ramenou světlou a plavovlasou Daenerys. V tom lze jen těžko hledat jiný interpretační podtext," říká odborník na mezinárodní vztahy a fanoušek Hry o trůny David Wearing.

"Chceme víc ras v důležitých rolích"

Všechny tyto připomínky se staly oficiálním tématem kritických diskusí v roce 2017, kdy iniciátoři a spolutvůrci Hry o trůny Benioff a Weiss oznámili, že jejich příštím projektem bude Konfederace, alternativní historické drama, v němž jih vyhrál americkou občanskou válku a otroctví nikdy neskončilo. V sociálních médiích začali okamžitě zuřit aktivisté, včetně tří černošských zakladatelů iniciativy #OscarsSoWhite z roku 2015, bloggerky April Reignové, spisovatelky Roxane Gayové a novináře a autora komiksů Ta-Nehisi Coatese, podle nichž jde "o fikci fanoušků otroctví". Projekt byl odložen na neurčito.

(#OscarsSoWhite je hashtag, jímž mají lidé protestovat proti tomu, jak málo se "barevní herci" objevují v každoročních nominacích na výroční ceny americké filmové akademie Oscar. Hashtag použila jako první Reignová v lednu 2015, pozn. aut.)

Ta odezva by podle Guardianu nejspíš nebyla tak ostrá, kdyby tvůrci seriálu Hra o trůny už dříve nečelili kritice, že jejich dílo má problémy s rozmanitostí různých ras. "Ve Hře o trůny nejsou žádní černoši. Neplatím za televizi proto, abych se pořád díval na tentýž typ lidí… Protože jinak každodenně vídáte různé lidi z různých prostředí, z odlišných kultur. A i když jste rasista, musíte se s tím naučit žít," řekl v rozhovoru s magazínem GQ už před několika týdny britský černošský herec John Boyega, který se nejvíc proslavil rolí Finna ve filmu Star Wars: Síla se probouzí.

Podle Guardianu je sice třeba v zájmu spravedlnosti uvést, že se ve Hře o trůny vyskytují i dva nebo tři černí herci ve větší roli, ale Boyegovo prohlášení je podle deníku víc než jen prosté konstatování faktu. V dalším rozhovoru pro Forbes herec argumentoval i tím, že franšíza "založená výhradně na britské historii a mytologii je zcela kontraproduktivní" a "na škodu příběhu". Reakce fanoušků seriálu na sociálních sítích vyznívají většinou ve smyslu, že černí představitelé by v díle inspirovaném středověkou Evropou působili nevěrohodně. "Ledová zombie a draci jsou zcela věrohodní, ale nebílé postavy naplno zapojené do děje by působili cize?" reagují zastánci diverzity.

"Byť to fanoušci se svým nejistým povědomím o středověké Evropě chápou jinak, Hra o trůny je fantasy, nikoli historické dílo. To, jak vypadá její svět, určují jen představy jejích tvůrců a - možná ještě víc - jejích diváků," uvádí The Guardian.

To však neznamená, že by seriál nečerpal z dávných tradic. "Spisovateli, kteří vůbec nejvíc ovlivnili moderní fantasy psanou v anglickém jazyce, byli John R. R.Tolkien a Clive Staples Lewis. Oba se narodili, když bylo britské impérium na vrcholu, a jejich představivost to odpovídajícím způsobem ovlivnilo. Rasismus příběhů byl součástí světa, do něhož se narodili. I vymyšlená fikce téměř vždy vyjadřuje současné obavy společnosti," říká Ebony Elizabeth Thomasová, docentka Pensylvánské univerzitě a autorka knihy "Fantastická temnota: Rasa a představivost od Harryho Pottera k Hunger Games". 

Podle Guardianu představuje prezentace rozmanitosti společenský zájem, a proto by bylo smysluplné, aby se Hra o trůny postupně vyvíjela tímto směrem. Současné obsazení zahrnuje tři britské černošské herce: Naomi Ackieovou, Sheilu Atimovou a Ivanno Jeremiaha. Stále však zaznívá kritika, že účast herců jiné než bílé barvy pleti jen zřídka znamená něco víc než "plačte, když běží kamera". 

Fantasy se musí "emancipovat"

Thomasová tvrdí, že "projekt emancipace fantasy" představuje pro její oblíbený žánr tu největší současnou výzvu. "Fantasy vyvěrá z hlubin představivosti tvůrčího umění… Je to velmi zranitelná věc, proto její autoři své výtvory chrání. To je pochopitelné. Ale akt vytváření vlastních mýtů vyžaduje hodně přemýšlení, a přesto nemusíte všechno vidět. Proto někteří následovníci fantasy autora George R. R. Martina (Keira Drakeová, Laurie Forestová, Kosoko Jackson) čelí v poslední době výtkám, že se v jejich díle objevují stopy rasismu. Můžeme mít tu nejlepší vůli, ale pokud nebudeme přemýšlet o fantazijním světě, který tvoříme, opravdu do hloubky, zapíšeme do svých příběhů opět kartografii známého světa," říká Thomasová. 

Podle Guardianu možná ani nechceme oddělit Hru o trůny od chaotické postkoloniální reality. Na druhé straně ne všem lidém černé pleti jeho současné obsazení vadí. "Krásnou součástí celé show je to, že odráží reálný svět," říká Michael Harriot, černošský publicista středoafrického online magazínu Root a spoluzakladatel fandovského kanálu na Youtube Dem Thrones. „Daenerys v podstatě ztělesňuje výsadu bílých. Je jen kousíček od toho stát se silnou a významnou ženou, a to prostě proto, že jí při narození kdosi věnoval nějaké draky. Kdyby mě to mělo jako černocha rozčilovat, musel bych se vztekat nad každou historicky přesnou show o politice, válce, společnosti nebo kultuře."

Harriotův zájem o Hru o trůny vedl až k tomu, že navrhl vnímat seriál jako analogii bílé Ameriky během prezidentských voleb v roce 2016. "Daenerys je Hillary Clintonová, Lannisterové jsou příznivci Donalda Trumpa. Draci představují bílé privilegium a modroocí ďáblové Bílí chodci jsou pravičáci. Je to právě tak přesvědčivé, jako vtipné. Nejsem fanouškem imperialismu ani kolonialismu, ale musím přiznat, že je to zábavné. Také nefandím tomu, aby mě někdo pobodal, ale přesto se rád podívám na filmy s dobrými souboji na meče," říká Harriot. 

Uznává sice, že by bylo hezké, kdyby ve Hře o trůny hrálo víc herců jiné než bílé rasy, sám se ale cítí zastoupen dostatečně. "Jako své bratrance vnímám Starky. Jon Sníh nosí ten nejprostší pláštík, ale vždy je ochoten postavit se do čela. A nejvíc se mi na něm líbí, že ať už mu vyhrožujete čímkoli, nikdy před vámi nepadne na kolena."

Akční letáky